Trenér reprezentační devatenáctky David Holoubek prožil mnoho ročníků turnaje CEE Cup jako kouč Sparty, na kontě má (kromě působení u prvních týmů Sparty, Liberce nebo slovenského Rožumberku) i trofeje za vítězství v prestižním klání. Jak se těší na letošní turnaj, který startuje už v pátek 22. července?
Jaký je podle vás význam turnaje pro český mládežnický fotbal?
„Je to jeden z největších turnajů této kategorie minimálně v Česku, patří k nejlepším v Evropě a je skvělé, že se koná v našem hlavním městě. Klobouk dolů před pořadateli, že přivezou takové týmy a zajistí pro ně tu nejlepší kompletní infrastrukturu. Jsem moc rád, za všechny fanoušky a trenéry, že se to zase znovu povedlo. Určitě tu zase uvidíme výborné hráče, kteří se v budoucnu prosadí.“
I Sparta a Slavia ocení možnost kvalitní mezinárodní konfrontace, že?
„Ano, i když Sparta i Slavia mají docela slušné mezinárodní kontakty už od přípravek. Je to samozřejmě příjemné zpestření s výbornými soupeři v začátku přípravy.“
| Skupina A | Palmeiras Sparta Praha Tigres UANL |
| Skupina B | Slavia Praha Aston Villa Dynamo Kyjev |
Ale přece jen poměřit se s jihoamerickým stylem fotbalu bývá výjimečné. Je třeba speciální příprava?
„Poznáváme to občas v reprezentačních výběrech, že se v jejich případě jedná o jiný způsob pojetí fotbalu. Pro mladé nadějné hráče je velmi důležité do další kariéry umět se tomu přizpůsobit. Musí o tom hlavně umět přemýšlet. V létě se speciální příprava nijak neřeší, vidíme ty soupeře, jak hrají. A Sparta i Slavia jsou zvyklí, že chtějí vnutit soupeři svůj vlastní způsob hry. Respektujeme nějaké zákonitosti a přednosti Jihoameričanů, především jejich hravost a práci s míčem. Ale my jim to zase umíme znepříjemnit naším stylem, to víme.“
Osobně jste prožil několik ročníků, jaký máte v paměti nejsilnější moment?
„Rozhodně finálové zápasy. Hrálo se na Bohemce v Ďolíčku před plným hledištěm, vysílal je Eurosport. Opravdu fantastický zážitek ve spojení s tím, že jsme to zvládli a vyhráli.“
Jak v tomhle věku vypadali Souček, Král, Hložek nebo Pulkrab, kteří se později výrazně prosadili mezi dospělými?
„Do týmu do devatenácti let se dostanou už ti nejlepší hráči, pracuje se tam s tzv. dorazovými ročníky. Když už tam jsi, máš velký předpoklad, že bys měl být schopný hrát minimálně profesionální soutěž v Česku, tedy první nebo druhou ligu. U různých hráčů se ten vývoj liší a opravdu nahoru bývá ještě trnitá cesta s řadou překážek. Musí se ti vyhnout zranění, dostat šanci ve správný čas a chytit ji...“
Do turnaje jde poskládaný tým z hráčů, kteří netvoří mužstvo po celou sezonu. Je náročné mu vtisknout herní řád?
„Není. Ti hráči mají za sebou stejný vývoj nejmíň od šestnácti let. Připravují se a hrají podle jednotně nastavené koncepce, jen přecházejí z ročníku do ročníku, nebo ti lepší mladší hrají se staršími, ale jsou vedeni stejně. Nevidím v tom problém, že se tu postaví mužstvo, které spolu celou sezonu nehrálo, připravují se už společně na tu další.“
Zkušenost by se hodila i dalším hráčům nejen ze Sparty a Slavie. Mohl by tu hrát český ligový výběr?
„Po pravdě řečeno spíš ne. Nejde to, moc těžko by se to skládalo.“
Ale vy sám jste přece – sice vinou covidu - podobně seskládaný tým, dokonce pod hlavičkou reprezentačního áčka vedl před dvěma lety v Olomouci proti Skotsku?
„To byla zcela mimořádná situace, která už se snad nebude nikdy opakovat. Nedokážu si představit, jak by se to mužstvo z dorostenců skládalo, kdo by to celé připravoval, komunikoval s kluby…“
Ano, někteří hráči se už začleňují do dospělých A-týmů. Je to na nich poznat na první pohled, v rozdílu pojetí hry?
„Rozhodně vidíte na hráči, že už prošel dotykem s dospělým fotbalem. Ať už sbírá minuty v zápasech, nebo aspoň s prvním týmem pravidelně trénuje. Silová složka, chování v soubojích… Pro mládežnické reprezentace to přináší skvělý benefit, jsou lépe připraveni pro mezinárodní úroveň.“
Ovšem i v předních světových klubech mladí dostávají víc šancí než v Česku. Nebo se to už lepší?
„Podívejte, v tomhle se můžeme jen těžko srovnávat se světem. Rosický byl talent od Boha, mohl hned ve Spartě hrát. Po něm na podobné úrovni možná Kadlec, teď až Hložek. Když se to sejde, můžeme být vděční, ale je to mimořádná záležitost. Kdežto velké evropské týmy mají podobných hráčů plné akademie, jenom si vybírá a může je zkoušet podle potřeby. Navíc hráči tmavší pleti dospívají dříve a ty my tady nemáme.“
Hodnocení výkonnosti v kombinaci s předpoklady nelze dělat absolutně a jednotně. Co považujete za nejdůležitější sledovat na hráči v tomhle věku?
„V dnešním fotbale je rozhodující charakter hráče. Jak se chová při obdržení branky, když jeho tým vede, nebo když prohrává. Jak pracuje s prostorem vůči míči, spoluhráčům a protihráči, to je extrémně důležité. A pak samozřejmě rychlost. Ne jen ty dva kroky, jak se někdy říká, ale všeho druhu. Rychlost rozhodování, pohybu, někdo má dva kroky, jiný ty dlouhé třicetimetrové sprinty. V tom je fotbal skvělý, jak se tu uplatní různé rychlosti, o tom si můžeme povídat celý den. Jen zcela výjimečně má jeden hráč všechno. Ideální by bylo, kdybychom takové hráče uměli udělat.“
