Ivan Hašek: Nebudu dělat kašpárka

AKTUALIZOVÁNO - Neřekne to naplno, ale... Pokud by se stal předsedou svazu, ovšem jeho nejbližšími spolupracovníky lidé jiného smýšlení, zvažoval by rezignaci. „Nebudu nikomu dělat kašpárka,“ říká favorit voleb Ivan Hašek.
Jako prvořadý úkol vidí jednotu fotbalového vedení. „Kandidaturu jsem oznámil na stadionu Slavie v Edenu, volební program představil na Letné na Spartě,“ rozdělil diplomaticky předvolební tiskové konference.
„Mám výborné vztahy rovněž s Bohemians, zdůrazňuju s oběma kluby, které nyní nesou toto jméno, v neděli jsem hrál turnaj legend na Dukle. To je snad dostatečný důkaz, že se fotbal sjednocovat dá,“ ukazuje cestu, po níž se hodlá vydat.
V Tipsportu se dá sázet na to, kdo se stane předsedou svazu. Na vás je vypsaný kurz 1,10, což je pozice naprostého favorita. Vsadil byste za těchto podmínek na sebe?
„To nedovedu posoudit. Kurzy nesleduju a nesázím. Nedokážu proto z tohoto pohledu odhadnout, kdo má větší šanci zvítězit. Všechno se ostatně prokáže v sobotu na valné hromadě.“
Veřejnost ve vás vidí zázračného spasitele. Nejste z tohoto očekávání nervózní?
„Když mě Sport, který čtu pravidelně, vypálí na první stránku jako amerického prezidenta Obamu, tak mě samozřejmě dostáváte lehce pod tlak! Na druhé straně to mám ale rád, podobné tlaky mi nevadí. Na odpovědnost jsem připraven, vím, že když vyhraju, čekají mě velice těžké úkoly. Nejsem však žádný spasitel, to označení odmítám. Jen člověk, který má fotbal skutečně rád a který by mu chtěl pomoci.“
Lidé však budou v případě vašeho volebního úspěchu očekávat téměř zázraky. Co by mohla být první viditelná změna?
„Jako prvořadý úkol vidím, aby výkonný výbor vystupoval konečně jednotně. Nemusí jednotně hlasovat, to by nebylo ani přínosné, ale konečnému rozhodnutí se podřídit a pak jednotně vystupovat. A především musí přestat veškeré nečisté praktiky, které fotbal bohužel doprovázely. Tedy vyhrožování, zastrašování, nabourávání do mailů, podávání žalob, udávání. Druhá věc, na niž se chci zaměřit, je profesionální práce sekretariátu. Jeho zeštíhlení a vyšší výkonnost považuju za naprostou nutnost. “
Jak chcete bojovat proti korupci?
„Hrozně mě mrzí, jak je s fotbalem spojována a kazí mu dobrý obraz. Přitom ve státě a společnosti není stav o nic lepší. Jsem každopádně přesvědčen, že na špičkové úrovni se situace v posledních letech dosti změnila k lepšímu. A když se někde v nejnižší třídě pustí zápas za sud piva nebo prase, to se pochopitelně řeší těžko. Ale musíme se do toho pustit. Jsem pro zavedení přísných trestů. Kdo hranici přestoupí, s tím nesmí nikdo mít žádné slitování.“
Prohlásil jste, že si přejete, aby vám valná hromada provolila lidi, o které se můžete opřít. Kdyby se tak nestalo, zvažoval byste, že byste funkci předsedy vůbec nepřijal či ji při nejbližší příležitosti složil?
„Nebudu nikomu dělat kašpárka. Když chcete řídit autobus, musíte mít možnost držet v ruce volant. Skutečně by se mi těžko pracovalo, kdyby ostatní členové výkonného výboru nesdíleli moje myšlenky a stavěli se programově proti mně. Naopak vítám každého, kdo chce fotbalu pomoci, a podávám mu vstřícnou ruku. Své lidi ale potřebuju. Nechtějte ovšem, abych se konkrétně vyjadřoval k tomu, co bude po valné hromadě, když ještě neproběhla. Pak by se vidělo.“
Svůj program obnovy českého fotbalu jste představil tři dny před valnou hromadou. Není to příliš pozdě?
„Já jsem určité myšlenky měl, potřeboval jsem si je jenom dát na papír a utřídit. Těch nápadů je daleko víc, ale nemělo cenu zatěžovat dalekosáhlými rozbory. Svůj program jsem rozdělil do tří hlavních bodů: sportovní, ekonomický a organizační. Tyto oblasti považuju za naprosto zásadní, přitom první je podle mého názoru jasně sportovní. Proto jsem je řekl v tomto pořadí.“
Máte představu, jakým směrem by se obroda měla odvíjet? Jestli ji budete prosazovat cestou odshora příklady, které jste nastínil, nebo ten proces půjde sám od sebe odzdola – s tím, že mu vytvoříte podmínky?
„Jednoznačně vidím základ fotbalu dole. V nadšení lidí, kteří se téměř každý den starají někde na vesnicích či v malých klubech o žáčky, nikdy za to nic nedostanou, obětují tomu spoustu volného času, někdy i osobní život, ale dělají to s ohromnou chutí. Okresy jsou základními kameny celého fotbalu.“
Jakou roli ve společnosti by měl mít podle vás předseda fotbalového svazu?
„Veřejnost vnímá fotbal negativně, jako něco, kde se jen válčí a intrikuje. Fotbal by měl ovšem přinášet především radost. Valná hromada může být v tomto ohledu zlomový bod, po níž se fotbal vydá na novou cestu. Vím dobře, jak se o českém fotbale mluví v zahraničí. Dosáhli jsme mnoha úspěchů, máme velké renomé, važme si toho. Buďme hrdí, že tahle malá zemička vychovala takové fotbalisty, o nichž se s úctou mluví po celém světě. Já na to pyšný jsem.“
Když budete zvolen, očekáváte sto dní hájení, jako to mají politici?
„Vůbec ne, šijte do mě. S žádnou dobou hájení nepočítám. Média považuju za záruku demokracie, když se něco nepodaří, kritizujte.“
Prohlásil jste, že jste oslovil představitele velkých podniků, které by mohly dát do fotbalu peníze. Jste připraven na složitá jednání?
„V posledních dnech jsem skutečně mluvil s mnoha zástupci velkých firem. Jsou ochotni fotbalu pomoci, pokud se ovšem výrazně očistí. Na veškerá jednání jsem připraven a vidím velký zájem i z druhé strany.“
Je o vás známo, že jste člověk hravý, který má rád golf, tenis, různé kratochvíle. Uvědomujete si, že budete muset styl života poněkud pozměnit a pracovat třeba dvanáct hodin denně? Že na zábavičku nezbude čas?
„Samozřejmě jsem si toho vědom a jsem připraven fotbalu potřebný čas obětovat. Jinak bych do voleb ani nešel. Na druhou stranu upozorňuju, že předseda je dobrovolná funkce, není placená. Stejný přístup očekávám od ostatních členů výkonného výboru, ani oni nemohou očekávat za svou práci a čas nějaké odměny. Naopak bude nutné přitlačit na placené pracovníky sekretariátu ČMFS, aby zvýšili v zaměstnání píli a výkonnost.“
Co na tento výhled do nejbližší budoucnosti říká rodina?
(říká s ironií v hlase) „Mají radost... Manželka už mi dala žlutou kartu.“
A synové? Jsou už velcí a oba hrají fotbal. Ti mají určitě pochopení.
„Mají, jenom kroutí hlavou.“
S kolikaletou perspektivou se vrháte na dráhu funkcionáře?
„Žádné časové období si předem nevymezuju. Ostatně posudek na mou osobu budou psát druzí. Nejméně jedenkrát za rok. Protože chci, aby se valná hromada konala každoročně. Když budou nespokojení, tak mě odvolají. Proto bych o čase nemluvil. Já jen chci vytvořit nějakou startovní čáru, aby český fotbal skutečně vyběhl tím pravým směrem.“
Netoužíte po návratu mezi trenéry?
„Pořád se cítím víc trenérem. Oslovili mě však mnozí lidé s tím, abych kandidoval na funkci předsedy, tak jsem se tak rozhodl. Nebylo to, věřte mi, vůbec jednoduché.“
Ve svazu jste už působil, když jste zastával funkci generálního sekretáře. Zavolala Sparta, šel jste trénovat. Co když budete předsedou svazu a ozve se Chelsea?
„To jsou hodně těžké otázky. Já v té době ale jasně řekl, že chci trénovat, a jakmile přijde výhodná nabídka, půjdu. A za období, které jsem strávil v této funkci, se rozhodně stydět nemusím. Dobře se podívejte, jaké jsme měli na sportovním úseku, za nějž jsem především odpovídal, výsledky.“
Když se zasníte, co pro vás bylo lákavějším cílem: vyhrát jako kouč se svým mužstvem Ligu mistrů či mistrovství Evropy, nebo se stát, řekněme, předsedou UEFA?
„Já jsem nejšťastnější, když jsou lidé spokojení. Smějou se, baví, je jim dobře. A takové emoce fotbal přináší. Proto ho miluju. O nějaké funkci předsedy UEFA vůbec neuvažuju.“
Není tedy pro vás prioritou prosadit se v mezinárodních organizacích?
„V nich se musí prosadit celý náš fotbal. V poslední době jsme katastrofálně vyklidili pozice, bude nutné, abychom se vrátili tam, kde jsme byli před osmi lety. Já se v tom budu snažit co nejvíce pomoct.“
Vaše éra generálního sekretáře ČMFS je spojena s tehdejším předsedou svazu Františkem Chvalovským. Někteří poukazují, že jste s ním i nadále silně spojen, a vyhodnocují to s nelibostí. Co jim odpovíte?
„Netajím, že jsem se s ním několikrát setkal, a jsem vděčný za všechny rady, které mi dal. Dotáhl to bezesporu v české fotbalové diplomacii nejdál, byl považován za nástupce Johanssona ve funkci předsedy UEFA. Nasbíral nedocenitelné zkušenosti, pořád má našemu fotbalu co dát. Ale na druhou stranu si musí nejprve vyřešit své podnikatelské věci. Ctím presumpci neviny, nebyl nikdy ani obžalován, natož odsouzen, ale jak říkám, musí si to nejprve vyřešit.“
Dovedete si představit, že by po vašem boku zasedl do výkonného výboru například v roli místopředsedy váš protikandidát Luděk Vinš?
„Jsem přesvědčen, že valná hromada odsouhlasí model, ve kterém každý bude moci kandidovat jen na jednu funkci. Když pan Vinš prohraje volbu předsedy, na jiné místo už nemůže. A obráceně. Když vyhraje, podám mu ruku, poblahopřeju a tím pro mě všechno skončí. A slibuju, že nebudu podávat nějaké stížnosti na neregulérnost valné hromady. Chci, aby už podobné praktiky skončily.“
Dobře, ale Luděk Vinš se netají tím, že kdyby vyhrál on, okamžitě by vás oslovil a nabídl vám funkci ředitele sportovního úseku s plným právem rozhodovat o reprezentaci. Přijal byste to?
„Nezlobte se, ale nechci řešit otázky kdyby. Řeším to, co se děje nyní. Teprve až ty situace případně nastanou, odpovím.“
Předpokládáme, že stejně opatrný budete i při dotazu na trenéra reprezentace. Nemýlíme se?
„Skutečně nechci rozdávat funkce, když jsem ještě nebyl ani zvolen. Připustil jsem, že Karel Jarolím by byl vhodným typem, protože znám i jeho metody práce. Ale nemluvil jsem na toto téma s ním ani se Slavií. Stejně tak s Františkem Strakou. Vím jen jedno: že musíme udělat všechno proto, abychom postoupili na mistrovství světa. Ne pro těch třiadvacet fotbalistů, kteří se na šampionát probojují. Ale pro statisíce lidí, kteří budou zápasy sledovat v televizi, a tisíce, kteří se za reprezentací vypraví přes půlku zeměkoule.“
Vrátil byste do reprezentace šest potrestaných „zhýralců“?
„Dostali z mého pohledu trest-netrest, takže žádné problémy s tím nemám. Vítám každého hráče, který chce za reprezentaci odvést maximum. Pokud by se někdo na srazy národního týmu jezdil jenom bavit, nemá šanci v něm být. Ale srdcaři ano.“
Říká se, že byste v podzimní kvalifikaci dokonce mohl sedět vedle Karla Jarolíma na lavičce. Máte to v úmyslu?
„Opět kdyby a předbíháme něco, co ještě nenastalo. Nechme si nějaká témata i na období po valné hromadě.“
Dobře, vraťme s k ní. Chystáte do svého proslovu něco nového, nějakou bombu, která zviklá dosud nerozhodnuté delegáty, aby dali hlas vám?
„Žádné překvapení nebude. S delegáty jsem se scházel, jak to šlo, žádný trumf netasím. Myslím, že mě všichni znají a vědí, co mohou od mého případného předsednictví očekávat. Navíc si myslím, že naprostá většina delegátů už je rozhodnuta, komu dá hlas. Proto budu u řečnického pultu velice stručný.“