Pastrňák posílil Havířov, ale jen na rozbruslení. Pak fandil se „zvěří“
Jednání o novém kontraktu s Bostonem se nepříjemně protahují a útočník David Pastrňák čeká a čeká. Jinak by byl už za mořem v kempu, takhle si nečekaně dlouhý pobyt v Česku alespoň zpestřil v havířovském dresu. Oblékl ho na rozbruslení před prvoligovým duelem AZ na Slavii (5:1 pro domácí) a podpořil tak své rodné město.
Zády ke hře, čelem k davu zvedl David Pastrňák ruce a spustil bojový pokřik havířovských fanoušků. V kotli hostí pak sledoval výkon mužstva, ve kterém má řadu kamarádů a především v něm stále má kus svého srdce.
„Nevyšlo mi to letos, že bych si s klukama zatrénoval, tak jsem pořád vymýšlel, jak něco spáchat. A vzhledem k okolnostem se podařilo tohle,“ usmíval se jedenadvacetiletý forvard se sbírkou 70 kanadských bodů minulého ročníku NHL.
Při předzápasové rozcvičce se protáhl na vršovickém parkovišti, na ledě pak často musel suplovat práci obránce. Ale užil si to. V trikotu s číslem 23 a bez jmenovky si zavzpomínal na časy bezstarostného dětství.
„Docela to byla nostalgie, už je to nějakých šest let, co jsem tyhle barvy oblékal. Hlavně tu vidím spoustu kamarádů, se kterými jsem vyrůstal a na druhou stranu i starší borce jako jsou Honza Maruna a Jirka Krisl, které trénoval můj táta. Znám skoro všechny,“ těšilo Pastrňáka.
Že by v případě dalších odkladů podpisu vyjel za Havířov k soutěžnímu utkání? „To je zatím bohužel asi nereálné. Ale nikdy neříkejte nikdy,“ pronesl. A zmizel mezi diváky. Mezi svými, Havířováky, kteří do Edenu dorazili s tradičním transparentem „Havířovská zvěř“. Jejich fandění ale nakonec nepomohlo, hosté vstoupili do první ligy porážkou 1:5.
