Má to být velký průvan, jaký český fotbal dlouho nezažil. Podle záměrů se prožene všemi jeho patry a budí patřičné emoce. Fotbalová asociace (FAČR) připravuje kvůli úbytku hráčů a klubů i zvýšení sportovní kvality zásadní reformu nižších soutěží, která zasáhne velká města i tu nejmenší vesnici. Panika, že by se vše rozjelo za pár měsíců nebo třeba za rok, není na místě, přesto je dohadů dost a dost. A překážek taky. Ať už jde o otázku napojení na profesionální fotbal, odpor ke změnám na úrovni třetích lig a divizí, nebo značné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Deník Sport a server iSport.cz shrnují základní otázky i problémy chystané reorganizace.
ČFL, MSFL, divize, krajské přebory, A třídy, okresní přebory i B třídy. Kdo hrál tyhle soutěže, měl by se zanedlouho „přestěhovat“ do třetí až osmé či deváté ligy. Už uvažované přejmenování mnozí fotbaloví „tradicionalisté“ přijímají z různých důvodů s nechutí, byť by to ještě mohlo být to nejpřijatelnější a nejrychlejší novum z dílny FAČR.
To je ovšem kabát, který je nejvíc vidět, jde o mnohem důležitější svršky i – bez jakékoli urážky – spodky. Velké množství týmů se totiž má zabydlovat v nových soutěžích nejen podle názvu. Nebo taky ne...
Reorganizaci považuje FAČR za nezbytnou a zabývá se jí už od loňska. Týkat se bude značného množství z 358 436 členů, jimiž se vykazuje. V první řadě hráčů, ale i funkcionářů či rozhodčích. A také diváků. „Je to nevyhnutelný krok. Důvod je jednoduchý – současný systém soutěží je dlouhodobě neudržitelný, jak sportovně, tak ekonomicky,“ vyhlásil šéf FAČR Petr Fousek.
Co to znamená konkrétně? „Chceme zpomalit úbytek klubů a dospělých hráčů,“ prohlašuje technický ředitel FAČR Zdeněk Psotka, jenž vše zastřešuje. „Pokud se soutěžemi v nějaké přiměřené době nic neuděláme, nebude mít za chvíli fotbal kdo hrát,“ přidává se Vladimír Kristýn, šéf Jihomoravského krajského fotbalového svazu, kde si nechali vypracovat speciální studii, a zároveň člen výkonného výboru asociace a předseda její komise pro regionální fotbal.
Ta má vedle Psotky přípravy velkého fotbalového třesku na starosti, zasedají v ní hlavy čtrnácti krajů. Plus pracovní komise, v níž jsou i zástupci řídících organizací pro Čechy a Moravu, krajů, okresů a profesionálního fotbalu. Na setkání krajských a okresních vyslanců také v minulých týdnech Psotka v obecných rysech reorganizaci prezentoval.
Fotbalové kádry postihují ztráty už nějaký čas a řádně je pročesala epidemie covidu. Od roku 2019, kdy vypukla, zmizelo z mapy fotbalových soutěží 135 adres. A právě před čtyřmi lety ubylo 5 394 hráčů. Postupný odliv klubů je zčásti i přirozený trend daný mnoha jinými faktory, v každém případě v některých okresech mají ve své soutěži třeba jen sedm účastníků a na programu kola tři utkání.
Do roku 2027 FAČR předpokládá, že týmů bude o dalších 105 méně. Mezi těmi, kdo se pohybují v nižších soutěžích, pak vedou hráčské ztráty až k nápadům jako zavést hokejová střídání a podobně.
Další potíží je, že se zvyšuje věk aktivních hráčů. „Není výjimkou, že amatérské soutěže hrají padesátníci, čtyřicátníci už jsou standard. Před nějakými dvaceti lety byl hráč v pětatřiceti už fotbalový důchodce,“ popisuje šéf Karlovarského KFS a zároveň třetiligového Sokolova Tomáš Provazník. Zkrátka nejsou lidi...
Celková čísla při tom mohou být částečně matoucí. Před mezníkem 2019 i po něm hráčů naopak přibývalo (u klubů je to setrvale naopak) – za minulou sezonu dokonce 15 142. Jenže plusové cifry netáhne dospělý, nýbrž mládežnický fotbal.
„V mládeži problém nemáme, členská základna nám naopak narůstá. A budou přicházet silné ročníky,“ tvrdí Psotka. Konkrétní číselná prognóza nabízí v roce 2027 celkem o dobrých 11 tisíc hráčů více ve srovnání s rokem 2022 a FAČR chce namodelovat soutěže i se zřetelem na tento odhad.
Ještě s větší silou v poslední době na kluby udeřily ekonomické trable, projevuje se též konkurence jiných sportů. Mezi proklamované cíle FAČR patří i zvýšení kvality soutěží a zajištění podmínek pro rozvoj mladých fotbalistů a jejich uplatnění v profi fotbale. A aby se vyprofilovalo víc klubů schopných hrát druhou ligu.
Vyrovnat se je třeba i s důsledky minulých zásahů do fotbalové infrastruktury, kdy týmy zezdola musely doplňovat prořídlé vyšší patro. Po zrušení Juniorské ligy v roce 2019 nabobtnaly třetí liga a divize o 22 znovuobnovených béček prvoligových a druholigových týmů. ČFL se rozšířila na dvě skupiny.
Po přeskupení má systém a obsazení soutěží lépe odpovídat aktuální situaci. Ideálem má být dvoustupňové řízení na krajích a okresech – s tím, že dle jejich velikosti by se určil počet skupin. V menších okresech se může končit sedmou ligou, ve větších devátou.
ČFL by mohla mít jen jednu skupinu, padají návrhy na osmnáct, nebo dokonce dvacet účastníků. Změnit se může počet divizí: v ohrožení je či byla jedna ze tří moravských.
Variantou, jež vzbudila značnou pozornost, je rozšíření I. A tříd, a naopak zrušení 1. B tříd, tedy nejnižší krajské úrovně. Vedle jednoho krajského přeboru by eventuálně existovaly jedna až maximálně tři I. A třídy.
Strahov při tom ujišťuje, že chce nastavit lepší a funkčnější systém a zohlednit ekonomické a regionální faktory, úroveň klubového zázemí i cestování za zápasy. To je pro kluby obzvlášť citlivá položka.
Tělo bez hlavy?
Od začátku se ovšem ozývaly námitky, že nemá smysl přeformátovat nižší soutěže, aniž by se sáhlo do dvou nejvyšších, profesionálních. Ty jsou autonomní a spravuje je Ligová fotbalová asociace (LFA).
Nedává logiku, aby byl vrchol pyramidy od základů odtržený i co do zamýšlených novinek spjatých s reorganizací. „Pokud naprosto mine první i druhou ligu, ztrácí jakýkoliv smysl,“ nechal se slyšet například předseda třetiligového Sokola Hostouň Jiří Hondl.
Jde tu především o propojení druhé a třetích lig a obecně o adekvátní počet účastníků dvou nejvyšších soutěží. Tohle téma jako by na Strahově postupně nabylo na vážnosti.
„Musíme vnímat i profesionální fotbal a jeho vztah k našim nižším soutěžím, a ten už nějaké změny dělá,“ řekl Psotka a šel ještě dál: „Jinými slovy nechceme provést vlastní reorganizaci, když by ji někdy po nás udělal profi fotbal a my to pak museli dělat znovu, protože by to na naše soutěže mělo přímý vliv,“ dodal. S tím, že hovoří s šéfem LFA (a zároveň předsedou Pražského fotbalového svazu) Dušanem Svobodou a že se baví o horizontu dvou tří let.
Soutěže v Česku nyní |
Po přejmenování |
| 1. liga | 1. liga |
| 2. liga | 2. liga |
| ČFL + MSFL | 3. liga |
| Divize | 4. liga |
| Krajské přebory | 5. liga |
| I. A třída | 6. liga |
| I. B třída | - |
| Okresní přebory | 7. liga |
| III. třída | 8. liga |
| IV. třída | 9. liga |
Vrací se tak otázka, zda 32 profesionálních týmů není vzhledem k ekonomické situaci či nedostatečné fotbalové infrastruktuře příliš. A jestli nesnížit jejich počet už v nejvyšší soutěži třeba na 14 nebo 12 mužstev se zavedením nového herního formátu. Tím by se ostatně zkvalitnila F:NL. „Pořád tu běží velké téma: tedy jestli máme jako země na to, abychom mohli utáhnout dvaatřicet profesionálních klubů,“ nadhodil Psotka.
Většina tuzemských profesionálních klubů (nebo možný žádný) však nechce o zeštíhlení slyšet. I když mají finanční trable, stadiony ve stavu zanedbaných památek a takový lídr F:L národní ligy Příbram se dostal do stavu nouze, kdy hráči neviděli čtyři měsíce výplaty. Což mimochodem není neobvyklé ani v elitní soutěži.
„Nemám pocit, že je teď změna počtu týmů první a druhé ligy téma, že to mezi kluby nějakým způsobem rezonuje,“ říká ovšem Svoboda. „Osobně si myslím, že snížení počtu účastníků ve FORTUNA:LIZE je politicky neprůchodné.“
Jinou věcí „shora“ je účast béček prvoligových klubů ve druhé lize. Nyní tam působí tři (Sparta, Slavia a Olomouc), ale chtěla by tam další. „Soutěž je vlastně neregulérní. Doplňují mužstva hráči z áčka, kdy chtějí. Buď by béčka neměla ve druhé lize působit, nebo by měla mít stálou soupisku,“ říká trenérů jednoho z týmů F:NL, jenž nechce být jmenován. „Navíc zabírají místo klubům z regionů,“ dodává.
„Pokud by v uvažované jedné skupině ČFL startovalo jedenáct dvanáct rezerv, stala by se z ní prakticky soutěž klubů první a druhé ligy,“ upozorňuje Provazník.
Naproti tomu se nemalý počet týmů postupů z třetí ligy v posledních letech vzdal a pro mnohé týmy z F:NL jsou černou můrou loni zpřísněné licenční podmínky ve dvou vlnách od sezony 2024/25 (povinné umělé osvětlení) a pak 2027/28 (vyhřívaná hřiště).
Jenže ani v tomto směru Svoboda neočekává, že by to mělo vliv na počet účastníků. „Nemyslím si to. Uvažujeme o určité úpravě, to znamená, že by druhou ligu hrály i kluby, které by měly i jiný než plně profesionální statut,“ tvrdí.
Nabízí se tak scénář, že „slabší kusy“ prostě eliminují tvrdé licenční podmínky a cíle v podobě snížení účastníků se dosáhne tak jako tak – aniž by jeho výslovným prosazováním někdo riskoval, že se na něho kluby vrhnou a ušlapají ho...
I v podcastu Dloubák na serveru iSport.cz Psotka potvrdil, že zúžení profesionálních soutěží pokládá za klíčový bod itineráře reorganizace. Co když však k ničemu nedoje? Znamenalo by to tedy konec plánů? Podle Fouska možná překvapivě nikoli. „Nevidím změny v profesionálních soutěžích, které navíc nepovažuji za pravděpodobné, jako nutnou podmínku rozhodování o reformě ostatních,“ tvrdí.
Kraje: Reformu (ne)potřebujeme
Sjedeme-li ze dvou nejvyšších fotbalových pater, odezva není o mnoho lepší. „Reorganizace má v hnutí drtivou podporu,“ nechal se slyšet Fousek a podobně hovořil také Psotka.
Projekt či jeho stěžejní punkty však narazily na drtivý odpor v ČFL, MSFL i divizích, tedy na úrovni spravované řídícími komisemi pro Čechy a Moravu. Nikomu se nechce opustit „dobytá“ území. „Na základě mých informací si troufnu říct, že devadesát procent klubů v ČFL a divizích v Čechách se vyjádřilo, že reorganizaci nechtějí,“ říká Provazník.
„Ze spontánní ankety vzešlo, že více než devětapadesát procent všech klubů divizí a třetí ligy je jednoznačně proti jakékoliv takto připravené reorganizaci. Podobný výsledek zaznamenaly i ankety na krajských a okresních úrovních fotbalu,“ upozornil šéf Hostouně Hondl.
Jak jsou na tom za Jihlavou? „Na Moravě to zatím vypadá tak, že si okresy a kraje reorganizaci přejí, ale vyšší složka v hierarchii, to znamená divizní kluby a MSFL, jí nakloněny nejsou,“ popisuje Kristýn. „Kapři si svůj rybník nevypustí,“ shrnuje to po svém jeden z vlivných krajských funkcionářů.
Pokračujme tedy ještě níž. Podle komise pro regionální fotbal souhlasila se záměrem reorganizace a jejím provedením naprostá většina krajských a okresních svazů. První nástřel změn, jež se „dolů“ dostaly, však i na tomhle stupni ve všech koutech republiky zvedl vlnu vášní.
I tam by opatření způsobila posun velkého počtu týmů směrem dolů. A to bude zejména ty, které by sportovně i ekonomicky své stávající soutěže utáhly, pochopitelně bolet. Z této strany je pochopitelně největší nelibost. „Je to největší strašák,“ potvrzuje šéf Středočeského KFS a zároveň člen Výkonného výboru FAČR Tomáš Neumann.
Zřejmé je, že některé kraje a okresy potřebují reformy nepoměrně víc než jiné. Nabité soutěže jsou v Praze a Středních Čechách, které disponují hned dvanácti okresy a pěti „ohroženými“ B třídami, slušně obsazené mají soutěže i na jihu Čech či Moravy.
Opačná situace je na severu či severozápadě, někde se uvažované změny prakticky vůbec neprojeví. „Když se na změnu struktury soutěží podíváme optikou Středočeského kraje, mužstva máme a určitě ji nyní nepotřebujeme,“ říká Neumann.
„Středočeský kraj je něco úplně jiného než mnohé další kraje, nemůžeme ho srovnávat třeba s Karlovarským. Rušit B třídu a čtvrtou třídu by u nás byl vlastně nesmysl, protože máme naplněné všechny soutěže,“ je přesvědčen.
„U nás vše v podstatě začalo, protože nás stav soutěží společně s Moravskoslezským krajem trápí. Může to vypadat kuriózně, protože máme všechny obsazené, takže bychom to na první pohled nemuseli řešit. Ale jsme si samozřejmě vědomi toho, že bude čím dál tím těžší naplnění soutěží udržet, to sledujeme i na vývoji v jiných krajích,“ říká ovšem za fotbalový jih Moravy Kristýn.
Logické se i při „zdrcnutí“ soutěží zdají výjimky, ale asociace se do nich nesmí příliš zamotat.
Pokud jde o ono propírané cestovné, paradoxně se může stát, že týmy mohou za zápasy vyrážet i dál než nyní, takže by se efekt ušetření na cestovném vypařil. Nezřídka rovněž zaznívají námitky, že případný výkonnostní skok z okresů do I. A třídy bez mezistupně I. B třídy by byl neúměrný.
Není vůbec neobvyklé, že již nyní se týmům z okresů nechce postupovat. Vědí, že místo slávy by je čekala trpká sezona plná proher a třeba okamžitého pádu zpět. Slyšet jsou však i opačné názory: že I. B třída kvalitu postrádá a je zbytečná.
Na jiné úrovni se vrací i možný zádrhel s béčky. Při přeskupení účastníků je potřeba vše zaonačit tak, aby se rezervy a první týmy jednoho klubu nepotkaly v jedné soutěži. A aby funkcionáři v krajním případě nespekulovali, která soutěž je výhodnější, a fakticky kádry týmů neprohodili. Podle komise pro regionální fotbal by v každém případě neměly být B-týmy v soutěžích výrazně početně omezeny.
Start (možná) během dvou tří let
Objevily se i obavy, aby po tak razantním a třeba nedostatečně připraveném kroku zakrátko nepřišly další úpravy. Na vyvrácení takových pochybností a rovněž zdůrazňování výměny informací s nižším fotbalem i prostřednictvím dotazníků si na Strahově nechávají záležet.
Ze strany klubů se nicméně ozývají poznámky, že to bylo až na jejich přímý tlak. Právě mezi nimi se také rozmohla až panika, že se celá mašinerie rozjede už od další sezony. To je ovšem bezpředmětné. „Znovu bych chtěl vyloučit strašáky, že změny budou od 1. července tohoto roku,“ vzkazuje do pověstného fotbalového hnutí Fousek.
Takže jak dál? Fousek původně plánoval, že by asociace časovou osu upřesnila na přelomu jara a léta. „Pokud k restrukturalizaci dojde, odhaduji ji v horizontu dvou tří let,“ opakuje Psotka. Podle Neumanna to klidně může být i později. „Je to dlouhodobá záležitost, o které se musí diskutovat, a třeba dojdeme k tomu, že správný čas nastane ne za dva tři roky, ale za čtyři pět let,“ podotýká.
„Žádná reorganizace nebude!“ říká rezolutně jeden z jeho kolegů z jiného kraje.
Pokud přece jen ano, okresní přebor zůstane jen v seriálu a ve filmu pro pamětníky...
