Panenka: Franta Veselý miloval mercedesy

V Rapidu Vídeň jste se stal legendou, František Veselý tolik ne. Bylo to tím, že tam byl krátce?
„Ano, on tam byl opravdu hrozně krátce. Přišel tam půl roku přede mnou, pak tam byl ještě asi půl roku se mnou. Jinak to asi ani nešlo. Ale on měl smůlu v jedné věci – svým výkonem by do základní sestavy patřil, jen rakouský trenér ho v té době nestavěl, protože už mu bylo nějakých třicet šest nebo třicet sedm. A trenér dával přednost mladším rakouským hráčům. Ale jinak si Franta strašně rozuměl s Kranklem, posílal mu centry a on dával hlavou góly. Jejich spolupráce byla výborná.“

Dále čtěte:
Ivo Viktor: Myslel jsem, že nás přežije všechny... »
Kuka: Fotbal přišel o legendu, Slavia o tu největší »
Příběhe legendy: Žil pro Slavii, ale titul získal s Duklou »

František Veselý • www.slavia.czNějakou dobu jste ve Vídni žili spolu. Jak vypadala vaše společná domácnost?
„Já jsem do Vídně přišel někdy v lednu, neměl jsem kde bydlet, neměl jsem auto, nic... Franta mi v tomhle pomohl, asi dva měsíce jsem u něj bydlel. On mě vozil na tréninky a já jsem mu na oplátku trochu vařil, protože k tomu se on moc neměl.“

Co jste vařil?
„Já mám hotelovou školu, takže se ve vaření vyznám. Jednou jsme si udělali dobře, měli jsme chuť na pravé vídeňské řízky, tak jsme nakoupili máslo, strouhanku, vajíčka... To jsme si lebedili. Řízky se mi povedly, Franta si moc pošušňával.“ (usmívá se)

Jaký byl strávník?
„Výbornej. On snědl všechno, naprosto nebyl vybíravý. Měl jedinou slabost na coca-colu. Té vypil za život opravdu hodně.“

Měl nějaké speciální přání, když jste vařil?
„Určitě právě dobrý vídeňský řízek. Takový ten jejich pravý. Musím říct, že nikde na světě ho neudělají tak jako tam. Na něm si vždycky šušňal. Salátky měl rád, polévky...“



Čím vás vozil na trénink? Prý měl na tu dobu luxusní mercedes.
„On si vždycky přál mít mercedes. To byl jeho sen, a když měl tu možnost, samozřejmě si ho obstaral. Zajímavé bylo to, že ačkoli on měl malou postavu, vždycky toužil mít velký mercedes. To působilo dost legračně. Ale mercedes si dopřál vždycky. Měl ho už dřív, než přestoupil do Vídně, myslím, že ho měl už v Československu. Pak si koupil nový.“

Měl pro auta slabost?
„On miloval velká auta, konkrétně mercedes pro něj byl symbolem toho, co může dosáhnout. Hlavně tuhle značku si oblíbil.“

Jaký byl řidič?
„Vynikající. Vím, že najezdil strašně moc kilometrů. Určitě byl řidič – milionář, to vím stoprocentně. Pendloval do Německa, do Rakouska, dvakrát nebo i třikrát týdně jezdil šílené dálky. A když se za tím ohlédnu, za celou tu dobu, nějakých čtyřicet let, měl snad jen jednu nehodu.“