ŽEBŘÍČEK 100 důležitých gólů: Je nejvíc Panenka, Poborský či Šmicer? | iSport.cz
19. června 2020 • 12:49

ŽEBŘÍČEK 100 důležitých gólů: Je nejvíc Panenka, Poborský či Šmicer?

Autor: iSport.cz
Vstoupit do diskuse
1
  • Projděte si poslední díl žebříčku 100 nejdůležitějších gólů Projděte si poslední díl žebříčku 100 nejdůležitějších gólůFOTO: Koláž iSport.cz

    POŘADÍ OD 20. DO 1. MÍSTA | Výběr nejlepších z nejlepších. Projděte si poslední část seriálu 100 nejdůležitějších gólů v historii českého a československého fotbalu. Je to přehled nezapomenutelných tref z finálových zápasů Ligy mistrů, mistrovství světa i Evropy, třikrát zabodoval Vladimír Šmicer, ale na první příčce je někdo jiný. Tipnete si kdo? Sport Magazín Plus 100 nejdůležitějších gólů historie objednávejte na iKiosek.cz ZDE>>>

  • 20. Jozef Štibrányi

    (31. 5. 1962, ČSSR-Španělsko, skupina MS)

    Prorokovalo se jim brzké balení kufrů z Viňa del Mar. Los byl tvrdý: nejdřív Španělsko, potom Brazílie. Čti: výběr hvězd z Realu Madrid, pětinásobného krále Evropy, a obhájci titulu. Jenže Di Stéfano byl zraněný a Gento, Puskás ani Suárez se neprosadili. Na rozdíl od trnavského rychlíka, který 10 minut před koncem potrestal kiks v rozehrávce a vstřelil jediný gól zápasu. „Musel jsem při tom úniku vytvořit světový rekord na 50 metrů,“ smál se letos v lednu, když slavil osmdesátiny.

  • 19. Verner Lička

    (20. 10. 1976, BANÍK OSTRAVA-Bayern, 2. kolo PMEZ)

    Mazec na Bazalech. Dorazil král posledních tří ročníků Poháru mistrů, světoví šampioni Beckenbauer, Maier, Uli Hoeness i 21letý talent Rummenigge. Ovšem 32 tisíc diváků nesledovalo bavorský koncert, nýbrž působivý nástup Baníku, oslabeného o sedm opor včetně kapitána Vojáčka. V síti přistála Lorencova tečovaná rána z trestňáku, po půlhodině Lička zavěsil hlavou u přední tyče na 2:0. Škoda, že hlavičkou snížil i 176 cm vysoký superstřelec Gerd Müller. Odveta? 5:0 pro favorita.

  • 18. Marek Kincl

    (9. 12. 2003, SPARTA-Lazio Řím, skupina Ligy mistrů)

    Vzpomínka na časy, kdy Sparta hrála Ligu mistrů a dokonce v ní zažila play off. Díky útočníkovi, který za ni hrál poslední zápas před odchodem do Petrohradu. Běžela třetí minuta nastavení, zbýval čas na jedinou standardku. Poborský poslal k bráně delikátně kopnutý centr, Kincl předskočil gólmana Peruzziho a hlavou vrazil míč o břevno do sítě. V tranzu ze sebe rval dres, sudí odpískal konec a Sparta si přišla ke 130 milionům na dalších 60. Potom v osmifinále byl lepší AC Milán.

  • 17.  Tomáš Skuhravý

    (23. 6. 1990, ČSFR-Kostarika, osmifinále MS)

    Skuhravý hattrick zásluhou tří hlaviček, 4:1, v italském Bari na první pohled jasná záležitost. Ale nebyla. Na Bomberův brzký gól odpověděl v 54. minutě hlavou i protivník. Náhle bylo dusno nejen teplotní. Naštěstí se vlasatý bijec po osmi minutách natlačil před obránce a trkl míč do sítě podruhé („Šel jsem za míčem naslepo a vyšlo to“). Po Kubíkově trestňáku večer uzavřel a reprezentace se probila nejdál od stříbrného MS v Chile 1962. V Miláně ji přemohli němečtí mistři světa.

  • 16. Ivan Mráz

    (1. 3. 1967, Ajax-DUKLA, čtvrtfinále PMEZ)

    O historickém postupu se rozhodlo až v odvetě, výhru Dukly 2:1 stvrdil vlastní gól. Ale bez toho v Amsterdamu by jí to bylo málo. Ajax si o fázi dřív vychutnal doma hosty z Liverpoolu 5:1, věřil si na repete i proti Pražanům. Vedl, těžil ze schopností 20letého kouzelníka Cruyffa, měl velkou převahu a brankáře Viktora povýšil na hvězdu večera. Ovšem stačil jeden brejk po hodině hry, Nedorost nezištně přihrál volnému Mrázovi a týmu Rinuse Michelse v konečných součtech ublížil.

  • 15. Vladimír Šmicer

    (19. 6. 2004, ČESKO-Nizozemsko, skupina EURO)

    Asi máte celou akci před očima. Aby ne, když jí v Aveiru v 88. minutě vygradoval nejhezčí zápas a nejpůsobivější obrat české fotbalové historie z 0:2 na 3:2. Tak ještě jednou: Van Bronckhorst se na útočné polovině drze pustil mezi Rosického s Heinzem, ti ho odzbrojili a míč převzal u lajny Poborský. Nahodil turbo, posunul k Barošovi, jenž sběhl do středu, přistrčil Heinzovi. Bum, Van der Sar vyráží do strany k Poborskému, ten nesobecky vrací před prázdnou Šmicerovi. Wau!

  • 14. Horst Siegl

    (1. 4. 1992, SPARTA-Barcelona, skupina Ligy mistrů)

    Velká Barca o 49 dní později tančila ve Wembley s pohárem, ale na Letné se oprávněně lekla, že místo ní do finále skočí Sparta. Domácí obra tlačili, Vonášek trefil tyč, Vrabec se Sieglem břevno, Mistr vyučoval kličky, v brance zářil Kouba. Zubizarreta, R. Koeman, Guardiola, M. Laudrup i trenér Cruyff zírali. A pak to přišlo: Černý na hraně vápna vrátil před branku odražený míč a kanonýr Siegl ho v 65. minutě poslal do sítě. A Sparta v součtech nultého ročníku brala bronz.

    Sparta 1991/92: Jak se zrodil slavný tým a jeho triumfy nad Barcelonou a Marseille?

  • 13. Vladimír Šmicer

    (19. 6. 1996, ČESKO-Rusko, skupina EURO)

    Za Liverpool dal na Anfieldu v budoucnu 10 gólů, ale žádný nebyl tak důležitý jako tahle tečka za bouřlivou přestřelkou. Češi potřebovali na závěr skupiny pro postup do čtvrtfinále bodovat. Vedli v poločase 2:0, jenže pět minut před koncem Besčastnych otočil na 2:3. To snad ne! Pak se stal zázrak. Rusové v 89. minutě špatně rozehráli, Kubík vyzval obloučkem k ráně rozběhnutého náhradníka a ten střelou mezi nohama beka trefil svůj první reprezentační a rovnou postupový gól.

  • 12. Tomáš Skuhravý

    (28. 9. 1983, Real Madrid-SPARTA, 1. kolo Poháru UEFA)

    „Bílý balet“ vyřazen českým klubem! Navzdory dlouhé přesilovce po vyloučení Beznosky. A zásluhou 18letého zelenáče, který čtvrt hodiny před koncem odvety vyrovnal. Po Bergrově centru přeskočil u přední tyče gólmana a hlavičkou zmrazil San Bernabéu. Remíza 1:1 hostům stačila, protože z Letné si přivezli výhru 3:2. Real Madrid poprvé a naposledy gratuloval českému soupeři. Sparta pak vyřadila i Lodž, Watford a ve Splitu se natahovala po semifinále.

  • 11. Karel Poborský

    (23. 6. 1996, ČESKO-Portugalsko, čtvrtfinále EURO)

    Jiří Němec ho zvedl a nosil ohnutého přes rameno, věčně soustředěný trenér Uhrin se usmíval jako sluníčko. Troufale podebraný míč, kopnutý vysokým obloukem do sítě, pomohl jemu do Manchesteru United a týmu k postupu. Jak lob v 53. minutě klesal z výše k zemi, hroutil se i sen skvělé portugalské generace okolo Figa a Ruie Costy. Vlasáč se šťastně prodral mezi čtyřmi soky včetně stopera Couta, další dva to měli ze stran daleko a gólmana Baíu ve vteřině bolelo za krkem.

  • 10.  Adolf Scherer

    (10. 6. 1962, ČSSR-Maďarsko, čtvrtfinále MS)

    „Maďaři byli vtipnější, ale naši obětavější a bojovnější,“ řekl trenér Rudolf Vytlačil. Za žert považovali výsledek 1:0 i mnozí fandové doma, daleko za Atlantikem. Národní tým, který 16 účastníků šampionátu v Chile doplnil až na dodatečný pokus, se překonával. Ve skupině sebral bod i Brazilcům, teď v Rancagui vytěžil maximum z akce ve 13. minutě. Masopust vletěl do obranného valu, ale míč posunul doleva na Scherera a ten ho zaparkoval levačkou ke vzdálenější tyči.

  • 9. Pavel Nedvěd

    (14. 5. 2003, JUVENTUS-Real Madrid, semifinále Ligy mistrů)

    O galaktickém obsazení této řežby svědčí výčet střelců. V prvním duelu Ronaldo, Roberto Carlos - Trézéguet. V odvetě Trézéguet, Del Piero, Nedvěd - Zidane. A navrch Buffon lapil penaltu Figovi. Grande Paolo exceloval, čtvrthodinu před koncem přesprintoval Hierra a z plného běhu praštil balon za Casillase. Euforii však brzy vystřídaly slzy zmaru. Zbytečný faul uprostřed hřiště stál Nedvěda žlutou stopku pro finále. „Udělal jsem chybu, je mi na umření,“ litoval.

  • 8. Josef Bican

    (1. 8. 1938, SLAVIA-AC Janov, semifinále Středoevropského poháru)

    Druhý nejdrtivější brankostroj fotbalových dějin po Pelém nasázel přes 5 tisíc gólů, ligových 644. Z masivních čísel vybíráme boj o finále meziválečné obdoby Ligy mistrů. Janov vyhrál doma 4:2, ale pražskou odvetu ztratil 0:4. Hádejte, kdo dal všechny góly? Pepi se trefil i v úspěšném finálovém dvojzápasu s Ferencvárosem. Představte si, kam to mohl dotáhnout, nebýt druhé světové války. Když vypukla, bylo útočníkovi teprve 25 let, daleko před vrcholem kariéry!

    "Šance? To je gól!" Stará garda Slavie vzpomínala na Josefa Bicana

  • 7. Oldřich Nejedlý

    (31. 5. 1934, ČSR-Švýcarsko, čtvrtfinále MS)

    Druhý šampionát se hrál s 16 týmy a stylem play off. Kanonýr Sparty, za kterou nasypal 388 gólů v 414 zápasech a v další palbě ho zastavila nacistická okupace a válka, vytáhl národní tým až do finále. Vítězným gólem skolil Rumuny (2:1), pak v 82. minutě i Švýcary (3:2). Dál čekali Němci, na závěr domácí Italové, Nejedlý se loučil s turnajem jako nejlepší střelec a patří tak do společnosti es jako Just Fontaine, Gerd Müller, Mario Kempes, Paolo Rossi, Miroslav Klose, Harry Kane.

  • 6. Zdeněk Nehoda

    (16. 6. 1976, ČSSR-Nizozemsko, semifinále EURO)

    Skrz naskrz promáčené štěstí pod mraky v Záhřebu. Bitva s nejvíc sexy týmem 70. let, jejž táhl génius Cruyff a o dva roky dřív i poté dobyl světové stříbro, spolkla 120 minut. Kapitán Ondruš dal gól do soupeřovy a po vyloučení Polláka i do vlastní branky. Pak se chopil režie útočník Nehoda. Po faulu na něj viděl červenou kartu Neeskens, šest minut před koncem prodloužení hlavou zakončil skvostný centr Veselého, frustrovaní Nizozemci šli do devíti a Veselý přidal razítko na 3:1.

  • 5. Pavel Nedvěd

    (19. 5. 1999, LAZIO ŘÍM-Mallorca, finále PVP)

    Vystřelil Laziu jedinou evropskou trofej a ukončil 39letou existenci soutěže pro vítěze národních pohárů. Na stadionu Aston Villy se hrálo od 11. minuty 1:1, česká hrdost se ozvala devět minut před koncem. Záložník z otočky prudkým volejem pravačkou zavěsil k tyči, radost z toho měli i hvězdní spoluhráči Nesta, Stankovič, Mancini, Vieri, Salas. Nedvěd bývá spojován s Juventusem, ale s Laziem vyhrál PVP, ligu, superpohár UEFA a dvakrát italský pohár i superpohár.

  • 4. Oldřich Nejedlý

    (3. 6. 1934, ČSR-Německo, semifinále MS)

    Rozhodl osmifinále i čtvrtfinále. A když se diktátoři Hitler s Mussolinim těšili na vzájemné finále, ohromil hattrickem proti výběru nacistického Německa (3:1). Poražení supěli, lživou propagandou mu jeden gól upřeli, aby se o korunu krále střelců dělil s jejich Conenem a Schiaviem, hvězdou fašistické Itálie. FIFA to oficiálně spravila až po 72 letech. Ve finále se netrefil, bylo z toho „jen“ stříbro. Ale celkových 7 gólů na MS se počítá, tolik jich dali mj. Cristiano Ronaldo a Luis Suárez.

  • 3.  Adolf Scherer

    (13. 6. 1962, ČSSR-Jugoslávie, semifinále MS)

    Pouhých 5 tisíc lidí přihlíželo na stadionu ve Viňa del Mar druhému obrovskému úspěchu československého fotbalu. Po 28 letech je znovu ve finále mistrovství světa! A opět se předvedl fantóm osudových bitev, který zachránil vyrovnáním baráž o MS a rozhodl čtvrtfinále. Teď se Scherer zjevil, když soupeř v 70. minutě vyrovnal na 1:1. O deset minut později nezpanikařil po báječné přihrávce Kadraby, za další čtyři minuty přidal třetí gól z penalty za ruku.

  • 2. Vladimír Šmicer

    (25. 5. 2005, LIVERPOOL-AC Milán, finále Ligy mistrů)

    To nejlepší na konec! Poslední 184. zápas za Liverpool, nejdůležitější pro klub od finále 1985, které ztratil s jiným italským gigantem, Juventusem. Šmicer začal na lavičce, ale už ve 23. minutě nahradil zraněného Australana Kewella a zařadil se k hlavním hrdinům magického obratu z 0:3. Reds stačilo ve druhé půli na srovnání 6 minut, on trefil zdálky druhý gól. A v rozstřelu proměnil ve čtvrté sérii penaltu, která se ukázala vítěznou. Miláčkem ve městě The Beatles je dodnes.

  • 1. Antonín Panenka

    (20. 6. 1976, ČSSR-SRN, finále EURO)

    Doma se mu říká dloubák, ve světě zdomácněl jako Panenka. Tehdy přelomové řešení při penaltovém kopu, neslýchaně drzé, riskantní, v nejočekávanější chvíli českého a československého fotbalu, proti soupeři s pověstí nepoddajného buldoka, jenž si na konci vždycky radostně zaštěká. Tohle všechno spojuje zlatá penalta z Bělehradu, kterou dodnes nesnáší Sepp Maier, jednička západoněmeckých mistrů světa 1974 a Evropy 1972. Přelstil ho vršovický mistr s knírkem.

    Legendární "vršovický dloubák" Antonína Panenky ve finále mistrovství Evropy 1976 proti německému brankáři Seppu Maierovi

  • Jak jsme vybírali

    1. Do žebříčku jsme seřadili významné góly. Některé z nich jsou i krásné, ale to nebyl náš hlavní motiv. Trefy jsou to české i československé. S vlivem na (ne)úspěch českého nebo československého fotbalu. Proto v seznamu najdete také řadu slovenských střelců, kteří kopali mj. za společnou reprezentaci.
    2. Zásadní prioritu měl mezinárodní úspěch. Reprezentační i klubový. Do výčtu se nám ale pochopitelně vešly i thrillery v koncovkách ligových sezon.
    3. Nehledejte nutně góly vítězné. Leckdy měly rozhodující váhu údery vyrovnávací, někdy dokonce korigující porážku – třeba v odvetách evropských pohárů.
    4. Snažili jsme se vyhýbat penaltovým rozstřelům. Pokud tedy nepřinesly globální zlatou radost...
    5. Pozor: z žádného utkání jsme nezvolili víc než jeden gól. Vždycky ten jeden zastínil ty ostatní.
    6. Všímali jsme si gólů, které měly ohromný dopad na momentální situaci. Třeba takových, jež vdechly život skomírajícímu týmu v nakonec neúspěšné kvalifikaci.
    7. Všímali jsme si gólů, které skolily titána. I když to málokdy stačilo na postup, vzkaz do světa se počítá, symbolická cena je vysoká.
    8. Řešili jsme i nečekaná dilemata. Je víc vyrovnání těsně před koncem základní doby, nebo rozhodující gól v prodloužení? Emoce podobné, na konci možná větší, jenže bylo by druhé bez prvního?
    9. A na závěr nezbývá než prominout autorům žebříčku nějaké to případné opomenutí. Subjektivní vzpomínky taky hrály roli...
Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud