Jeho plánovaná schůzka v sídle FAČR vzbudila velké rozhořčení, protikandidáti a odpůrci mluví o netransparentnosti, o podezřelém jednání. „Podle mě je to bouře ve sklenici vody, dělám to, co jsem dělal poslední dva tři měsíce. Bývalý režim mi nikdy neimponoval, proč by taky měl,“ říká Karel Poborský.
Protože tahle schůzka působí velmi podivně, aspoň tak se o ní baví veřejnost.
„Je to jako všude jinde, kam jezdím, po celé republice. V úterý jsem byl na plzeňském svazu, dnes jedu do Olomouce, do jejich sídla, stejně tak jsem se chtěl potkat s lidmi, kteří jdou na valnou hromadu. Požádal jsem proto sekretáře Řídící komise pro Čechy pana Hořejšího, protože tam nikdo jiný není, aby mi sjednal schůzku v jejich sídle. Já v tom problém nevidím.“
Vaši protikandidáti ale ano. A nejen oni.
„Dělám to, co poslední dva tři měsíce, nechápu tu hysterii. Že je nás na předsedu víc kandidátů, je logické, s Petrem Fouskem a Vláďou Šmicrem se potkáváme po celé republice, podáváme si kliku. Tady ta schůzka není v ničem jiná, je to v sídle FAČR, protože spousta těch kluků chodí do práce, je logické, že se s někým někde potkají. Dělá se to tak po celé republice, přijde mi to jako bouře ve sklenici vody.“
Když si ale projedu všechny účastníky, nepůsobí přece jen to sezení poněkud podezřele?
„Já se dočetl až ze středečních novin, kdo se té schůzky má zúčastnit, tedy až potom, co vypukla tahle hysterie. Je mi to jedno, já tam jdu jako kamkoliv jinam, jako vždycky. Požádal jsem o hodinu času s projektorem, a jestli tam budou Fouskové, Fevolucionáři, je mi jedno, jako je mi to jedno po celé republice. Jak jsem říkal, podáváme si s Petrem Fouskem kliku v každém druhém kraji a nevidím v tom problém, ani tentokrát.“
Je to schůzka za účelem představení vlastního programu, získání podpory?
„No ano, jistě. Jezdím po celé republice, chybí mi asi dva tři kraje a doufám, že to všechno stihnu do voleb. Tahle schůzka je pro mě jen další v řadě.“
Zmiňuje se i osoba Jana Paulyho, současného generálního sekretáře svazu, tedy pozice ryze apolitické. Proč má být na takovém setkání on?
„Znova, ani jsem nevěděl, že tam má být. Vím to teprve od doby, kdy jsem se to dočetl. Jak říkám, požádal jsem sekretáře, protože předsedu ta komise teď nemá, částečně se rozpadla, jestli by mi nesjednal schůzku, tenhle požadavek jsem vznesl před dvěma, skoro třemi týdny. Že tam sezval další kandidáty na další posty, to je jeho věc, mně je to úplně jedno. Já jedu svoji kampaň, a tu se chystám dodělat.“
Občas se setkáváte s postoji veřejnosti, že vaše kroky působí pro zachování minulého svazového režimu, zmiňme třeba shánění podpory u klubů a krajů, které předtím podporovaly Romana Berbra. Je na tom něco?
„Ale to je prostě realita, že sháním podporu napříč celým fotbalovým hnutím, napříč amatérským i profesionálním fotbalem, napříč okresy, kraji. Prostě každého, kdo má v uvozovkách v ruce volební lístek, se snažím oslovit. Je to dvě stě hlasů, a já se snažím oslovit a zaujmout prostě všechny.“
Čili přímo, s režimem za vlády Romana Berbra souzníte, nebo ne?
„No samozřejmě, že ne. Proč bych měl.“
No třeba kvůli tomu, co teď řešíme…
„Za mnou nic špatného přece není, žádný problém. Tohle je jediný, který byl přehnaný.“
