Berbr u soudu zmínil vztah s Rogozem. Řešil se Vyšehrad, klub je zničený
Druhý blok soudního líčení s Romanem Berbrem a dalšími obžalovanými v pondělí odstartoval na okresním soudě v Plzni. Soudce Vladimír Žák vyslechl zástupce Slavoje Vyšehrad a Petra Tarkovského. Někdejšímu vládci českého fotbalu vystoupení, které znovu pozorně sledoval z lavice obžalovaných, hrálo do karet. „Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali,“ prohlásil Jan Rösler, advokát, který hájil počínání pražského klubu, jenž kvůli praktikám dalšího obžalovaného Romana Rogoze spadl ze třetí ligy do Pražského přeboru.
Soudní líčení začalo přesně v devět, Roman Berbr byl znovu na místě. Na programu bylo počínání Slavoje Vyšehrad, jediné právnické osoby, které je mezi obviněnými. Klub, jenž byl v prosinci 2021 potrestán etickou komisí vyřazením ze třetí ligy a nuceným přihlášení do Pražského přeboru, od soudu hrozí peněžitý trest podplácení ve prospěch organizované zločinecké skupiny 900 000 korun.
„Klub byl trestem od etické komise úplně zničený a popravený,“ vyjádřil se Jan Rösler, který před soudem hájil klub. „Ten trest je drakonický. Znamenalo to zničení A týmu i obrovsky závažné poškození klubu. Je zničená dvacetiletá práce prezidenta klubu Jaroslava Klímy. Ve Vyšehradu zůstali jenom věrní. Naštěstí dětí je tam dost, takže budoucnost je zajištěná.“
Vysvětloval i roli Romana Rogoze. Trval na tom, že s klubovým bossem Klímou měl uzavřenou smlouvu o poradenské činnosti, která odpovídala pozici sportovního ředitele klubu. „Klub jsme postupně profesionalizovali. Na pravidelných poradách se řešilo všechno, nešlo, aby si někdo dělal, co chce, aniž by to neodsouhlasil pan Klíma. Takhle byly stavěny i smlouvy s panem Rogozem,“ uvedl Rösler.
„Rogoze jsem vnímal jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad,“ vyjádřil se na konci pondělního dopoledne sám Berbr.
Během Röslerovy výpovědi seděl dlouho se založenýma rukama, soustředěně poslouchal a v závěru si dělal poznámky. Určitě ho potěšila slova, která na jeho adresu pronesl právník hájící Vyšehrad. „Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného ani žádné ovlivňování nezaznamenali,“ řekl.
Před soudem mluvil ještě Petr Tarkovský, povoláním instalatér, jenž měl pomoct s finančními machinacemi bývalého hráče a funkcionáře Petra Káníka. Tomu jako jednomu z hlavních podezřelých hrozí čtyři roky ve vězení a pokuta přes půl milionu korun. Podle obžaloby měl Tarkovskému, s jehož sestrou žije, převést na účet ve dvou splátkách 1,3 milionu, které Tarkovský následně vybral a Káníkovi předal v hotovosti. „Potřeboval pomoct, neřešil jsem, na co ty peníze jsou,“ opakoval, čemuž se soudce divil. „Když se o celou situaci zajímala policie, být vámi, zajímalo by mě, na co byly ty peníze, k čemu byly určené. Chtěl bych mít co nejvíc informací. Proč si (Káník) vybral mě, co je to za peníze, abych to mohl řešit. Proto jsem se ptal, zda jste se dodatečně nezajímal o to, na co ty peníze byly určené,“ uvedl Žák.
Výslechy dalších obvinění probíhají u plzeňského soudu tento týden až do čtvrtka, v plánu jsou bloky výslechů až do prosince.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
„Pokud jde o sklady, zaznívaly pochybnosti o tom, kolik vlastně skladů je, které svaz užíval a co se v nich nacházelo. Hovořili o tom i svědci, kteří v nich v průběhu let osobně byli, svědek Kohout (bývalý dlouholetý sekretář PKFS). Po přestěhování do areálu Viktorie Plzeň byly tři sklady, v areálu, v Sušické a v Nýřanech u Plzně. Nebylo rozděleno, co v kterém skladu je,“ popisuje Gřivna a rozebírá, kdo měl přístup do kterého. Policie řešila, že ve skladech chybělo zboží, které si Berbr nechal prostřednictvím svazu vyfakturovat.
Gřivna začíná tím, že nelze prokázat Berbrův úmysl v otázce přisvojení si peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu, z čehož ho viní obžaloba. „Musí vzniknout skutečná škoda, která je způsobená úmyslným protiprávním jednáním pachatele,“ sděluje.
„Plzeňskému svazu žádná škoda nevznikla. A pokud tam rozdíl je, nevznikl jednáním obžalovaného (Berbra). Dokonce v jednom případě vyjednal velkou slevu při nákupu zboží (zřejmě myslí nákup fotbalových míčů).“
Gřivna hodlá hovořit zhruba hodinu a čtvrt, má vyhotovených sedmnáct stran písemného textu
Odpolední část líčení u plzeňského soudu začíná. Ke slovu se dostává Tomáš Gřivna, advokát Romana Berbra, a též společník advokátní kanceláře Gřivna&Šmerda zastupujicí bývalého místopředsedu svazu.
Bude hovořit o dvou tématech - o údajné zpronevěře a vyvedení peněz z Krajského fotbalového svazu v Plzni a také organizované zločinecké skupině. Obžaloba Berbra viní z toho, že byl její hlavou. Na závěr své řeči chce nabídnout návrhy trestů tak, jak je vidí obhajoba.
Sýkora dokončil svou řeč týkající se zejména zpochybňování důkazů ohledně ovlivňování zápasů nižších soutěží a zapojení Romana Berbra. Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do 12.45, poté bude pokračovat poslední Berbrův zástupce přítomný u okresního soudu Tomáš Gřivna. Avizoval, že jeho řeč potrvá přibližně hodinu.
Sýkora hovoří už hodinu a nevypadá, že svou řeč vyčerpal. Pozornost přítomných v soudní síni kolísá, Roman Berbr se snaží na lavici pro obžalované udržet koncentraci a poslouchat svého advokáta. Řeč se točí okolo jednotlivých skutků, které jsou v obžalobě, na kterých se Berbr dle svého obhájce v žádném případě nemohl podílet.
„Výrok, že Roman Berbr ovlivňoval komisi rozhodčích, je pouze prázdnou floskulí, státní zástupce k tomu nepředložil jediný důkaz. Roman Berbr komisi rozhodčích neovlivňoval.“ Podobně hovoří Sýkora i kolem možného ovlivňování u soudu řešených zápasů nižších soutěží. Berbr podle něj do ničeho nezasahoval, nic neovlivňoval, nic z toho nelze dokázat.
„Berbr nevěděl o navržení žádného úplatku, státní zástupce se dovolává svého dojmu, nemá na to důkazy. Neexistuje jediný důkaz, že Roman Berbr věděl o nabídce úplatku od Romana Rogoze,“ mimo jiné zdůrazňuje Sýkora.
Hovoří i o jednotlivých zápasech. Nemá cenu zacházet do detailů. Prakticky v každé větě říká, že neexistuje důkaz, že by se Berbr dopustil ovlivňování zápasů, podplácení a že by řídil organizovanou skupinu.
Sýkora právě pronesl poněkud úsměvnou větu. „Proč by pan Berbr ovlivňoval zápasy třetí ligy? Proč by to dělal? Neexistuje jediné rozumné vysvětlení.“
Sýkora zmiňuje i to, že Berbrův vliv byl často zveličovaný: „Roman Berbr patřil k nejvýznamnějším představitelům fotbalové asociace. Někteří prodávali vlastní vliv ve stylu sešel jsem se s ním, viděl jsem se s ním…“
Soudce Vladimír Žák souhlasil s tím, aby Sýkora pokračoval v další části závěrečné řeči. Mluví už více jak půl hodiny, nyní se věnuje zpochybňováním jednotlivých skutků, které jsou Berbrovi přisuzovány v obžalobě. Dostává se i do konkrétností, rozebírá zápasy, které dle obžaloby měl Berbr ovlivnit.
„Odmítám některé výpovědi, zejména ty, co by mohly nést skutkovou podstatu křivé výpovědi. Navrhuji prověření kvůli jejich možné nepravdivosti,“ říká Bebrův obhájce Sýkora.
Pozor! Sýkora parafrázuje slavný výrok básníka Jaroslava Seiferta. „Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže!“ V soudní síni zaznělo následující: „Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu státní zástupce, lže!“
Michal Sýkora vystupuje jako celý rok u soudu. Velmi důrazně zpochybňuje práci státního zástupce a jím předložené důkazy, mimo jiné i některé nahrávky z odposlechů, které jsou podle něj vytržené z kontextu, manipulativní a netýkají se předmětu obžaloby.
Jestliže u některých účastníků soudního líčení je po hodině a dvaceti minutách znát mírná únava, Berbr vypadá velmi soustředěně a pozorně poslouchá každé slovo svých obhájců.
Sýkora se dál velmi ostře pouští do argumentací státního zástupce: „Slova státního zástupce, že Roman Berbr ovlivňoval rozhodčí profesionálních soutěží a instruoval je, jak mají zápasy řídit, je třeba velmi důrazně odmítnout. Není to pravda, u soudu se vůbec neprojednávaly zápasy z profesionálních soutěží. Bavíme se tady o amatérských soutěžích.“
Sledujeme stejný scénář jako v případu Miroslava Pelty, bývalého svazového předsedy. I dnes se obhájci Berbra snaží totálně rozbít obžalobu Jana Scholleho, státního zástupce. U Pelty se to však advokátům nepovedlo, v dotační kauze byl nepravomocně odsouzen na šest let nepodmíněně.
„Považuji za manipulativní, že státní zástupce v případu mého klienta hovoří o zápasech, z kterých můj klient není obžalovaný. Je třeba přísně rozlišit, co je důkaz, a co je pouze obecné tvrzení, které má soud, případně veřejnost, ovlivnit,“ pokračuje Berbrův obhájce Sýkora.
Sýkora říká: „V úvodu musím reagovat na závěrečnou řeč pana státního zástupce. Budu kritický a hodnocení bude pro pana zástupce nepříjemné. Snažili jsme se vést aktivní obhajobu. Když jsme cítili, že je soud na pochybách, přinesli jsme další důkazy. Obžalobu pana státního zástupce nepřijímám. Bylo pro nás překvapením, jak slabou závěrečnou řeč státní zástupce pronesl. Jen prázdné floskule, spoustu řečnických otázek a spekulací.“
Lukáš Bohuslav svou řeč plnou právních odborných pojmů a citací ukončil, na řadu jde se svou závěrečnou řečí Berbrův hlavní obhájce Michal Sýkora.
Záměr Berbrova zástupce je jasný – co nejvíc zpochybnit výpovědi, které během rok trvajícího hlavního líčení u soudu hrají proti jeho klientovi. Bohuslav cituje evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku: „Dohoda o vině a trestu je sjednaná s plným vědomím případu, obsah dohody o vině a trestu musí podléhat dostatečnému soudnímu přezkumu.“
