V roli trenéra třetiligového Mostu odkoučoval v pondělí velmi netradiční zápas. Pavel Horváth (49) vedl svůj tým do zápasu proti Lipsku, přednímu německému celku. Domácí nastoupili týden před startem bundesligy v nejsilnějším složení a českého soka nešetřili. Padla „Horváthova desítka“, oblíbené číslo legendárního záložníka, zároveň název pořadu, který pravidelně moderuje na stanici Radiožurnál Sport. „Pro kluky skvělá zkušenost,“ vyprávěl zážitky ze zápasu v pondělí večer v rozhovoru pro iSport.cz.
Pavle, proti jasnému favoritovi jste prohráli 0:10. Co se na hřišti v Lipsku dělo?
„Průběh byl samozřejmě jednoznačný. Zápas dal klukům spousty zkušeností, proto jsme to dělali. Jeli jsme sem v roli, kterou já jsem v kariéře hodně zažíval z druhé strany, kdy přijede slabší tým. Zápas slouží k tomu, aby sis dobře zatrénoval, zastřílel, vytvářel spousty šancí, to se v Lipsku potvrdilo. Kluci to nezvládali bez problémů, ale někteří určitě se vztyčenou hlavou. Dostali jsme deset, mohli jsme dostat i dvacet. Kluci si vyzkoušeli, že jakoukoliv minichybičku takoví hráči, jací jsou v Lipsku, okamžitě trestají. Když nám dali do ruky zápis se sestavou, bylo jasné, že nás nečeká žádné překvapení, že půjdeme proti obrovské kvalitě. Věděli jsme, že budeme bránit a pokusíme se vyzkoušet věci, co fungují na naší úrovni, ale v téhle kvalitě jde o úplně něco jiného.“
Váhal jste, zda nabídku na takový zápas vůbec přijmout?
„Ani moc ne. Dnešní mládež má někdy velké sebevědomí a spousty řečí. Takové setkání s realitou je někdy zdravě nakopne. V tomhle to bylo povedené. Kluci viděli na vlastní kůži, že takový tým vás potrestá z minimálních chyb, využije každou nedokonalost. Určitě jim pustím záběry, jak a z čeho jsme dostávali góly. Obzvlášť v první půli jsme soupeři na tři nahráli sami. Celkově tam fakt vidím spousty plusů, o těch jsem věděl od chvíle, když jsem zaslechl o možnosti takový zápas odehrát.“
Hrál soupeř celou dobu naplno?
„Na začátku byli možná trošku překvapení z toho, že jsme se chvilinku drželi, měli nějaké protiútoky, dostávali jsme se do nich. Ale kvalita jejich hráčů je obrovská. Bavili jsme se hned po zápase o tom, že třeba dva góly padly po naší blbé rozehrávce. Vystihli náš záměr a hned proměnili své šance. Ze tří střel padly dva góly, to brzy určilo ráz zápasu. Z vlastní zkušenosti vím, že v takových zápasech potřebuješ jako favorit dát dva, tři góly, aby ses uklidnil a tím jasně nastolil, co se bude dál dít na hřišti.“
Šlo mužstvo proti takové kvalitě nějak koučovat, nebo jste chtěl raději utéct z lavičky?
„To ani ne. Na začátku druhé půle dostali šanci mladší hráči a kluci, co jsou u nás na zkoušku. Budou teď s námi trénovat, tak aby si tuhle úroveň taky zkusili. Vezměte si, že v týmu máme hráče, kteří hrají přebor a najednou jdou proti týmu z bundesligy. Logicky to muselo být vidět, ve druhé půli mohlo padnout ještě daleko víc gólů. Patří to k tomu, nemohli jsme tam jet a odehrát to v jedenácti lidech. Splnilo to, co jsme očekávali. Kluci viděli podobnou kvalitu zblízka a vyzkoušeli si to.“
Jaká byla reakce hráčů po zápase v šatně?
„Spíš byste se měl zeptat jich, ale převládalo nadšení. Čekali jsme, že jejich hráči budou dobří, ale oni opravdu nastoupili v tom nejsilnějším, co mají k dispozici. Bylo to vidět i na jejich hře. Zároveň musím říct, že kluci dostali od hráčů Lipska na památku dresy, to je od nich hezké gesto. Odjížděli domů s velikou památkou, jen tak se jim nepoštěstí hrát znovu s podobným soupeřem.“
Nelekl jste se, když jste si přečetl sestavu a zjistil, že Lipsko nastupuje v plné palbě?
„Už za týden hrají bundesligu, my jsme nastoupili po dvou trénincích, v tom byla naše pozice ještě složitější. Ale to vůbec není žádná výmluva, zápas by dopadl podobně, ať by Lipsko nasadilo kohokoliv z kádru. Pro nás to byla šance zažít takový zápas a proti hráčům, které kluci znají akorát z televize. Teď vědí, jak fungují, jak hrají, jak spolu komunikují.“
Nepřipomnělo vám to zápasy na Bayernu a na Barceloně, které jste v Plzni zažil jako hráč a později jako asistent trenéra v Lize mistrů?
„Tady byl rozdíl samozřejmě ještě větší. Liga mistrů je určitě něco jiného. Když si vzpomenu na zápasy na Barceloně a na Bayernu, je pravda, že jsme tam naposledy dostali dvakrát bůra. Ale teď jsme opravdu mohli dostat až dvacet gólů. Naši gólmani chytali super, dobře jsme ubránili spousty věcí. Jsou to výborné zkušenosti, jak jsem říkal, kluci byli nadšení, bavili se o zážitcích ze zápasu hned v šatně a pak i v autobuse cestou domů. Je to velký zážitek, pro některé hráče to může být i takový kopanec, postrčení v další kariéře.“
V tabulce vaší skupiny ČFL jste po podzimu devátí, s jakými ambicemi půjdete do jara?
„Obecně máme mladé mužstvo, chceme ho stabilizovat, aby kluci věděli, co po nich chceme. Rádi bychom se drželi v první polovině tabulky.“
