Berbr u soudu zmínil vztah s Rogozem. Řešil se Vyšehrad, klub je zničený
Druhý blok soudního líčení s Romanem Berbrem a dalšími obžalovanými v pondělí odstartoval na okresním soudě v Plzni. Soudce Vladimír Žák vyslechl zástupce Slavoje Vyšehrad a Petra Tarkovského. Někdejšímu vládci českého fotbalu vystoupení, které znovu pozorně sledoval z lavice obžalovaných, hrálo do karet. „Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali,“ prohlásil Jan Rösler, advokát, který hájil počínání pražského klubu, jenž kvůli praktikám dalšího obžalovaného Romana Rogoze spadl ze třetí ligy do Pražského přeboru.
Soudní líčení začalo přesně v devět, Roman Berbr byl znovu na místě. Na programu bylo počínání Slavoje Vyšehrad, jediné právnické osoby, které je mezi obviněnými. Klub, jenž byl v prosinci 2021 potrestán etickou komisí vyřazením ze třetí ligy a nuceným přihlášení do Pražského přeboru, od soudu hrozí peněžitý trest podplácení ve prospěch organizované zločinecké skupiny 900 000 korun.
„Klub byl trestem od etické komise úplně zničený a popravený,“ vyjádřil se Jan Rösler, který před soudem hájil klub. „Ten trest je drakonický. Znamenalo to zničení A týmu i obrovsky závažné poškození klubu. Je zničená dvacetiletá práce prezidenta klubu Jaroslava Klímy. Ve Vyšehradu zůstali jenom věrní. Naštěstí dětí je tam dost, takže budoucnost je zajištěná.“
Vysvětloval i roli Romana Rogoze. Trval na tom, že s klubovým bossem Klímou měl uzavřenou smlouvu o poradenské činnosti, která odpovídala pozici sportovního ředitele klubu. „Klub jsme postupně profesionalizovali. Na pravidelných poradách se řešilo všechno, nešlo, aby si někdo dělal, co chce, aniž by to neodsouhlasil pan Klíma. Takhle byly stavěny i smlouvy s panem Rogozem,“ uvedl Rösler.
„Rogoze jsem vnímal jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad,“ vyjádřil se na konci pondělního dopoledne sám Berbr.
Během Röslerovy výpovědi seděl dlouho se založenýma rukama, soustředěně poslouchal a v závěru si dělal poznámky. Určitě ho potěšila slova, která na jeho adresu pronesl právník hájící Vyšehrad. „Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného ani žádné ovlivňování nezaznamenali,“ řekl.
Před soudem mluvil ještě Petr Tarkovský, povoláním instalatér, jenž měl pomoct s finančními machinacemi bývalého hráče a funkcionáře Petra Káníka. Tomu jako jednomu z hlavních podezřelých hrozí čtyři roky ve vězení a pokuta přes půl milionu korun. Podle obžaloby měl Tarkovskému, s jehož sestrou žije, převést na účet ve dvou splátkách 1,3 milionu, které Tarkovský následně vybral a Káníkovi předal v hotovosti. „Potřeboval pomoct, neřešil jsem, na co ty peníze jsou,“ opakoval, čemuž se soudce divil. „Když se o celou situaci zajímala policie, být vámi, zajímalo by mě, na co byly ty peníze, k čemu byly určené. Chtěl bych mít co nejvíc informací. Proč si (Káník) vybral mě, co je to za peníze, abych to mohl řešit. Proto jsem se ptal, zda jste se dodatečně nezajímal o to, na co ty peníze byly určené,“ uvedl Žák.
Výslechy dalších obvinění probíhají u plzeňského soudu tento týden až do čtvrtka, v plánu jsou bloky výslechů až do prosince.
Zprávy ze dne 17. května 2023
Do Pyramidy prý dorazil sám. Pak se Cihlář zarazil a jal se popisovat osobní problémy, které v té době měl. „Jaro 2020 bylo jedním z mých nejtěžších období v životě. Rok předtím jsem odešel z práce, založil jsem firmu, projekční ateliér. Každý začátek je složitý, pro mě to bylo dvojnásob, jel jsem v režimu 24/7, prakticky jsem nespal, měli jsme problém sehnat zaměstnance. Navíc se se mnou rozešla dlouholetá přítelkyně. Nesouhlasil jsem s tím, musel jsem to skousnout. V květnu mi umřela babička. Měl jsem problém s koncentrací, přitom jsem se potřeboval soustředit. Před schůzkou v Pyramidě jsem byl u sestry, kde jsme se o všem bavili. Byl jsem rozrušený.“
Proto prý schůzce nevěnoval pozornost, do diskuse se nezapojoval, dvakrát odešel na toaletu, chtěl být sám a utřídit si myšlenky, protože za dvě hodiny dle svých slov musel podat profesionální výkon: „Pan Rogoz mně během schůzky žádné peníze nepředal. Kdyby se tak stalo, tvrdě by narazil. Jsem totiž velmi zásadový člověk. Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by pan Rogoz manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já nic neviděl."
Cihlář vysvětluje proč pozvání od Rogoze neodmítl. „Byl to sportovní ředitel, jeden z 32 v první a druhé lize. Kdybych někoho odmítl, je to první krok k tomu, abych skončil.“
Původně na zápas nebyl delegován, o změně nominace se dozvěděl ve čtvrtek. Skupina rozhodčích byla Rogozem pozvána na kafe před zápasem. „Radost jsem z toho neměl, nastavil jsem si nějaká pravidla...,„ říká. V dalších větách popírá sám sebe. „Pozvání na kafe, oběd, nebo večeři bylo zcela běžnou praxí.“
Přechází k zápasu Vyšehrad - Líšeň.
Ještě jednou: Dle obžaloby měl před zápasem společně s kolegou Vlasjukem od Rogoze přijat v hotelu Pyramida 150 tisíc korun.
„Kategoricky odmítám, co je uvedeno v obžalobě. Zároveň zcela odmítám účast v nějaké organizované zločinecké skupině. Ostatně o žádné jsem ve fotbale vůbec nevěděl. Nechápu, jak někdo mohl dovodit, že nějaký Cihlář je součástí organizované zločinecké skupiny. To je vrchol absurdity," hájí se bývalý rozhodčí.
Rozhovor končí tím, že Berbrovi děkuje za příležitost a důvěru. "Na to nevidím vůbec nic špatného," říká Cihlář.
Cihlář popisuje, že po zápase volal Berbrovi, což byl prý klasický postup. Ten potvrdili v předchozích dnech i další rozhodčí.
Vyšehrad na Vltavínu opravdu vyhrál 2:0.
„Měl jsem z utkání velmi dobrý pocit. Nic jsem svým výkonem neovlivnil.“
Cihlář se nyní vyjadřuje k hovoru s Berbrem, který se uskutečnil krátce po setkání s Rogozem.
Mimochodem, Berbr zjišťoval, co Rogoz chtěl. „Jedničku, nebo dvojku,“ dotazuje se.
Cihlářova reakce: „Vzhledem k tomu, že Rogoz vypravoval, jak potřebuje vyhrát, odvětil jsem, že chce dvojku.“
Cihlář začíná popisovat schůzku s Romanem Rogozem. „Seděli jsme před zápasem s dalšími rozhodčími na Zličíně v McDonaldu. Řeč šla o fotbale. Přišel i pan Rogoz. Říkal, jak potřebují vyhrát, jak to potřebují zvládnout, že nemají stadion. To neustále dokola opakoval. Byly to klasické fotbalové floskule. Viděl jsem ho poprvé, teprve jsem si na něj utvářel názor. Charakterem odpovídal devadesáti procentům fotbalových funkcionářů. Schůzka skončila okolo patnácté hodiny. Během schůzky jsem nezaznamenal žádnou nabídku, natož abych zápas nějak ovlivnil.“
Cihlář opět zdůrazňuje, že jeden zápas nemohl rozhodnout o posunu nahoru. Zároveň říká, navzdory poměrům v tehdejší době, že listinu profesionálních rozhodčích schvaloval výkonný výkon FAČR, kde měl Berbr pouze jeden hlas...
Cihlář: "Slova pana Berbra jsem si vyložil tak, abych pískal absolutní rovinu. Neexistuje, abych pískal 51 x 49 ve prospěch někoho. Tímto jsem se nikdy neřídil. Fair play pro mě bylo 50 na 50. Nikdy jsem od tohoto úzusu vědomě neodklonil."
Slova o "vyškrtnutí" komentuje tak, že Berbr chtěl, aby ho vyhecoval k maximálnímu výkonu. "Mluvil příkře, jasně. To byl jeho styl," říká o bývalém místopředsedovi svazu.
„Den před zápasem mně kontaktoval pan Berbr.“
Takhle se vyvíjela komunikace:
Dobrý den Cihlář. Zdravím vás
DIRIGENT_00_UL: je klid?
C: nikdo mi nevolal
DIRIGENT_00_UL: budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést.. já vím co tam.. jak to vypadá.. jo.. kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtni! Jasný!
C: dobře
DIRIGENT_00_UL: čest
C: mějte se.. nashle
Dirigent 00 je v policejním spisu Šváb přezdíván Roman Berbr.
Nyní se dostává k zápasu Vltavín - Vyšehrad: „Můj výkon byl hodnocený delegátem jako dobrý, stejně jako asistentů. Ani z jednoho týmu jsem nezaznamenal negativní reakce. Uvědomoval jsem si extrémní náročnost utkání, bylo obrovsky sledované, pro rozhodčího je to nejlepší, co ho může potkat. Buď se ukáže, nebo se zjistí, že na to nemá. Proto jsme měl z pozitivního hodnocení obrovskou radost."
„Rozhodcovství pro mě bylo životním stylem. Měl jsem svého fitness trenéra, výživového terapeuta, studoval jsem angličtinu, bez ní v lize nemůžete fungovat, navíc jsem snil o kariéře mezinárodního rozhodčího. A také jsem si platit terapie u psychologa,“ říká Cihlář. Chce tím demonstrovat, že pro něj bylo rozhodcovství všechno a nikdy by neudělal něco, co by jeho kariéru mohlo ohrozit.
Cihlář se brání, prý patnáct let pracoval na tom, aby se posunul mezi profesionální sudí a jeden zápas (onen Vltavín vs. Vyšehrad) na tom nemohl nic změnit. „Moje kariéra skončila poté, co jsem dostal trestní oznámení v souvislosti s výkonem funkce rozhodčího.“
Cihlář měl dle obžaloby ovlivnit i zápas ČFL mezi Vltavínem a Vyšehradem, Berbr mu za to měl slíbit posun na listinu profesionálních rozhodčích, což on akceptoval: „Na jaře 2019 jsem se dostal do hledáčku komise dostal se do hledáčku komise, která vybírala nové sudí na listinu profesionálních rozhodčích. Kandidáti dostali na zkoušku řídit zápas druhé ligy," vypráví.
Popisuje historku, jak byl coby rozhodčí na nižší úrovni napaden jedním z funkcionářů. „Držel mě pod krkem a vyhrožoval, že mě zlikviduje,“ říká. Čímž chce dle svých slov naznačit, že výkon funkce rozhodčího není žádná sranda.
Cihlář začíná zeširoka, vysvětluje, jak se k pískání dostal. Prý začal už ve čtrnácti letech.
I on je ústřední postavou případu zápasu Vyšehrad - Líšeň. Za pomoc domácím mu byl Berbrem slíben kariérní posun. Od Rogoze měl před utkáním inkasovat částku ve výši 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zápas skončil 1:1, suma byla dalším rozhodčím Klupákem vrácena zpět.
