Tým statečných v Praze: Po teroristickém útoku na New York se nebáli létat
ROZHOVOR | Svou odvahou postavili na nohy newyorská dvojčata. Když se po útoku na symbol USA 11. září 2001 báli všichni létat, tým fotbalových veteránů z Bostonu se vznesl odvážně do vzduchu. A přijal nový název – Boston Braves (stateční). Za 11 let zcestovali celý svět, nyní přiletěli i do Prahy, kde prohráli s XI českých internacionálů 1:5 a střetnou se se starou gardou Sparty. „O výsledek ale nejde,“ říká prezident klubu Spiros Tourkakis.
To jste se skutečně nebáli po tom hrůzném teroristickém činu létat?
„Ale báli… Když došlo ke katastrofě v New Yorku, měli jsme letět ještě pod původním názvem na velký turnaj v Řecku. Po pádu Dvojčat se ale mnozí báli a odmítli. Museli jsme sehnat jinou skupinu lidí. Proto je nyní mužstvo tak národnostně různorodé, jsou tu nejen Američani, ale i Řekové, Rusové, Mexičani a další. Paradoxní je, že se do Evropy letělo Jumbem 474, bylo nás 13 hráčů, celé letadlo bylo pro třicet pasažérů. My tvořili polovinu. Pět z těchto statečných je pořád členy týmu.“
Navštívili jste od té doby spousta zemí. Která vás upoutala nejvíce?
„Poznali jsme díky fotbalu největší kluby světa. Třikrát jsme hráli na Old Trafford proti veteránům Manchesteru United, vzpomínáme na Real Madrid a setkání s Alfrédem di Stéfanem, na Barcelonu, Ajax Amsterdam, Juventus, Chelsea, Liverpool, Inter a AC Milán, Bayern Mnichov, ale také River Plate nebo FC Santos. Tam to bylo velice zajímavé, protože se klubu rozpadla stará garda a neměl proti nám kdo nastoupit. My ovšem už měli let zajištěný a nedal se zrušit, tak vznikla nadace, která dala mužstvo veteránů opět dohromady. Nastoupili jsme pak na hlavním stadionu jako předzápas utkání Santos-América, kde v domácím týmu byl největší hvězdou Robinho. Teď se těším na Spartu Praha, to je také ve světě pojem.“
Už jste se zmínil, že vás v Madridu přivítal Alfrédo di Stéfano, v Praze jste se střetli s českou fotbalovou legendou Josefem Masopustem. Které další osobnosti jste poznali?
„Každý klub má své slavné osobnosti a utkání starých gard je ideální příležitostí je připomenout. Největší dojem na mě udělali kapitáni mistrů světa z roku 1974 Franz Beckenbauer a Bobby Moore z roku 1966, podobně jako Paolo Maldini v Miláně, Amacio v Realu Madrid a další. Setkání s Josefem Masopustem byl rovněž obrovský zážitek a jsem rádi, že jsme ho poznali.“
Co jste věděli o českém československém fotbale, než jste dorazili do Prahy?
„Někteří hráči pamatují váš triumf na mistrovství Evropy 1976, všichni finále ME 1996. Ale nejvíce nám utkvělo v paměti ME 2004, kde český tým podlehl v semifinále Řecku. Vysvětlení je jednoduché, protože řecká menšina má v týmu silné zastoupení. Známe jména jako Nedvěd, Poborský, Koller. Víme, že tato generace už odešla, ale jak jsme poznali, výchova mládeže ve vaší republice je na vysoké úrovni brzy se dočkáte dalších talentů, z nichž se zrodí hvězdy a znovu bude český fotbal na výsluní.“
Pro českého fanouška je Boston spojen s hokejovým týmem Bruins. Jaký je váš vztah k hokeji?
„Já osobně nejsem velký fanoušek hokeje, ale vím, že český hokej je skvělý, jeden z nejlepších na světě. Nesmírně technický, čímž udivuje Severní Ameriku, která spoléhá víc na fyzickou kondici. Mluvím však za sebe, Američané, kteří jsou v našem týmu, jsou hokejoví nadšenci. A všichni víme, kdo je to Dominik Hašek.“
V NHL je nyní výluka. Nevyužijete pobyt v Praze, abyste některou z hvězd viděli na vlastní oči?
„Program je nabitý, nemáme na to čas. Je ovšem pochopitelné, že hráči, kteří nemají s kluby smlouvu, hledají uplatnění jinde, doma je to nejjednodušší. Určitě českou ligu vylepší.“
