NEJ dresy sezony: špína jako pocta, Bob Marley i klasika. Nečekaný vítěz

Puma je v posledních letech často pod palbou kritiky – a nejvíc asi letos v létě za zpracování venkovních dresů na Euru a třetích sad klubových trikotů. Návrhy firmy někdy působí lacině, byť v českém prostředí umí vyseknout vynikající dresy. Slavia v posledních letech budiž příkladem, podobně jako Baník, Plzeň nebo Teplice. Důkazem toho, že firma má stále co nabídnout, je z evropského pohledu trochu obskurní dres paraguayského mistra Club Libertad. Nakombinovat pruhy se sponzorským logem není žádná jednoduchá záležitost, tady se to podařilo famózně i díky nápojové značce Pulp.

Málokterý výrazný motiv na barevném podkladu funguje bez výhrad, nebo je snad základem úspěchu. U dresu druholigového anglického Coventry je ale provedení symbolu města - ptáka fénixe - na novém domácím trikotu výborné. A to především díky zpracování barevnosti dresu, kterou doplňují další prvky na límci a rukávech. Společnost Hummel je tichošlápek, málokdy ale dupne vedle.

Jednoduché, stylové, precizně zpracované. S dresy mnohých brazilských klubů je radost pracovat. Už samotná základní sada prvků je natolik výrazná a ikonická, že není takřka nutno vymýšlet nic dalšího, jen nic nepokazit. U dresů Grémia a především Fluminense to platí dvojnásob.

Odstíny bledě modré barvy jsou u dresů jako požehnání. Polyesterový materiál umí v záři reflektorů vytvořit skvostný odlesk a právě tohoto efektu využívá v posledních letech skvěle španělská Celta. Zatímco fotbalově je v La Lize touto dobou většinou v poklidném středu tabulky, pokud jde o práci s dresy, řadí se mezi elitu. Výrazný podíl na tom má i výborné souznění dresu s logem sponzora, které Celtu pozvedává výš než třeba všudypřítomné asijské sázkové kanceláře v Premier League.

Už snad není dres, na který by marketéři nelátali šroubované příběhy, co zpravidla vyzní celkem úsměvně. Viz záměr nového venkovního trikotu Unionu Berlín „odkázat tónováním šedé barvy na špínu na montérkách, s níž přicházeli domů dělníci z továren v berlínském Köpenicku.“ Dres ale ustál i tuto ambiciózní snahu marketérů nadnárodního koncernu poctít dělnické kořeny klubu, což už samo o sobě zní trochu bizarně. Union každopádně mezi nesourodými paradoxy lavíruje dlouhodobě výborně. Snad až trochu záměrně sám sebe ironicky prezentuje jako ten roztomilý klub se sandály v ponožkách, a tak na svůj stadion An Der Alte Försterei v dělnické čtvrti východního Berlína umí přitáhnout jak starosvětské fanoušky, tak místní nonkonformisty. Stejně dobře vyznívá i zpracování nového dresu, ať už barevností, tak zasazením designových prvků.

Někdy zase stačí úplně jednoduchý nápad. Ajax se rozhodl vzdát na novém třetím dresu poctu Bobu Marleymu a jeho písni Three Little Birds, kterou mají v oblibě fanoušci klubu. Provedení v černé barvě s decentním tónováním červené u loga výrobce, klubu i sponzora, nechává vyniknout prvky odkazující na barvy jamajské vlajky. Tedy trojici červené, žluté a zelené, která navíc mimoděk skvěle zapadá i do marketingového záměru oděvní firmy se třemi pruhy.

Snad neexistuje oděvní společnost, která je v provedení dresů konzistentnější než Umbro. Je ale zajímavé, že zatímco v 90. letech měla firma jedny z nejodvážnějších - a dnes i nejlegendárnějších - návrhů na trhu, v posledních letech se designéři kloní spíše k stabilní a tradičnější linii. Ani to však vůbec není na škodu, očekávané prvky umí Umbro zasazovat na dresy elegantně, dobře pracuje s kombinacemi barev, materiálu a vzorového podkladu. Větší úspěch proto mívá společnost spíš s domácí sadou dresů než s ostatními. Jako třeba u nového dresu zmiňovaného Fluminense. S venkovním dresu Hullu pro tuto sezonu je to ale výjimečně naopak. Právě zde návrháři Umbra uplatnili své přednosti – práci s detaily, barvami, jemným tónováním, ale i umění decentně zasadit progresivnější designové prvky na celočerném podkladu. Čistá práce.

Když už jsme mluvili o Arsenalu, ten je v posledních letech daleko úspěšnější jako lifestylová značka než samotný fotbalový klub. A sada dresů pro novou sezonu to beze zbytku potvrzuje. Spolupráce s firmou Adidas zatím oběma stranám vyhovuje skvěle. Oděvní společnost umí s klubem produkovat dresy s cutting edge designovými prvky, zároveň ale pomrkává na úspěšnější éry do minulosti. Domácí trikot odkazuje na přelom 80. let i konec milénia, venkovní svou vybledlou žlutou připomíná vítězství v FA Cupu z roku 1971. A konečně třetí dresy pracují s motivem blesku ze sezony 1994-95. Právě třetí sada je možná ze všech nejvýraznější a nejpovedenější. Příště už by to ale chtělo doopravdy nový motiv - a pochopitelně úspěšnější mužstvo, které by samo o sobě dokázalo vytvořit novou historii.

S obtisky, fotomotivy a výraznými vzory na dresech se v posledních letech roztrhl pytel. A trend postihl i tak konzervativní instituci, jako je Bayern Mnichov. Letos už jsme se možná v leckterých případech dostali za hranu snesitelných a smysluplných motivů, bavorskému velkoklubu se ale záměr znázornit panoramu okolní krajiny na dresu podařil fantasticky. Trikot skvěle funguje barevně i v kombinaci s červenou a logem sponzora. Návrháři Adidasu výborně trefili i způsob provedení límce a rukávu a jejich odstín.

I provinční druholigový francouzský klub může mít svou moderní klasiku. Nakolik se Francie opájí svou stylovostí, u klubů a jejich dresů to mnohdy příliš neplatí. Paris Saint-Germain ale v posledních letech patří k lídrům na trhu, povedené dresy mívají i Lyon nebo Nantes a tentokrát se k nim nečekaně přidal Guingamp. Nádhernou sytě červenou v tónovaných pruzích doplňuje retro límec se šachovnicí a francouzskou trikolorou. Odstíny perfektně ladí s logem klubu, které tak ani nebylo potřeba nabarvovat. Celý dres by navíc ani zdaleka nefungoval tak dobře bez skvěle zasazeného loga sponzora. Možná nečekaný vítěz sezony!

Mnichov 1860 (domácí)

Forward Madison (třetí)

Maccabi Haifa (domácí)

Midtjylland (domácí)

Benátky (domácí)