Jak se choval Berbr u soudu: mlčení, fotka ukázala nezvyklé gesto
Bylo krátce před devátou hodinou, do okrové budovy okresního soudu v Plzni právě vstoupil Roman Berbr se svými dvěma právními zástupci. Lehce zarostlý, s tváří pokerového hráče, ani na chvíli nedal znát jakékoliv emoce.
Před začátkem procesu postával pouze v přítomnosti právníků, jen občas s nimi prohodil pár slov. V jednací místnosti se usadil na krátkou lavici po levé ruce soudce Vladimíra Žáka.
Garde mu dělali další hlavní aktéři případu Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz. Málem se vedle sebe nevešli.
Paradoxní bylo, že hned vedle Berbra se usadil Grímm, který jako jediný v přípravném řízení vypovídal. Vůbec se nebavili, v jednu chvíli ale fotograf Sportu zachytil moment, kdy měl Bebr položenou pěst na Grímmově stehně.
Během procedurálních záležitostí si pak bývalý druhý místopředseda svazu vyměnil několik vět pouze s Káníkem.
Berbr během celého pondělního dne seděl nezúčastněně, hovořili za něj právníci. Po skončení prvního přelíčení ještě pohovořil s dalším obžalovaným Martinem Svobodou a za doprovodu právních zástupců odešel. V úterý u soudu poprvé od svého zatčení v říjnu 2020 obsáhleji promluví.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Grímm: „V rámci ČFL se dělaly delegace sudích zhruba týden dopředu, kdy byly vypsány v informačním systému. Dřív byly delegace třeba měsíc dopředu, ale docházelo k hodně změnám, proto se to pak dávalo v kratším termínu.“
Státní zástupce se ptá na vazby mezi obviněnými.
Grímm: „O Káníkovi Berbr nemluvil příliš často, ale o Rogozovi se vyjadřoval hodně. Říkal, že je to jediný syn. Říkal to i na seminářích, vnímal jsem to tak, že pokud má jediného synka, tak nechce, aby byl poškozen."
Jak jste vnímal postavení pana Svobody?
Grímm: „Nazval bych ho jedním slovem, lobbistou."
Měl podle vás nějaké oficiální postavení?
Grímm: „Byl něco jako poradce ve Viktorii Plzeň, ale v jaké pozici přesně, to nevím."
Soudce Žák se ptá:
Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."
Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."
Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."
