Nejen kritika Leonarda Kweukeho, ale i ostré výroky na adresu generálního sportovního manažera Jaroslava Hřebíka zní v obhajobě Pavla Pergla. Obránce Bellinzony má na trenéra spadeno od doby, kdy se s ním ve Spartě potkal.
„Že je Kweuke klidný hráč? Tak to v něm prostě jednou prasklo. Já chápu ten stres, co mají pod Hřebíkem, zažil jsem to. Jsou to vyloženě stresové situace, nemůžete v nich hrát v klidu. Když jsem slyšel, jak na ně začal za lajnou řvát, říkal jsem si: Zaplaťpánbůh, že tohle už nemusím zažívat,“ tvrdí ostře Pergl s odkazem na roky 2004 a 2005, kdy se s Hřebíkem potkal na Letné.
A ačkoli říká, že den před zápasem s Bellinzonou seděl se svým bývalým trenérem a jeho realizačním týmem v diskuzi o fotbale, idylické přátelství mezi nimi není.
Ostatně, Pergl byl jedním ze tří hráčů základní sestavy (spolu s Lukášem Zelenkou a Jaromírem Blažkem), které trenér nepostavil od začátku do svého posledního tehdejšího zápasu na lavičce Sparty v Teplicích.
Důvod? Nedostatek důvěry. „Zařízl se sám, protože s Blážou a Zelím se ten zápas dal vyhrát,“ vzpomínal Pergl, když ze Sparty v roce 2007 odcházel. A ve stejném rozhovoru – tehdy pro magazín Hattrick – obvinil Hřebíka i z toho, že ho nutil trénovat se zraněním.
„Řekl mi, že mám Labantův syndrom. Tím myslel, že jsem se nakazil od hráče, který byl pořád zraněný. Byl jsem tak hotovej, že když odcházel, hodil jsem za ním berle,“ prohlásil tehdy.
„Tvrzení, že jsem ho nutil trénovat zraněného, je absurdní,“ odmítal tehdy obvinění Hřebík. „Bylo to přesně naopak. Řekl jsem mu: Já tě nechám být a přijď, až se budeš cítit fit. To on chtěl pořád trénovat, protože si myslel, že mu to od začátku přípravy ujíždí,“ vysvětloval.
Pergl umí i hezké věci. Podívejte se na jeho parádní gól v baráži o sestup z 1. švýcarské ligy proti FC Servette (28.5. 2011, na konci 1. minuty videa)
Pergl má svou minulost i co se týče nesportovního chování na hřišti – na trávníku to nikdy nebyl svatoušek. V minulé sezoně, kdy Bellinzona hrála první švýcarskou ligu, dostal stop na čtyři zápasy za to, že za zády rozhodčího plivl na útočníka Sionu Dragana Mrdju.
Novinář Mathias Germann o něm v té době napsal, že to je nejneférovější hráč ligy. Vedl ho k tomu i fakt, že během jedné sezony posbíral zadák ve čtyřiadvaceti utkáních jedenáct žlutých karet a dvě červené (v této sezoně má ve druhé lize ve 12 zápasech 3 žluté karty).
O rok dříve v Dynamu Drážďany zase český obránce stál tři zápasy za to, že během zápasu udeřil pěstí do obličeje Kostu Rodriguese z Braunschweigu...
Vyjádření Pavla Pergla |
"Pěstí jsem nikomu nedal, ten hráč mě držel za dres a já se mu chtěl vytrhnout. Při tom jsem ho trefil do nosu zápěstím. S Mrdjou jsme byli vše vysvětlovat na svazu a je nezajímalo, že jsem plivnul směrem na zem a ne na něj, protože předtím on plivnul na mě. Řešilo se to až po měsíci na popud Sionu. A za Hřebíkem jsem tu berli hodil, až když za sebou zabouchl dveře a já po dvou měsících se zlomenou nohou a obviňování toho měl plné zuby." |