Škola čar v Benfice: jak stvořit hvězdu? Unikátní zázemí, kultura i obří zisky
Benfica to dělá světově a lidem v klubu to myslí. Enza Fernándeze s Darwinem Núňezem prodali za 200 milionů eur, předtím trhli 115 za Edersona, Jiméneze a Semeda, ale prvořadá je akademie, vyhlášená a držící laťku vysoko. Joao Félix, Bernardo Silva, Rúben Dias, Joao Cancelo, Renato Sanches, Goncalo Guedes… Prvotřídní hráči a čistý výdělek 300 milionů eur. Tak nestůjme a nakoukněme dovnitř do zázemí čerstvého čtvrtfinalisty Ligy mistrů.
Benfica Campus, známá taky jako centro de estágio e formacao do Seixal či Caixa Futebol Campus, je akademie jako žádná jiná. Leží v jižní části lisabonské metropolitní oblasti – 20 minut trajektem přes řeku Tajo v obci Seixal.
Končí další dlouhý den plný tréninků několika věkových skupin a okolí se ztrácí ve tmě. Je těžké vidět něco jiného než fotbalisty, kteří se pod světly reflektorů honí za míčem. A za snem.
„Chci slyšet, jak se míč dotýká nohou,“ vydává pokyny Joao Milho, jenž pečuje o hráče do 14 let a právě dokončil ukázku tzv. trojúhelníkového přihrávání. Je tady, aby pracoval: tříbil ty nejnadanější z nejnadanějších a vychovával osobnosti pro top úroveň. „Největší odměna?“ zamyslí se před reportéry The Athletic. „Chvíle, když někdo z našich hochů debutuje za Benfiku.“
Pedro Marques, technický ředitel mládeže, horlivě přitakává. „Tomu se nic nevyrovná, je to víc než všechny trofeje.“ Při té představě se rozzáří jako řetěz lampionů na slavnostním průvodu. „Můžeme vyhrát juniorskou ligu, ale skutečným triumfem je, když si tihle chlapci (rozpřáhne paže) oblečou dres áčka a vidí Orla na Estádio da Luz. Lepší pocit neexistuje.“
Marques si vyhrne rukávy a po tváři mu přelétne úsměv: „Když na to myslím, mám husí kůži, podívej.“ Milho dodá: „A když jsou na lavičce, voláme: Nasaďte toho kluka! On umí hrát!“
