V Kadani ožil slavný útok. Rosol s Klímou vypráví, jak je sledovala StB
U Trhačů v Kadani si v poslední době berou za kliku bývalí slavní spoluhráči z Litvínova a reprezentace. Petr Klíma (55) klubu šéfuje. Nejprve přibral Vladimíra Růžičku. Po jeho odchodu přivábil dalšího starého parťáka. Na střídačku se v listopadu postavil Petr Rosol (55). Znají se od šestnácti, v jednom klubu se však sešli poprvé od Klímovy emigrace před 35 lety. „Každý říkal, jak si rozumíme na ledě. Až po těch letech jsme zjistili, že i ten hokej vidíme úplně stejně,“ říká.
Trhači byli odpadlíkem první ligy, ale ze dna už se odpoutali. Po opětovném shledání dávných kamarádů v Kadani částečně ožil slavný útok z poloviny 80. let. „Rosol-Kameš-Klíma, zatočíme s nima,“ skandovalo se tehdy v Jihlavě, kde byli na vojně. Souznění přetrvalo i po letech. „Dvě porážky a končí,“ zahrozil „Rosimu“ naoko Petr Klíma, řečený „Kozel“.
Když jedete na zápas do Jihlavy, nepřibíráte cestou v Kladně ještě Vladimíra Kameše, abyste byli kompletní?
Rosol: „To ne. S Čavarem jsme se vídali už jen na exhibičních zápasech. Naposledy jsme se potkali asi před dvěma lety v Litvínově. Sedíme na terase u hospody, najednou zastavilo auto a vystoupil z něj Čavar. Jel tam vyzvednout brusle pro kluka.“
Klíma: „Jo, Čavar nám to uměl hezky rozhazovat. Ale z Kladna to za námi má přece jen trošku dál. Rosiho jsem chtěl už v létě. Ale měl smlouvu ve Švýcarsku, takže to nešlo.“
Rosol: „Skončil jsem tam začátkem října, klub se dostal do finančních problémů. Chvíli jsem nic neměl. Jednou jsem se byl v Kadani podívat na hokeji, zrovna na Jihlavě. To tu dělal ještě Růža, další týden šel do Hradce. Kozel zavolal, jestli bych nešel k němu s tím, že Růža chodil jen na tréninky, ale já bych stál na střídačce. Vcelku jsem se doma nudil, neměl co dělat, tak jsem tady.“
Bavili jste se o tom už dřív?
Klíma: „Před dvěma lety, když jsme klub převzali s Petrem Nachtigalem. Hledali jsme zkušeného trenéra, těch dneska moc k mání není. Kontaktoval jsem Rosiho, ale ten už byl ve Švýcarsku. Čekali jsme rok a čtvrt, než se to upeklo.“
Potkávali jste se někdy mezitím?
Klíma: „Když jsme ještě hráli a já už se mohl vracet, trávil jsem léto v Česku. Zašli jsme s manželkami na večeři a pak si vyběhli sami na pivko.“
Rosol: „Toho bylo možná víc.“
Klíma: „Víc než těch večeří.“ (smějí se)
V Litvínově jste spolu hráli od mládeže. Kamarádství vám vydrželo?
Rosol: „Určitě. To se nedá utnout. Známe se od šestnácti let, pořád jsme byli v kontaktu. Jednu dobu míň, ale v posledních
