V září 2017 se mu začal obracet život vzhůru nohama, kariéra šikovného stopera stoupala raketovým způsobem. Ondřej Bačo (26) si získal důvěru tehdejšího trenéra Zlína Bohumila Páníka a pravidelně nastupoval. Nejen v české nejvyšší soutěži, ale i v základní skupině Evropské ligy a reprezentační jednadvacítce. „Neuvěřitelný půlrok. Zpětně si však říkám, že to bylo strašně rychlé,“ bilancuje nyní coby hráč izraelského Hapoelu Jeruzalém.
Odmítl prodloužit smlouvu ve Zlíně a přišel pád, který je však momentálně vybalancován radostí z fotbalu v pěkném prostředí. Ondřej Bačo se přes hostování v Líšni a sezoně v rumunském Gaz Metanu Medias dostal až do jednoho z nejstarších měst na světě. Přitom mohl dřív působit třeba v Brně, Liberci nebo druholigovém portugalském Farense.
Trochu jste se českému publiku ztratil. Jak se máte?
„Je pravda, že v Česku moc známý nejsem. Zpětně však musím poděkovat trenéru Uhrinovi, který si mě do Rumunska vybral. Sezona se mi v Gaz Metanu povedla a pak si mě vyhlédli v Izraeli. Mohl jsem sice za bývalým koučem Costou do Portugalska, ale zvolil jsem Jeruzalém. Cílem klubu byla záchrana, ta se podařila. Budu tam pokračovat, v sobotu letím. Takže se mám dobře, díky za optání. Navíc bych měl brzy prodloužit smlouvu o dva roky, což je fajn.“
A život?
„Krásný. Teplo, v létě až moc. (usmívá se) V zimě se dýchá lépe, to mi vyhovuje víc. Fotbal je techničtější než u nás. Hráči jsou tam kvalitnější na balonu, jen tak ho neztratí, mají dobrou techniku. Zase ale není soutěž tak fyzicky náročná jako v Česku. Celkově slušná liga.“
Lidi se baví?
„Návštěvnost je vysoká, kulisa bouřlivá. Atmosféru si užívám. Stadiony jsou
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
