NEJ derby na východ od Česka: srbská řežba i další „fotbalové války“

Slovan Bratislava vs. Spartak Trnava

První zápas: 21. března 1926

Obě města dělí 44 kilometrů a v posledních letech ve slovenské lize šlape na paty Slovanu spíše Dunajská Streda. Tohle je však rivalita sahající do kronik společné československé ligy, kdy Slovan a Trnava byly nejúspěšnější zástupci Slovenska ve federální soutěži.

Rivalita přetrvává a možná je ještě výraznější, což s sebou v nedávné minulosti přineslo i řadu násilností přímo na stadionech. V Trnavě se na podzim 2021 derby vůbec nedohrálo, protože se po čtvrt hodině porvali chuligáni obou táborů rovnou na hřišti. V březnu letošního roku pro změnu došlo na šarvátky mezi policií a hostujícím sektorem trnavských fanoušků v Bratislavě. Slovan vyhrál 4:1 a řada fanoušků Spartaku si kromě porážky odvezla domů rovněž krvavé šrámy. „V roce 2021 jsem ještě byl na Spartě, ale samozřejmě jsem tu ostudu sledoval. Nechápu, že to někteří fanoušci mají zapotřebí,“ nechal se slyšet obránce Spartaku Lukáš Štetina.

Lukáš Štetina v dresu Trnavy • Foto Profimedia.cz

Když zrovna nedojde k potyčkám, je na Slovensku potíž, že fotbalové ochozy často zejí prázdnotou. Bratislava jako hlavní město nedělá fotbalu zase tak dobrou reklamu, protože ani třeba na Tradičné derby nebývá vyprodáno. „Když jsem se vracel z Čech, tak jsem čekal něco podobného jako při derby Sparty a Slavie, ale není tomu tak. Divácká kulisa třeba na Slovanu? Je to těžké, když lidi na fotbal nejdou a jsou pohodlní,“ přidává Štětina.

Zároveň potvrzuje, že toto střetnutí má mnohem lepší atmosféru v Trnavě, kde duelem se Slovanem žije takřka celé město. „Trnava je fotbalová, ale nesváděl bych to na to, že v Bratislavě je třeba i hokej, ten máte také v Praze a derby je tam hojně navštěvované. Český fanoušek je prostě kulturnější, má rád tu atmosféru a jde povzbudit svůj tým. V tomto ohledu se od vás máme stále co učit,“ doplnil někdejší bek Sparty.

Fotbalový Spartak má v Trnavě skutečně dominantní pozici, hokejový klub hraje druhou ligu a v menších sportech Trnava také nepatří k top slovenským baštám. Snad jen místní Bulldogs by mohli konkurovat. Jenže to by musel na Slovensku být mnohem populárnější americký fotbal, navíc Trnava kvůli nízké konkurenci hraje jako host českou ligu.

Rekonstruovaný Štadión Antona Malatínského  s kapacitou 19 200 lidí je tak po právu sportovní chloubou Trnavského kraje a po rekonstrukci v letech 2013-15 vlastně stojí za ještě větším hašteřením, protože jsou to právě arény obou rivalů, které jsou chloubou slovenského fotbalu, a své zápasy na nich hrává slovenská reprezentace.

Fanoušci Spartaku Trnava • Foto Profimedia.cz

Crvena Zvezda Bělehrad vs. Partizan Bělehrad

První zápas: 5. ledna 1947

Tohle je nefalšovaná fotbalová válka na Balkáně. Počátky nesmiřitelnosti mezi Crvenou Zvezdou a Partizanem sahají až k živým vzpomínkám na Druhou světovou válku, první derby se konalo v roce 1947.

Znak i název Crvene Zvezdy odkazovaly k propojení s komunistickými institucemi v tehdejší Jugoslávii, naopak Partizan byl založen jako sportovní sdružení Jugoslávské lidové armády. Rivalita mezi oběma celky vypukla naplno takřka od prvního střetnutí.

Poté, co se Jugoslávie rozpadla a oba týmy se už v rámci společné ligy nepotkávaly s dalšími velkými soky z Dinama Záhřeb a Hajduku Split, nenávist mezi Crvenou Zvezdou a Partizanem ještě zesílila, protože v Srbsku a dříve ještě Černé Hoře nebyl jinak konkurenceschopný klub, který by měl tak silnou fanouškovskou základnu či finanční prostředky.

Kultovním stánkem v Srbsku je hlavně stadion Marakana, kde hraje domácí zápasy Crvena Zvezda a hlavní tribuna nese název zesnulé srbské legendy Siniši Mihajloviče. Ten před odchodem do Itálie kopal právě za klub s červenou hvězdou na hrudi.

Derby je známo i daleko za hranicemi Srbska díky oboustranně vášnivým a místy až fanatickým fans a vzájemná rivalita překračuje hranice kopané. Pod hlavičkou obou klubů v Srbsku působí spolky také v ostatních sportech, jako jsou basketbal, házená, cyklistika, atletika, ale také veslování, sportovní střelba či šachy.

Jak si nejradikálnější fanoušci obou táborů říkají? Delije (ve volném překladu Hrdinové) přejí CZ, na druhé straně barikády jsou pak Grobari (v češtině Hrobaři). Původ samotné přezdívky je nejistý. Buď získali toto přízvisko na základě pokřiků svých rivalů, protože hlavní barvou Partizanu je černá, nebo se tato přezdívka vžila díky lokalitě Humska, kde sídlí Partizan Stadium, humska totiž znamená něco jako hrobová mohyla.

Tohle bělehradské derby každým blížícím se zápasem rozděluje Srbsko, většinově Srbové fandí Crvene Zvezdě, ke které se hlásí až 48 % tamní populace. Podobně je na tom i někdejší fotbalista Opavy či Baníku Nemanja Kuzmanovič. „Moje srdce bije pro Zvezdu. Však vidíte, co mám na sobě,“ ukazoval před časem Kuzmanovič na svou hruď při rozhovoru pro deník Sport. Současný obránce Jablonce Nemanja Tekijaški má také jasno. „Chodil jsem dokonce do kotle Crvene Zvezdy, když mi bylo kolem patnácti let,“ vzpomíná zadák Severočechů.

Guélor Kanga dobře zná bouřlivou atmosféru bělehradského derby • Foto Profimedia.cz

Ferencváros Budapešť vs. Újpest Budapešť

První zápas: 19. února 1905

V Maďarsku není většího derby, i když do věčné řežby v Srbsku má tento svátek daleko. Z počátku mezi oběma tábory tak výrazné kočkování nepanovalo, ale vše se změnilo v 50. letech minulého století, kdy se město Újpest oficiálně stalo okrajovou částí Budapešti a název Újpest tak zůstal primárně symbolikou sportovních oddílů. Od té doby se také hovoří o tomto derby jako o souboji města proti venkovu, jenže tento název se už skoro nepoužívá, protože i v okrajových částech města má převahu Ferencváros. Újpest je tak zejména záležitostí dané stejnojmenné čtvrti.

„Nemohu zapomenout na první derby Ferencváros proti Újpest v Maďarsku. To je něco jako Sparta se Slavií. Ta atmosféra byla neskutečná. Tenkrát tam bylo patnáct tisíc lidí, ale nikdy jsem nezažil takový kravál a emoce jako tady,“ vzpomínal před časem někdejší útočník Robert Vágner, který v Maďarsku kopal dokonce za oba znepřátelené kluby.

Kromě Vágnera za Újpest hráli také Radek Slončík, Petr Kašpar či Daniel Tchuř. Dres Ferencvárose naopak oblékali Marek Heinz a Martin Klein.

Rivalita mezi oběma tábory postupně nabrala takových rozměrů, že překonala věhlas derby mezi Ferencvárosem a dalším budapešťským celkem MTK. Zatímco Ferencváros byl považován za klub opoziční politiky, klub z Újpesti byl údajně nucen stát se celkem tehdejšího ministerstva vnitra. Proto bývá Újpest hanlivě označována za sovětské útočníky.

V den zápasu se hlavní město Maďarska zalije do zelené a fialové, tedy signifikantních barev obou celků, policie je v pohotovosti a linka 3 tamního metra se bez všudypřítomných uniforem neobejde. Před zápasem i po něm jsou pro větší bezpečnost vypraveny speciální vozy pro fanoušky.

I toto derby doprovází ostré střety. Dodnes se v maďarském prostředí hovoří o potyčce mezi ultras Újpesti a policií v sezoně 2012/13 na neoficiálně hlavní zastávce metra fialových příznivců přímo v Újpesti.

Velké maďarské derby se hraje v Budapešti - Ferencváros vs. Ujpest • Foto Profimedia.cz

Dinamo Záhřeb vs. Hajduk Split

První zápas: 26. května 1946

Oficiálně dochází k řežbám mezi Dinamem a Hajdukem až od roku 1946, ale rivalita je zakořeněná už ve dvacátých letech minulého století, kdy se s Hajdukem poměřoval celek Záhřebští Gradanski, což je předchůdce současného Dinama.

Po Druhé světové válce byl spolek chorvatskými úřady rozpuštěn a do společné jugoslávské ligy už šlo Dinamo Záhřeb, které se okamžitě stalo součástí tamní „Big Four“, kam kromě Hajduku patřily také srbské velkokluby Crvena Zvezda a Partizan.

Rivalita se tedy až do roku 1991 mělnila mezi čtyři velké jugoslávské celky. Po osamostatnění Chorvatska vznikla Prva hrvatska nogometna liga a souboje Dinama s Hajdukem nabraly na síle. Jen dvakrát se až do současnosti přihodilo, že chorvatský titul získal někdo jiný než Dinamo a Hajduk. Po jednom triumfu v roce 2002 získal NK Záhřeb a před šesti lety vypálila Jadran favoritům Rijeka.

Chorvatské derby proslavilo zejména nejtvrdší jádro fanoušků Dinama, které se před nedávnem představilo i proti Spartě v předkole Evropské ligy. Bad Blue Boys byli založeni v roce 1986, název je odvozen od filmu Bad Boys se Seanem Pennem v hlavní roli.

Fanoušci Dinama si říkají Bad Blue Boys • Foto Profimedia.cz

V mnoha průzkumech bývají BBB označováni za jednu z nejnebezpečnějších fanouškovských skupin na světě, mají za sebou mnohé potyčky, které dopadly tragicky. Naposledy před zápasem s Dinamem Záhřeb údajně po jedné ze šarvátek zemřel příznivec AEK Atény. Bad Blue Boys však spoléhají na své konexe ve sférách showbyznysu i vrcholné chorvatské politiky, takže jim řada excesů prochází. Zároveň byli třeba jednou z prvních organizovaných skupin, která veřejně při vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, podpořila Kyjev.

Hajduk podporuje skupina, která si říká Torcida a bývalý obránce Hajduku Split Stefan Simič má o rozložení sil příznivců v Chorvatsku jasný úsudek. „Torcida je větší a organizovanější než fanoušci Dinama. Sice jsem hrál za Hajduk, tak může někdo říct, že přeháním, ale takhle to skutečně je. Split podporuje celá Dalmácie. Na naše zápasy tradičně chodil plný dům doma i venku. Co si pamatuju, tak Dinamo nikdy nevyprodalo stadion v Istře ani proti Varaždinu, Slavenu Belupo a dalším.“

Torcida se navíc může pyšnit jedním primátem. Je totiž nejstarší oficiální fanouškovskou skupinou v Evropě. Prameny fanklubu sahají až do roku 1950. Název je z portugalštiny a označuje příznivce. Není tedy divu, že Hajduk má mezi fanoušky družbu s podporovateli Benfiky Lisabon.

Simič před sezonou přestoupil do španělského Eibaru a říká, že srovnávat české a chorvatské derby nelze. „Jsem slávista a mezi sešívanými fanoušky mám spoustu přátel a známých, ale musím říct, že fanouškovská základna Hajduku je úplně někde jinde. Může se rovnat s top týmy ve špičkových ligách a možná i z tohoto srovnání by Hajduk vyšel vítězně.“

Dinamo Záhřeb - Hajduk Split, největší šlágr chorvatské ligy • Foto Profimedia.cz

Cracovia Krakov vs. Wisla Krakov

První zápas: 20. září 1908

V Polsku je velkých derby hned několik, ale boj mezi oběma krakovskými celky, jejichž stadiony dělí vzdušnou čarou necelý kilometr, vzbuzuje největší emoce. Je také dle dochovaných pramenů nejstarším derby našich severovýchodních sousedů. V dresu Wisly zažil několikrát Svatou válku i obránce Michal Frydrych. „Moje první derby v Polsku, bylo bohužel v době covidu, ale pak jsem na hřišti zažil přímo ještě dvě derby. Napětí je cítit v celém městě. Přídomek válka fakt sedí. Sice to nebyla taková divočina, jak mi líčili někteří spoluhráči, že dřív opravdu tábory fanoušků proti sobě házeli petardy na tribunách, ale už na začátku rozcvičky byli fanoušci Cracovie v laufu, nadávali mi, pořvávali.“

Pojem Svatá válka pro krakovské souboje mezi oběma kluby vyřkl jako první legendární hráč Cracovie Ludwik Gintel, jenž oblékal její dres v letech 1916-30. V současnosti je však nejvyšší soutěž o Svatou válku ochuzena, protože v sezoně 2021/22 Wisla spadla do druhé ligy. Pod sestup se podepsalo i kvarteto Čechů Matěj Hanousek, Jan Kliment, Zdeněk Ondrášek a právě Frydrych, který na sestup vzpomíná. „Cracovia nepřála Wisle záchranu, aby se nadále derby hrálo, nevraživost je tam na takové úrovni, že fanoušci Cracovie ten sestup Wisly oslavovali.“

Možná si tak obecně společnost v Krakově oddechla, tedy alespoň ta její část, jíž fotbal vůbec nezajímá. „V den zápasu je Krakov město policajtů. Všude byly kordony pro fanoušky, aby se nikde nepotkali. U stadionu Wisly je takový velký park, ten si pamatuju, že po utkání v podstatě hořel, kolik tam házeli všude petard. V Polsku je to prostě ještě bláznivější než u nás. Fandové jsou tam divočejší, ten zápal je tam obrovský. Zároveň jsou agresivnější, ale naštěstí to ve velkém policie vždy dokázala ukočírovat. Atmosféra na stadionu tam ale byla vždycky nepopsatelná,“ doplňuje někdejší obránce pražské Slavie.

Michal Frydrych v dresu Wisly Krakov • Foto Profimedia.cz