Loučení s Rachnou: Zlínu bude chybět Rachůnkův velký úsměv!
Fanoušci a přátelé mu říkali Rachna a on to bral. Všichni se těžce smiřují s tím, že ho už neuvidí hrát. Karel Rachůnek ale dál rozdává svůj typický úsměv na fotografii před zimním stadionem, kde přibývají svíčky. Lidé vyjadřují soustrast rodině v kondolenční knize.
Tým v pátek čekal trénink. Provázela ho ponurá nálada. Až na povely a píšťalku téměř ticho. „V takové situaci máte myšlenky jinde. Nikomu se nechce bavit. Byl jeden z nás. Znal jsem i Pavla Demitru. Každý to má v sobě a musí se s tím porvat,“ vyjádřil se útočník Ondřej Veselý.
„Odešli dva moji nejlepší kamarádi, výborní kluci, kteří se jenom smáli. Je to těžké. Vždyť mají rodiny, děti,“ reagoval zdrcený Petr Čajánek. Fanoušci uspořáli ve středu večer vzpomínkovou akci. Stovky jich přišly zapálit svíčky. Chlapi brečeli jako malí kluci. Za slzy se nestyděli.
„Je moc těžké to přijmout,“ konstatoval reprezentační trenér in-line hokeje Jiří Suhrada. „Měli jsme spolu plány na příští rok. Omladit sestavu, hrát, bavit se.“ Svíčku přišel zapálit i primátor Zlína Miroslav Adámek (48), prezident klubu a lékař hokejistů. „Je to rána. Celému Zlínu bude chybět nejen on, ale i ten jeho velký úsměv,“ řekl Blesku.
Až z Uničova jel do Zlína zdát hold svému oblíbenci Oldřich Sitta (26). „Nemohl jsme jinak. Loni, když dal na MS rozhodují gól, tak jsem slavil narozeniny. Celá parta jsme řvali jako na hory. Na ten zážitek se nedá nikdy zapomenout,“ svěřil se.
Za Rachnou přišli i malí hokejisté z 1.ZŠ. „Jeli jsme ze zápasu v Přerově, když jsme se to dozvěděli. Celý autobus brečel. Karel byl skvělý obránce, můj vzor. Já jsem taky obránce. Máme slogan – Rachna kachna, toto letělo,“ pochlubil se Martin Kužílek z 5. třídy. Většina lidí přišla uctít nejen památku, ale i podpořit rodiny hráčů, které prožívají přetěžké chvíle.
