Talent Kubík (18) nabíjí Tonovi (43): Nejdřív jsem nevěděl, jak ho pozdravit | iSport.cz
Pavel Bárta
8. listopadu 2016 • 13:52

Talent Kubík (18) nabíjí Tonovi (43): Nejdřív jsem nevěděl, jak ho pozdravit

Autor: Pavel Bárta
TOP VIDEA
Berdych vysvětlil konec kariéry: Jednoho dne jsem se probudil a touha se trápit byla pryč Berdych vysvětlil konec kariéry: Jednoho dne jsem se probudil a touha se trápit byla pryč
iSport podcast: Reprezentace je závislá na Slavii. Ale Šilhavý týmu dokázal dát nadšení iSport podcast: Reprezentace je závislá na Slavii. Ale Šilhavý týmu dokázal dát nadšení
VŠECHNA VIDEA ZDE

V říjnu ho kladenský fanklub zařadil mezi šestici nejlepších hráčů měsíce. Adam Kubík v anketě vedl, hlasy mu dala víc než čtvrtina respondentů. Až za ním zůstávali veteráni jako Jiří Burger, Jiří Cetkovský nebo Petr Tenkrát. Všechno pak korunovala pozvánka do české dvacítky. V juniorských výběrech, aspoň těch hokejových, 18letý objev sezony předtím nikdy nehrál.



S hokejbalovou reprezentací získal bronz na mistrovství světa osmnáctiletých, kde táhl elitní útok a stal se nejlepším střelcem turnaje. V hokejových kruzích ho však mimo Kladno víceméně nikdo neznal. Vynořil se jakoby odnikud. Než si ho trenér Pavel Patera vytáhl do prvního týmu a než Adam Kubík následně odcestoval s dvacítkou na Turnaj čtyř do Švédska.

„Všechno se seběhlo rychle. Jak áčko, tak pozvánka do nároďáku. Trenéři mi už dřív říkali, že se na mě ptali. Nejdřív z devatenáctky, takže jsem původně myslel, že pojedu s ní. Ale dvacítku jsem vůbec nečekal,“ líčí Kubík, jehož ještě před sezonou znal málokdo. V Kladně o něm ale věděli.

„Ve starším dorostu byl nejlepší, jeho útok tým táhl. Viděli jsme ho i v pár zápasech juniorky. Sháněli jsme centra, zkusili ho a on šanci využil, překonal očekávání. A kluci ho přijali výborně. Dospělému hokeji se přizpůsobil velmi rychle,“ popisuje trenér prvního mužstva Pavel Patera.

Talent Kubík o Tonovi: Ujal se mě a radí mi

Jeho příběh ten Kubíkův ostatně v mnohém připomíná. Juniorské výběry o něj nezavadily, hvězda z něj vyrostla, až když dospěl. Kubíka pozvánky mezi český mládežnický výkvět dosud taky obcházely. Tedy v hokeji. V hokejbalu reprezentoval od šestnáctky a platil za skvělého střelce. „V hokeji jsem dřív nebyl tak vidět, až minulá sezona se mi bodově povedla. Pan Lidický mi i díky tomu dával víc prostoru a já jsem rád,“ říká.

Hokejbal je hodně o zručnosti. „Prostrkávačky, nadzvedávání hokejek. Všechno na malém prostoru, díky tomu mám šikovnější ruce,“ střílí ze sebe Kubík, který v minulé sezoně nasbíral v hokejové extralize staršího dorostu 68 bodů (38+30) a byl pátý v produktivitě soutěže. Juniory téměř vynechal. Ve čtyřech zápasech si však připsal osm bodů a už se řítil do prvoligového týmu.

„Měl jsem odehrát jedno utkání a vrátit se. Ale pan Patera si mě tam nechal. Byl to velký skok, i předtím do juniorky. Ale neměl jsem čas přemýšlet. Najednou jsem byl na ledě a hrál,“ popisuje.

Když do kabiny vstoupil poprvé, netušil, jak má vůbec pozdravit. „S některými hráči jsem se znal, ale nevěděl jsem, jak oslovit třeba Petra Tona. Jestli čau, nebo dobrý den. Tak jsem přišel a řekl všem ahoj,“ usmívá se.

Staří páni talentovaného teenagera přijali skvěle. A že jich v kladenské kabině je! Ton, Cetkovský, Burger, Tenkrát, František Ptáček... „Já tak sedím, pozoruju, jak se chovají v šatně před zápasem, po něm, mezi tréninky a tak. Například Petr Ton se v kabině moc neprojevuje, bývá spíš tichý. Ale v pohodě člověk, dá se s ním normálně bavit. Hodně se mi věnoval i Jirka Cetkovský. Když jsem přišel, vzal si mě pod křídlo, snažil se mě podporovat, mluvit se mnou. Nebo Jirka Burger. Nacvičovali jsme bule, i s panem Paterou. V chlapech mají všichni sílu, já vhazování prohrával. Začali se mi věnovat a hodně mi pomohli,“ vrací se Kubík.

Začínal s Cetkovským ve čtvrté řadě, před reprezentační přestávkou už však byl nabíječem třiačtyřicetiletého Petra Tona ve druhém útoku. „Líbí se mi, jak bruslí, jakou má dynamiku. A je to střelec. Sledoval jsem ho, už když byl ve Spartě a pak v Kometě. Jsem rád, že s ním můžu hrát. Pomáhá mi hodně s přesilovkami, bavíme se, co a jak provedeme. Říká mi, jak se chovat v útočné zóně, jak si najíždět hráče ve středním pásmu. Poslouchám ho...“ říká Adam Kubík, který by se teď rád udržel taky ve dvacítce. Jeho cíl je jasný. „Budu bojovat o to, abych si mohl zahrát na mistrovství světa,“ dodává.

 
Aktuální zápasy
Články odjinud