Překvapení z autu: přemet v Ďolíčku i chytrost. Stačí také hrubá síla
Na první pohled nenápadná součást hry, zároveň ale může být klíčová. Autové vhazování se dá při hře využít k překvapení soupeře, ať už účelnou akrobacií, chytrostí nebo zkrátka silou. Podívejte se na nejzajímavější uvedení míče do hry.
Hod z přemetu
Jako poslední to předvedl pardubický Jan Halázs. Mladý bek se pod tribunou v Ďolíčku rozběhl, s míčem v ruce udělal přemet a zatímco se zvedal, vrhl míč do hry tak, že doletěl až do malého vápna Slavie. Neobvyklé, ale ne průlomové. Netradiční technikou zaujal už v 90. letech bek Newcastlu Steve Watson. Akrobatické uvedení míče do hry nejen překvapilo soupeře, ale navíc pomáhalo i k delším hodům díky energii, kterou ruce cestou ze země naberou. Je ale potřeba přesná koordinace pohybu, proto hod používal v nižších soutěžích i Glenn Smith, který jinak Albion reprezentoval v gymnastice.
O záda spoluhráče
Pravidla zapovídají při autu hodit míč sám sobě a běžet. Jde ale vymyslet způsob, aby se házející hráč dostal k míči co nejrychleji a co nejméně nápadně. Funkčním trikem je naražení si o záda clonícího spoluhráče. V českém prostředí takovou rozehrávku používal například Liberec ještě pod trenérem Trpišovským. Skvěle uměla zmást soupeře třeba dvojice Folprecht – Bartošák.
O záda soupeře
Když rozehrávka opravdu spěchá, není čas ohlížet se na to, komu pomocná záda zrovna patří. Využít se dají i ta protihráčova, pokud k tomu poskytne příležitost. Úkazem herní geniality je gól Deana Saunderse v zápase druhé nejvyšší anglické soutěže v roce 1998. V utkání Sheffieldu United s Port Vale mu sice brankář ukopl míč do autu, ale zatímco utíkal zpět, Velšan si odrazil míč o jeho tělo a zakončil do prázdné branky.
Ty nejdelší
Někdy není potřeba nic vymýšlet. Stačí hrubá sílá a míč letí do obrovské dálky. V Anglii byl velkým specialistou Ir Rory Delap, který v dresu Stoke pravidelně vysílal od postranní čáry střely dlouhého doletu aut – pokutové území. Hody bývalého oštěpaře měly klidně i přes šedesát metrů a vysocí Potters jich uměli využívat k trápení nižších soupeřů, kteří často jen sledovali, jak je míč přelétá. „Delap je jako lidský luk,“ velebil svou zbraň tehdejší manažer Stoke David Moyes. Klub ze severu Anglie se speciálně kvůli Delapovi snažil mít i co nejužší hřiště.
