Berbr u soudu zmínil vztah s Rogozem. Řešil se Vyšehrad, klub je zničený
Druhý blok soudního líčení s Romanem Berbrem a dalšími obžalovanými v pondělí odstartoval na okresním soudě v Plzni. Soudce Vladimír Žák vyslechl zástupce Slavoje Vyšehrad a Petra Tarkovského. Někdejšímu vládci českého fotbalu vystoupení, které znovu pozorně sledoval z lavice obžalovaných, hrálo do karet. „Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali,“ prohlásil Jan Rösler, advokát, který hájil počínání pražského klubu, jenž kvůli praktikám dalšího obžalovaného Romana Rogoze spadl ze třetí ligy do Pražského přeboru.
Soudní líčení začalo přesně v devět, Roman Berbr byl znovu na místě. Na programu bylo počínání Slavoje Vyšehrad, jediné právnické osoby, které je mezi obviněnými. Klub, jenž byl v prosinci 2021 potrestán etickou komisí vyřazením ze třetí ligy a nuceným přihlášení do Pražského přeboru, od soudu hrozí peněžitý trest podplácení ve prospěch organizované zločinecké skupiny 900 000 korun.
„Klub byl trestem od etické komise úplně zničený a popravený,“ vyjádřil se Jan Rösler, který před soudem hájil klub. „Ten trest je drakonický. Znamenalo to zničení A týmu i obrovsky závažné poškození klubu. Je zničená dvacetiletá práce prezidenta klubu Jaroslava Klímy. Ve Vyšehradu zůstali jenom věrní. Naštěstí dětí je tam dost, takže budoucnost je zajištěná.“
Vysvětloval i roli Romana Rogoze. Trval na tom, že s klubovým bossem Klímou měl uzavřenou smlouvu o poradenské činnosti, která odpovídala pozici sportovního ředitele klubu. „Klub jsme postupně profesionalizovali. Na pravidelných poradách se řešilo všechno, nešlo, aby si někdo dělal, co chce, aniž by to neodsouhlasil pan Klíma. Takhle byly stavěny i smlouvy s panem Rogozem,“ uvedl Rösler.
„Rogoze jsem vnímal jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad,“ vyjádřil se na konci pondělního dopoledne sám Berbr.
Během Röslerovy výpovědi seděl dlouho se založenýma rukama, soustředěně poslouchal a v závěru si dělal poznámky. Určitě ho potěšila slova, která na jeho adresu pronesl právník hájící Vyšehrad. „Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného ani žádné ovlivňování nezaznamenali,“ řekl.
Před soudem mluvil ještě Petr Tarkovský, povoláním instalatér, jenž měl pomoct s finančními machinacemi bývalého hráče a funkcionáře Petra Káníka. Tomu jako jednomu z hlavních podezřelých hrozí čtyři roky ve vězení a pokuta přes půl milionu korun. Podle obžaloby měl Tarkovskému, s jehož sestrou žije, převést na účet ve dvou splátkách 1,3 milionu, které Tarkovský následně vybral a Káníkovi předal v hotovosti. „Potřeboval pomoct, neřešil jsem, na co ty peníze jsou,“ opakoval, čemuž se soudce divil. „Když se o celou situaci zajímala policie, být vámi, zajímalo by mě, na co byly ty peníze, k čemu byly určené. Chtěl bych mít co nejvíc informací. Proč si (Káník) vybral mě, co je to za peníze, abych to mohl řešit. Proto jsem se ptal, zda jste se dodatečně nezajímal o to, na co ty peníze byly určené,“ uvedl Žák.
Výslechy dalších obvinění probíhají u plzeňského soudu tento týden až do čtvrtka, v plánu jsou bloky výslechů až do prosince.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
Soudce Vladimír Žák předčítá, co řekl Káník o vztazích s Berbrem, Rogozem a Grímmem. Zaznívají věty, které obžalovaný řekl již na úvod dnešní výpovědi.
Po přestávce pokračujeme, slovo si vzal obhájce Michala Káníka s tím, že jeho klient už nebude vypovídat a odkazuje se na výpověď z přípravného řízení. Tu soudce nyní čte.
Soudce vyhlašuje přestávku do 12.15 hodin.
Státní zástupce se snaží vnést do výpovědi Káníka rozpory, detailně se točí okolo nabídky 4 tisíc eur. Ptá se kdy, kde a jak došlo k nabídce. Káník v přípravném řízení uvedl, že k nabídce došlo hodinu před zápasem, nikoliv na schůzce s rozhodčími v sobotu ráno na čerpací stanici OMV v Kongresové ulici.
Soudce se nyní ptá, z čeho usoudil, že zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace a poznáte, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak...,“ vypravuje Káník.
Mimochodem, domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pět gólů.
Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se ptá, proč se zrovna na Káníka obrátil Rogoz kvůli zmanipulování zápasu kvůli sázkám. Jste sázkařským specialistou? „S Rogozem jsme byli kamarádi, umím tyhle věci zařídit,“ vysvětlil Káník.
Soudce se ptá na otázky související se sázkami ve fotbale. Káník prakticky neustále odpovídá slovy „ne“, „nevím“, „neslyšel jsem“, „neznám“. V minulosti byl odsouzen za ovlivňování průběhu zápasů kvůli sázkám.
Soudce Žák zjišťuje, kdo měl reálně sázet. To Káník neví. Ani kolik mělo být vsazeno. „Jen vím, že výtěžek měl být 4 tisíce euro pro všechny. Pro mě, Rogoze a pro rozhodčí.“ Asistenty hlavního rozhodčího byli další obžalovaní Janoch a Kříž.
Sázka se nakonec prý neuskutečnila, celé to měl shodit Rogoz. „Byl jsem naštvanej,“ přiznává Káník. „Naštvanej byl i Grímm. Podle něj zápas nakonec ovlivnili sami hráči. S Rogozem jsme se po zápase pohádali.“
Teď se přechází k dalšímu ovlivněnému utkání mezi Vyšehradem a Motorletem v ČFL. Jde primárně o sázky. Přibližně 14 dnů před zápasem byl Káník kontaktován Rogozem s tím, že má skupinu lidí z Balkánu, která ovlivňuje zápasy za účelem sázek. Rogoz tomu však nerozuměl a Káníka poprosil, zda by to dokázal zařídit. Ten si nechal dva dny na rozmyšlenou, pak kývl.
Káník řekl Rogozovi, že je schopný zařídit delegaci rozhodčích v čele s Grímmem a také za podmínek, že se se „sázkaři“ bude moci předem potkat a že výhra bude k dispozici hned po zápase. Sázka měla být na počet branek v prvním poločase a v celém utkání. Odměna měla činit 4 tisíce eur.
Káník říká, že měl s Vyšehradem smlouvu o reklamním plnění, ale nepamatuje si, zda mu někdy nějaké peníze byly vyplaceny.
Nyní kladou otázky obhájci obžalovaných, znovu i státní zástupce. Jde o obecné dotazy. Roman Berbr celou dobu pečlivě poslouchá, občas si čte v telefonu, ale je vidět, jak je koncentrovaný na každé slovo. Na Káníkovy věty prakticky nijak nereaguje, maximálně si udělá poznámku do notesu.
Do detailů se řeší Káníkova výpověď ohledně zápasu Dobrovice - Radotín. Státní zástupce se ptá, jak má chápat výsledek schůzky mezi rozhodčím Grímmem (dostal nabídku úplatku, aby pomohl duel ovlivnil ve prospěch Radotína) a Berbrem. Z tohoto předzápasového setkání vyplynulo, že Grímm „nemá poškodit Dobrovice“. „Chápu to tak, že pan Berbr Grímmovi řekl, aby to pískal, jak má. Podle pravidel,“ líčí Káník.
Řeší se také komunikace mezi Káníkem a Grímmem. „Přiznávám, že jsem ovlivnil Grímma, aby nepoškodil Dobrovice. Naváděl jsem ho, aby nepodlehl tlaku Radotína.“
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Státní zástupce se Káníka ptá, jaký měl Berbr vztah k rozhodčím. „Byl komisní. Tvrdý. Nikoho si k sobě moc nepřipustil,“ uvedl. „Byl jsem s ním maximálně párkrát na obědě na Strahově, v jeho kanceláři jsem byl jednou v životě.“
Káník popisuje, že do finančních problémů se dostal, protože si napůjčoval peníze kvůli jednomu fotbalovému klubu. „Kolik jste si půjčil?“ ptá se soudce. „Nevím, nepamatuju si,“ odvětil Káník. „Tak aspoň řádově,“ vyzval obžalovaného Žák. Dostalo se mu stejné odpovědi.
Soudce se zcela logicky ptá, proč kvůli úplatku nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník.
A další otázka: „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde zajímavé?“ Káník se brání, že nikoliv, že nevidí důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
