Kotrba: Už vím, že obě funkce nejde skloubit

„Lvíčata“ jste převzal po Vítězslavu Lavičkovi až před jarní sezonou a oba rozhodující zápasy o postup ze skupiny jste s nimi prohrál.

Jaký pocit máte ze svého krátkého působení u týmu?
„Tenkrát mi zavolal Víťa Lavička. Chtěl jít do Sparty a poprosil mě, jestli bych za něj nezaskočil. Měl jsem v Budějovicích dost práce. A jak víte, klub má problémy i nyní. Musím dobře zvážit, co dál.“

Čekal jste to jednodušší?
„Myslel jsem si, že obě funkce půjde skloubit. Ale ukázalo se, že to nejde. Já když něco dělám, tak na sto procent. Takový prostě jsem. Práce u reprezentace je časově náročná. Člověk musí sledovat hráče, jezdit za nimi i do zahraničí. Kdyby to pokračovalo stejně, musel bych se zbláznit. Uvidíme, s čím přijde svaz, jestli o mě bude mít zájem. Fakt je ten, že výsledky mé angažmá nepřineslo.“

Proč?
„Ročníky 1986 až 1990 jsou velmi silné. Český fotbal stále produkuje kvalitní hráče. Jediné, co mi v týmu chybělo, byl nějaký hecíř. Hráči jsou fotbalově vynikající, ta základní osmnáctka je opravdu na úrovni. Jenže většina z kluků jsou introverti. Podívejte se na složení zálohy proti Ukrajině. V ní byli samí introverti. Chtělo to někoho, kdo mančaft pořádně vyburcuje. Ale vezměte si, že minimálně půlka z tohoto kádru může reprezentovat i v dalším kvalifikačním cyklu. Je to velice mladý tým. Máme na čem stavět.“

Před posledními dvěma zápasy jste byli ve skupině na prvním místě. Neviděli jste se už v baráži?
„To odmítám. (rázně) Nikdo nic nepodcenil. Turci byli lepší, to si musíme přiznat. Měli navrch už v prvním vzájemném utkání v Jablonci. Tam jsem byl jako divák a po zápase jsem si říkal, že je pro nás remíza 1:1 výborný výsledek. Turecko má vynikající tým.“

A co úterní prohra s Ukrajinou?
„Hráli jsme dobře. Po stránce bojovnosti nemůžu hráčům nic vytknout. Věděli jsme, že nám nestačí remíza. Někdy jsme možná riskovali až příliš. Někteří kluci hráli až hekticky. A záloha začala být postupně statická. Jeden hráč začal kličkovat s míčem a snažil se to strhnout sám. Tím vyřadil ze hry ostatní. Bylo to kontraproduktivní. Málokdy se mi stalo, abych měl v sedmdesáté minutě vystřídané všechny tři hráče. To není můj styl. Byl to veliký risk. Zranění Kúdely nám bohužel narušilo plány. Nemohl jsem střídat tak, jak jsem zamýšlel. Navíc Ondra Kúdela hrál na levém beku opravdu dobře. Je veliká škoda, že se nepostoupilo. Tenhle tým si zasloužil hrát aspoň baráž.“

Nedolehl na hráče tlak?
„Musejí se s ním naučit žít. Bude je provázet po celou kariéru.“

Proč jste nenasadil střelce Tomáše Pekharta?
„Vím, že byl nešťastný. V Turecku nastoupil na chvíli, proti Ukrajině vůbec. Je třeba využít hráče, kteří pravidelně hrají v klubech a jsou v dobré herní kondici. Mezi tréninkem a zápasem je veliký rozdíl. S Tomášem jsem se o tom bavil. Musel by jít do hry až jako čtvrtý hráč. A to jsem nemohl udělat. Čtyřikrát střídat nejde. Potřeboval jsem ve druhé půli dostat do hry Marka Střeštíka.“

Chyběl vám v týmu nějaký konkrétní hráč?
„Je škoda, že nemohli hrát Rajtoral se Šimůnkem. Ale každý tým měl nějaké ztráty. Na tohle se nemůžeme vymlouvat.“

Uvidíme, s čím přijde svaz, jestli o mě bude mít zájem. Fakt je ten, že výsledky mé angažmá nepřineslo.