V Rize, o níž říká, že je to malá Praha, si našel přítelkyni. Život v Lotyšsku si celkově vychvaluje, i když z hokejového hlediska to není žádná sláva. „Člověk to musí skousnout a bojovat sám za sebe,“ říká 26letý gólman Jakub Sedláček ve videorozhovoru pro iSport.cz. V místním klubu Dinamo působí už čtvrtým rokem, teď se tým, jenž se svým rozpočtem řadí k nejchudším v KHL, krčí na spodku KHL.
Přes dva a půl roku už chodí s Lotyškou Katrinou, se kterou se seznámili přímo na hokeji. „Je to velká fanynka, stejně jako celá její rodina. Je to pro ně národní sport,“ tvrdí Jakub Sedláček, jenž se sám snaží naučit místní jazyk, i když to jde ztuha. Hodně ztuha.
„Lotyština je hrozně těžká, dá se říct, že to má blízko k finštině,“ vysvětluje. Katrina je na tom s češtinou o dost líp. „Víceméně rozumí všemu, pomalu si můžeme vykládat. Jinak se ale bavíme anglicky. Ještě studuje, v létě dokončuje bakaláře,“ tvrdí brankář.
Potkali se přímo v Riga Aréně. „Starala se tam v rámci doprovodných akcí o děti, prováděla je po hale. Pak jsme si vyměnili čísla a postupně jsme se dali dohromady,“ usmívá se český gólman.
A už plánují společnou budoucnost?
„Bavíme se o tom, že bychom spíše byli v Česku, ale tady si někde koupili apartmán a jezdili jsme sem na léto. Asi deset minut od Rigy je Jurmala, krásná pláž, je tam nádherný bílý písek, celkově je to jako někde na Maledivách,“ popisuje někdejší zlínský brankář.
A co říká na to, jak se mu v klubu líbí po hokejové stránace?
Rozhovor s Jakubem Sedláčkem najdete v Nedělním Sportu.
