Nejlepší „lenoch“ končí. Hazard (32) miloval míč a jídlo, vzpomíná parťák
Au revoir. Stačilo, je konec. Jeden z nejlepších belgických fotbalistů historie Eden Hazard se ve 32 letech rozhodl definitivně skončit s aktivní kariérou. Muž s neobyčejným nadáním a fotbalovým myšlením, ale pro mnohé také floutek, který hřešil na svůj talent, potvrdil odchod do důchodu. „Je čas říct dost. Dokázal jsem si splnit sny a hrát na mnoha světových stadionech. Teď už se uvidíme mimo hřiště, přátelé,“ zněla jedna z mnoha formulek hvězdného záložníka na sociálních sítích.
Narodil se ve frankofonním belgickém městě La Louviére, fotbalistům Carine a Thierymu. Otec hrával na poloprofesionální úrovni v Edenově rodišti, matka to dotáhla přece jen dál. Kopala první belgickou ligu, ale když čekala prvního syna, rozhodla se naplno věnovat rodině a s kopanou přestala.
Společně Carine a Thiery vychovali tři profesionální fotbalisty – Edena, Thorgana a Kyliana. Nejmladší ze sourozenců Ethan stále čeká, jak se ve dvaceti letech ve fotbalovém světě prosadí. Nejstarší z bratrů se stal celosvětovou ikonou, ale ani další dva sourozenci extrémně nezaostali a živí se fotbalem. Vždyť mladší Thorgan po štacích v Mönchengladbachu a Dortmundu kotví od nové sezony v Anderlechtu, nejméně úspěšný Kylian pak pendluje mezi první a druhou belgickou ligou a nyní je hráčem nováčka tamní nejvyšší soutěže Mollenbeeku.
Že to ale z rodiny dotáhne nejdál Eden, se tušilo od startu mezi muži, kdy začal kopat do meruny ve francouzském Lille. To si belgického šikulu vyhlédlo v provinčním Tubize už ve čtrnácti letech a mladičký Eden se poprvé stěhoval do zahraničí. Právě v Lille vyhrál francouzskou ligu i pohár a stal se v roce 2011 nejlepším hráčem Ligue 1. I když o belgickou raketu byl enormní zájem, nikam nespěchal, zůstal ještě další rok věrný Lille, takže primát pro top hráče ligy zopakoval ještě suverénněji a teprve poté následoval přesun přes kanál La Manche do Chelsea.
Tam odcházel s prvním zajímavým škraloupem. Když válel za Lille, byl už součástí belgické reprezentace. V zápase s Tureckem jej však kouč Georges Leekens brzy vystřídal, Hazard to neunesl, zamířil přímo do sprch a domů. Cestou se však s otcem zastavil naproti stadionu na svůj milovaný hamburger a skandál byl na světě. Belgičan tak dostal od svazu stopku na tři následující zápasy.
V tu chvíli už se z Hazarda stávala celebrita první jakosti doma i v zahraničí. Hned v lednu 2013, kdy byl majetkem Blues teprve půl roku, obletěl svět jeho incident s mladým podavačem míčů ve Swansea. Klučina, který je dnes milionářem díky založení společnosti vyrábějící vodku, se tehdy chlubil na sociálních sítích, že když si to situace v zápase vyžádá, bude zdržovat hru. Svému slovu dostál za stavu 0:0, ale Hazardovi se mládencovo počínání nelíbilo a ve vypjaté koncovce utkání ho nakopl do žeber, za což sklidil vlnu kritiky i červenou kartu.
Marná pak byla Belgičanova lítost. „Jen jsem se chtěl dostat k míči. Měl jsem za to, že kopu do balonu, a ne do toho kluka. Omlouvám se. Nedělejme z toho aféru. Po zápase přišel do naší šatny, prohodili jsme pár slov, navzájem jsme se omluvili a tím to skončilo. Je mi to líto,“ kál se Hazard, ale od té doby se s ním táhla jakási pochybná pověst. Kvůli slabosti pro dobré jídlo a někdy prchlivé povaze.
Vše zapomenuto, když šlo o vavříny. Hazard se Chelsea nakonec vyplatil. Během sedmi let s ní dvakrát vyhrál Premier League i Evropskou ligu, navrch přidal po jednom triumfu v FA Cupu a Ligovému poháru. Dokonce si vysloužil nálepku nejlepšího hráče Premier League sezony 2014/15. Přesto už bylo v Londýně veřejným tajemstvím, že by Hazard mohl být v kariéře ještě dál, kdyby svůj um pečlivě rozvíjel. Jenže na to ho neužilo.
„Eden byl perfektní hráč, možná ne tak dobrý jako Messi a Ronaldo, ale s míčem u nohy uměl divy. Jeho slabinou ale vždycky byla ohromná lenost. Nesnášel tvrdé tréninky a vyhýbal se jim. Když jsme v Chelsea dřeli, on stál opodál, koukal na nás a prostě jen čekal, až skončíme. Potom v neděli byl ale nejlepším na hřišti. Mnohé z nás to demotivovalo,“ vzpomíná na Hazarda jeho někdejší londýnský spoluhráč John Obi Mikel.
A nezůstal sám, komu byla Belgičanova životospráva trnem v oku. Rozruch vzbudilo před lety i video, kde Brazilec David Luiz baví kabinu na Hazardův účet. Dělal si totiž legraci z jeho faldíků.
Hazard skutečně nebyl prototypem ukázkového profesionála, přesto se jej v létě 2019 rozhodl koupit Real Madrid. „Přestupuju do Madridu. Za Real jsem chtěl hrát od doby, kdy jsem jako malý kluk vstřelil svůj první gól. Doufám, že mé rozhodnutí chápete. Každý z nás by měl udělat potřebné kroky, aby uskutečnil své sny,“ vzkázal tenkrát fanouškům Chelsea.
Jenže sen se možná změnil spíše v noční můru. Ve Španělsku už se nikdy nepřiblížil svému statutu prvotřídní hvězdy. Celkem tam naskočil během čtyř sezon k 76 utkáním, v nichž zaznamenal 7 gólů a 10 asistencí. Tristní bilance na chlapíka, jenž dorazil z Londýna za nějakých 115 milionů eur (dnes cca 2,8 miliardy korun).
Proč to vlastně nevyšlo? Jeden by si řekl, že Španělsko jeho ležérnějším přístupem mu bude svědčit více než Anglie. Bohužel jej ale v Madridu sužovala častá a docela vleklá zranění. Jistě i proto neměl čísla v bílém odění lepší.
A když už byl zdráv, zase se o slovo hlásila životospráva jako v roce 2020, kdy se belgický národní tým dostal do rozepře s Realem. Hazard totiž odjel reprezentovat, ale do duelů s Dánskem a Islandem nezasáhl, což jeho zaměstnavatele namíchlo a požadoval vysvětlení. Hazard se totiž podle Realu mohl raději připravovat na novou sezonu.
Tehdejší kouč Belgičanů Roberto Martínez jen lakonicky poznamenal: „Eden momentálně není dobře fyzicky připravený, tak co mám dělat?“
O jeho nadváze už si šuškalo půl Španělska. Přesto se v Realu dočkal vytouženého triumfu v Lize mistrů v roce 2022. To už se na něj dávno kouč Carlo Ancelotti nespoléhal, ale Hazard do několika utkání naskočil, takže v jeho statistikách bude grál zanesen. Když ale bílý balet Hazard v létě letošního roku opouštěl, bylo to v tichosti a bez fanfár.
Několik měsíců zůstal bez angažmá, i když nějaké nabídky měl. Chtěl jej angažovat třeba belgický Mollenbeek. Ano, to je ten tým, kde momentálně hraje jeho mladší bratr Kylian. Eden s díky odmítl.
Určitý dluh jistě bude cítit i vůči reprezentaci. Jako kapitán zlaté generace vedle Kevina De Bruyneho či Romela Lukaka totiž měl dokázat velké věci. Maximem však pro Hazarda zůstane třetí místo na MS 2018. Belgičané se nedokázali nikdy pořádně semknout a zlatou generaci promrhali.
Hazard tak zůstane navždy hráčem dvou tváří. Úžasný plejer v Lille a Chelsea, ale jen předražené závaží Realu Madrid. První dvě štace však stačily, aby se stal pro belgickou kopanou legendou.
