Letošní rok je velmi bohatý na rozporuplné tituly. Ten další čerpá inspiraci z kultovního Bioshocku.
Osud tomu tak chtěl a vrhnul nám pod nohy akční RPG záležitost odehrávající se v dystopickém Rusku v roce 1955. Náhoda nebo skvělé načasování? Naplnili se vize o novém Bioshocku? A jaké bude vlastně globální přijetí Atomic Heart v kontextu aktuálního válečného konfliktu?
Ruský Bioshock?
Pochvalná slova o jakési alternativě k legendárnímu hitu Bioshocku jsme ve spojitosti s Atomic Heart slýchali již od samého oznámení. Dystopická společnost, alternativní minulost a technologicky maximálně rozvinuté Rusko experimentující se zpracováním polymeru. Jedno vývojářům z Mundfish upřít nelze. Vizuál jejich rozporuplné novinky je naprosto ohromující a pohlcující zároveň. A to hned od prvního spuštění.
Vývojáři se rozhodli nikoho nešetřit a sypou do hráčů intenzivní zážitky ihned od prvních sekund hry. Není třeba zdlouhavých cut-scén či dlouhých představovaček, na místo toho se v kůži majora Načajeva okamžitě vrháme do víru akce tohoto ohromujícího světa zítřka. Nebo snad včerejška? Ať tak či tak, první půl hodina Atomic Heart je úchvatným výletem po dystopickém světě plném moderních technologií, robotů a chytrých udělátek. Takhle intenzivní skok do hry si dlouho nepamatuji a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že čekání na první reálnou akci se poněkud protahuje. Jenže pak to přijde a na povrch začnou vyplouvat první nejistoty.
"Vývojáři se rozhodli nikoho nešetřit a sypou do hráčů intenzivní zážitky ihned od prvních sekund hry"
Kdo by snad čekal velké pokračování Bioshocku, bude pravděpodobně zklamán. Celkem v poklidu můžeme hovořit o duchovním nástupci plného inspirace a přímých i nepřímých odkazů, kvalitativně však Atomic Heart něco málo chybí. Po celou dobu recenzování jsem si kladl otázku, kde je vlastně problém. Hra vypadá skvěle, nabízí zábavný a poutavý svět, vyladěné RPG prvky, ale něco tady zkrátka nehraje.
Pozor na roboty
Začneme ale od toho lepšího a tím je perfektně zpracovaný, a hlavně uvěřitelný přetechnizovaný svět, který se pod ruským vedením tak trochu vymknul kontrole. Robotické části populace totiž trochu ruplo v kouli, což nikdy nevede k ničemu pěknému. Máme tady tak velkou technologickou vzpouru, kterou můžete zastavit jedině vy, zmiňovaný major Načajev alias P-3, pochopitelně společně s ultra cool mluvící rukavicí Charlesem. Silně hláškující hrdina, který se nebojí postavit umělé inteligenci, ale ani nějaké té politicko-mocenské smetánce, dělající si nárok na celý svět.
Co by to bylo za dystopickou přetechnizovanou společnost, kdyby nenabízela spousty zábavných hračiček, které pomohou uklidit všechen ten napáchaný nepořádek. Na scénu tak přichází jeden z hlavních aspektů Atomic Heart, soubojový systém. Nejsilnější a zároveň nejslabší prvek hry. K dispozici jsou pochopitelně střelné zbraně i zbraně na blízko. Mimo to však hlavní hrdina dokáže využívat své ukecané rukavice k tak trochu ulítlým účelům. A je to právě zapojení speciálních soubojových abilit, které dá vzpomenout na Bioshock v celé své kráse. Postupně tak budete vylepšovat schopnosti ukecaného Charlese, který vám mimo chytré řečičky nabídne takové laskominy jako jsou tlakové vlny, elektrické výboje nebo zmrazování nepřátel. A věřte, že v souboji s umělou inteligencí je rozhodně oceníte.
Na celý soubojový systém je pochopitelně napojen též jednoduchý RPG systém, který se točí zejména okolo vylepšování dovedností, odemykání nových udělátek a posilování nejrůznějších prvků. Jde již o zaběhnutý standard dnešních akčních her, rozhodně se zde nebavíme o klasickém RPG systému, ale spíše o jemném škrábnutí umožňující budovat vlastní bojový styl. Nutno však přiznat, že Atomic Heart jde na všechno tak nějak chaoticky a první momenty ve hře nejsou úplně komfortní. Už jsme tu měli v tomto ohledu mnohem intuitivnější hry.
Těžký život průzkumníka
Titul však není striktně akční záležitostí, velké množství prostoru totiž dostává také průzkum herního světa, což je vzhledem k jeho nespornému kouzlu jedině dobře. Úvodní pasáž hry se jeví jako striktně lineární záležitost, následně se však hlavní hrdina přesouvá do herního světa. Ten sice neohromí svou velikostí, zato však pohltí svým nádherným zpracováním.
Atomic Heart je skutečně krásně vypadající hra a vývojáři prokázali obrovský smysl pro detail. Průzkum se tak stává jednou z hlavních složek titulu. Budete se tak muset plížit kamerami střeženými oblastmi, nacházet klíčové předměty, řešit množství prapodivných logických hádanek a vypořádávat se řadou nepříliš přátelských technologických výdobytků. Odměnou jsou potom cenné zdroje či nové zbraně a těmi pochopitelně nikdo nikdy nepohrdne, obzvláště v tomto prapodivném světě.
"Jako by vývojáři nedokázali přesvědčivě vybalancovat celou akci a přinést tak pohodlný a dynamický zážitek"
Je tady však jedna věc, která mi celý ten poutavý zážitek tak trochu znepříjemňovala. Bohužel je to poměrně nevyladěné a těžkopádné ovládání. Jako by vývojáři nedokázali přesvědčivě vybalancovat celou akci a přinést tak pohodlný a dynamický zážitek. Všechny ty úskoky, střelba i pohyb samotný působí až nepříjemně křečovitě a nepřirozeně.
Bohužel nejde jen o zvyk, s tímto problémem jsem se potýkal po celou dobu recenzování a je to velká škoda. Pokud jsme u slabin Atomic Heart, opomenout jistě nesmíme ani množství glitchů, menších bugů, kolizí modelů apod, což také zrovna nepotěší.
Naštěstí je tu ale stále ten krásný a poutavý herní svět, skvělé grafické zpracování a v neposlední řadě též tematický a pohlcující soundtrack, který skvěle doplňuje celkovou atmosféru. Navíc má Atomic Heart oproti konkurenčním titulům něco jako vlastní tvář, specifického ducha, a to i s přihlédnutím k řadě nedostatků.
