Brabec o nuceném odchodu z FAČR, výchově talentů či Haškovi: Na MS nás dostane
Na to odhadnout, jak se bude vyvíjet jeho příběh, asi nikdo nepotřeboval znalosti hrdinů z románů Dana Browna… Erich Brabec (48) je dosud největším jménem, které po nástupu nové garnitury na FAČR muselo ze Strahova pryč. Ve velkém rozhovoru pro deník Sport a web iSport popisuje náležitosti odchodu, ale „obhajuje“ i jmenování Ivana Haška a následně Michala Bílka ke dvěma nejdůležitějším fotbalovým výběrům země. „Bylo to správné rozhodnutí,“ je si jistý.
Dvaadvacet měsíců, říjnem 2023 počínaje a půlkou srpna letošního roku konče, strávil v roli technického ředitele FAČR Erich Brabec. Nastoupil za bývalého předsedy Petra Fouska, za toho nového, Davida Trundy, odešel. Nástupce dosud jmenován nebyl, ovšem náplň jeho práce se nově může změnit.
Jak dlouho jste měl sám tušení, že s výměnou vedení na Strahově se blíží váš konec?
„Jak pan Trunda, tak pan Blažek, tedy oba kandidáti na předsedu, vysílali signály tím, že udělají výběrové řízení na mou pozici. Ale na rovinu jsem očekával, že se se mnou nejdřív sejdou a budou se bavit o tom, jakým způsobem vedu sportovní oddělení, jakou mám vizi a představí mi tu svoji – a pak dojde ke shodě, nebo spolupráci ukončíme. Říkat dopředu, že vypíšu výběrové řízení na pozici, která je obsazená, taky není úplně ideální, ale respektoval jsem to.“
Kdy s vámi tedy někdo mluvil o vaší budoucnosti?
„Když vyhrál David Trunda se svým týmem, hned první pondělí jsem s panem předsedou strávil celý den. Napřímo jsem se ho zeptal, jestli se mnou tedy počítá, nebo ne. Odpověděl mi, že to není na pořadu dne, že jsou jiné důležité věci, které je potřeba řešit. Celkově během dvou měsíců, kdy jsem ještě na Strahově byl, jsem nejvíc času strávil při objasňování své pozice s ním, dvakrát jsem seděl i se Zdeňkem Grygerou, kterému jsem představil organizační strukturu. Čekal jsem, že se budeme bavit daleko intenzivněji a dostanu možnost nahlédnout do toho, kam chce směřovat nové vedení. Mezitím přišel Pavel Nedvěd, který dostal na starost reprezentace.“
Pavel Nedvěd ještě za předsedy Petra Fouska funkci manažera reprezentace odmítl. Překvapilo vás, že změnil názor? Souviselo to podle vás s posunem v osobním životě nebo třeba s tím, že to bylo načasované na nástup nových lidí do vedení asociace?
„Pavla Nedvěda neznám tak dobře, abych mohl mluvit o jeho soukromí a změnách v něm. Je možné, že to bylo navázané na nové vedení. V každém případě můj život, a to pracovní i soukromý, výrazně ovlivnilo, že tuto roli původně odmítl. Přitom jsem si tehdy říkal: To je skvělé, přijde Pavel Nedvěd, persona, před EURO bude mít půl roku, aby poznal prostředí a pomohl týmu. Bral jsem to i s ohledem na finanční situaci asociace, kteří partneři by se na to mohli navázat a tak dál. To, že odmítl den před oficiálním zveřejněním, ovlivnilo i chod A týmu. Potřebovali jsme dotahovat přátelská utkání, kempy před EURO. A já byl poté, co nedošlo ke shodě na někom jiném, pověřen vykonáváním pozice manažera souběžně vedle své práce. Trvalo to devět měsíců, než nastoupil Tomáš Hübschman. Bylo to náročné období, na druhé straně obrovsky užitečné. Vše bylo samozřejmě možné jen díky pochopení mé rodiny. Při dvou džobech, které chcete dělat dobře, nemáte na nejbližší tolik času.“
Na tiskové konferenci 5. srpna David Trunda oznámil vaše odvolání a hovořil o tom, že vedení FAČR zaznamenalo výhrady, jak váš „sektor“ funguje. Vyslechl jste si něco konkrétního?
„Tam jsem něco takového zaznamenal poprvé. Ale přičítal jsem to politické situaci na asociaci, že to chtějí uchopit jinak. Kdyby za mnou přišli, že jsou nespokojení, zeptal bych se, s čím. Nikdy jsem netvrdil, že dělám všechno nejlíp. I já cítil, že někdy jsme mohli konat rychleji, dělal jsem i věci, které jsem dělat neměl, viz právě působení v roli manažera A týmu. Říkal jsem si, že mi tři čtvrtě roku, rok chybělo k tomu, abych ještě víc, intenzivněji navnímal prostředí mimo asociaci. Okresy a kraje jsem pochopitelně znal, ale potřeboval jsem víc času, abych jim mohl být ještě blíž. Za mého vedení vznikl kontrolní, nebo spíš monitorovací úsek a high performance, začali jsme častěji jezdit do klubů, byli jsme jim blíž, což kvitovaly. Poznávali jsme ještě víc jejich potřeby a požadavky. Pomáhali jsme zodpovídat otázky, které předtím neměly s kým řešit. Hlavně na mládežnické úrovni.“
Jak probíhalo samotné odvolání?
„Bylo to jednoduché. Čtvrtého srpna, večer před výkonným výborem, jsme měli naplánovanou schůzku s Davidem Trundou. Myslel jsem si, že budeme řešit pracovní agendu, ale on mi oznámil, že na výboru navrhne mé odvolání.
