Ve své době byl nejlepší. Ale úraz hlavy mu ublížil, říká Koller o Čechovi
Sedm let spolu táhli národní tým, a to včetně památného EURO 2004 v Portugalsku. „Fantastický gólman a fantastická kariéra,“ říká Jan Koller o Petru Čechovi. Podle bývalého útočníka mohla být i krapet lepší, kdyby ji nenarušilo vážné zranění hlavy.
Proč to Petr Čech dotáhl tak vysoko?
„Tak měl talent, to bezpochyby. Ale na úplný vrchol ho vytáhla jeho hlava. Naprosté zaujetí pro hru, cílevědomost, stoprocentní profesionalita. Pracovitost. To je jeho hlavní charakteristika.“
Máte příklad?
„Konkrétní příklad úplně ne. Ale všímal jsem si jeho soustředění, snahy dbát na každý detail. Naprostá potřeba být absolutně připraven. Tenhle přístup, ale taky pokora z něj udělali ve své době jednoho z nejlepších brankářů na světě.“
Když to vezmeme historicky, považujete ho za nejlepšího českého brankáře všech dob?
„Neumím to srovnat s panem Pláničkou a panem Viktorem. Nikdy jsem je neviděl tak, abych to mohl porovnávat, nemám je nakoukané. Řekl bych to tak, že tihle tři jsou naše nejlepší trojka. Petr toho nejvíc dokázal v cizině, ale to je dané dobou. Takže Čech, Plánička, Viktor, takhle abecedně seřazení jsou tihle tři pro mě nejlepšími gólmany naší historie.“
Kromě hlavy, co z Čecha dělalo vynikajícího brankáře?
„Reflexy na čáře a čtení hry. Na čáře byl fantastický, hru si uměl zorganizovat. To, že před ním hráli obránci dobře, bylo i jeho zásluhou. Mluvit uměl vždycky.“
I mimo trávník, že?
„Jojo. Ukecaný byl hodně. Co my jsme se na něj načekali v autobusu po zápasech. Vždycky chodil poslední, než se vypovídal s vámi, novináři. Pak přišel, sedl si a začal ten zápas minutu po minutě rozebírat s námi. Ale to zapadá do toho jeho přístupu, patří to k tomu. Všechno si ukládal do paměti a potom to uplatňoval v zápase. Ale musím říct, že podle mě mu hodně ublížil ten úraz hlavy.“
V čem?
„Řekl bych, že ho to nějak eliminovalo. Už to nikdy nebylo jako předtím, kdy byl fenomenální. Pořád byl fantastický, ale ne tak jako předtím. Ovšem klobouk dolů, že se dokázal takhle vrátit, to by dokázal málokdo. I tak měl zcela mimořádnou kariéru a s klubem vyhrál všechno, co mohl.“
Když se mluví o jeho slabinách, zmiňují se centry. Souhlasíte?
„Zase se vrátím k tomu úrazu. Myslím, že před ním s nimi neměl žádný problém, potom občas ano, dostal po nich pár gólů. Tím ale neříkám, že by to byla nějaká zásadní slabina, to si nemyslím.“
Kde Čecha vidíte za pár let?
„Určitě to není typ, který bude ležet na gauči doma. Možná si dá chvilku oraz, ale pak do něčeho jistě vlítne. Bude žít aktivně. Já však jeho plány neznám, ani nevím, jestli se chce vrátit do Česka.“
Dokážete si představit, že by ho zajímala fotbalová politika? Že by se třeba jednou stal předsedou asociace?
„Ano, ale to nejde jen tak. Musel by se obklopit lidmi, se kterými by se mu dobře spolupracovalo. To není pro jednoho člověka. Je to férovej chlap a musel by si s sebou přivést podobné lidi.“
