Lev Němec ustřelil Kazani výhru v poslední minutě: Super pocit!
Zavřel oči a po jejich otevření mohl řvát nadšením. Obránce Lva Ondřej Němec tři sekundy před koncem třetí třetiny trefil prodloužení duelu v Kazani, svou ranou odvrátil prohru. Nakonec se mohl radovat z vítězství 3:2 na nájezdy. A byla to radost velká.
Třetí gól v sezoně a druhý z poslední minuty. V obou případech jste odvrátil prohru, stává se z vás specialista na zásahy s nálepkou last minute?
„S mým štěstím vždycky v takovém závěru buď branku dáme, nebo inkasujeme. Jsem rád, že to v Kazani vyšlo, jak to vyšlo. Jsou z toho super dva body proti top týmu KHL. Spokojenost.“
Udělá vám taková trefa větší radost? Tři vteřiny před koncem třetí třetiny musí být téměř hmatatelná.
„Seděl jsem v kabině zrovna vedle Martina Thörnberga, který rozhodl nájezdy, a bavili jsme se o tom. On říkal, že takhle těsně před koncem jsou ty emoce úplně maximální, strašně velký. Já na to odpověděl, že zas tolik těch branek nedávám a musím si tedy užívat každou.“
A vždy hodně emotivně, že?
„Co si pamatuji, tak za dvanáct let kariéry jsem ty trefy vždycky slavil hodně. A když se vám tohle podaří v Kazani, je to asi ještě o level výš. Absolutně super pocit.“
Věděl jste, že už času moc nezbývá a musíte vystřelit?
„Vhazování bylo nějakých dvanáct sekund před sirénou, pak na sebe Niko Kapanen perfektně navázal dva hráče a hodil mi to na hokejku. Najednou jsem před sebou měl úplnou dráhu až mezi kruhy. Pak už to bylo jenom o tom to trefit. Musím přiznat, že jsem zavřel oči.“
Proč?
„Už předtím jsem měl jednu ránu, kterou jsem chtěl na lapačku, a Emil Garipov mi to chytil. Martin Ševc mi pak povídal, že to dávám na lapačku vždycky a brankáři soupeře se díky tomu dostanou do reprezentace. Teď to šlo na vyrážečku a spadlo to tam.“
Zaklel jste si při tom prvním pokusu?
„Jo. Prožívám ty zápasy hodně a obzvlášť, když mi něco nevyjde. Padne na to nějaké ostřejší slůvko a tady ta rána taky nebyla špatná. Mířit na druhou stranu, mohlo to tam projít dřív a byl by větší klid.“
Máte power play speciálně secvičenou?
„Chodí většinou hodně podobná sestava. Na střelu vynikající Thörnberg, je tam Jirka Novotný před brankou. Azi (Justin Azevedo) je takový dispečer, který hledá možnosti nahrávky. Z modré to hrneme do ohně já se Švíckem (Martin Ševc). Zatím to celkem klape, naštěstí.“
Tentokrát to vyšlo i díky vyloučení Alexandra Svitova, které vaši hru bez brankáře zvýraznilo. Jak k jeho potrestání vlastně došlo?
„Vyvážel puk ze třetiny, honili ho Novotňák s Azim a já ho trefil. On si chvíli poležel, ale pak se chtěl mstít a Oysty (Nathan Oystrick) ho obětavě zpacifikoval. Sundal by i rukavice, ukázal charakter. Nakonec však byla potrestána jen Kazaň a nám to hodně pomohlo.“
Její trenér Valerij Bělov si pak na váš zákrok stěžoval, slyšel jste o tom?
„Říkal mi to náš manažer, ale já věřím, že žádný postih nepřijde. Podle mě to bylo čisté tělo.“
Jak je výhra nad silnou Kazaní důležitá z pohledu nezdaru v Novgorodu?
„Hodně, už nám to říkal i kouč Kari Jalonen. Je dobře, že jsme ten zápas proti Torpedu dokázali hodit za hlavu. Byl to tam pro nás všechny den blbec, kdy se nám nedařilo absolutně nic a body jsme jim jednoduše nechali. Ukázalo se, že to byl ojedinělý výpadek.“
Znovu jste si ověřili, že váš systém funguje i proti nejsilnějším soupeřům. Zvedlo vám to sebevědomí?
„Jasně, to je ohromně cenné. Koukli jsme se na jejich přesilové hry, vyjma jednoho případu jsme je výborně ubránili. Trenéři nás na ně výtečně připravili, ukázali nám, jak zakládají útoky. Tohle teď funguje skvěle, do každého zápasu jdeme s určitými taktickými pokyny a to nás vede tam, kde jsme.“
