Když hrál Šimon Hrubec naposledy proti Omsku, bavil se po zápase s Jiřím Sekáčem a vychvaloval parádní klubové logo Avangardu. „Ty vole, Seky, to vaše logo! Nejhezčí v celé KHL,“ poukazoval Hrubec na jestřábí hlavu ve znaku Omsku. Po příletu do Balašichy, kde má Avangard domácí zázemí, to pak byly mezi Sekáčem a Hrubcem první věty. „Vidíš, logo se ti tak líbilo, že ho teď budeš nosit taky,“ tlumočil golman s úsměvem slova svého nového spoluhráče. „Paráda! Fakt je to tady.“

Váš přestup z Kunlunu do Omsku byl docela nečekaný, jak jste ho prožíval?
„Já ani nemohl usnout! Pár dní zpátky jsem měl náznaky, že se o mě Avangard zajímá. V duchu jsem si přál, aby to dopadlo, ale nedával jsem tomu zpočátku velkou váhu. Říkal jsem si, takový klub! Nejspíš si obvolali širší hledáček. Po zápase v Ufě, který jsme prohráli v prodloužení, mi psal agent, ať jdu okamžitě k telefonu. Že musíme něco probrat. Tohle píše jen ve chvílích, kdy se něco opravdu děje. Říkal, že Avangard prý má velký zájem. Hned jsem byl pro, aby to zkusil dotáhnout až do konce. Ale bylo to docela napínavé.“

V čem?
„Bylo to docela těžké vzhledem k situaci v Kunlunu. S generálním manažerem jsme sice měli dohodu, že by mě v případě dobré nabídky uvolnili, jenže ten už v klubu není. Přišel nový. Jeden den to vypadalo jako hotová věc. Druhý den jsem byl s Šikinem (brankář Kunlunu) na rybách a povídá mi, že Omsk už podepsal finského gólmana. Během vteřiny se mi všechno sesypalo. Vlasec jsem pak namáčel jako tělo bez duše. Volám agentovi: Takže podepsali Fina, jo? O ničem nevěděl. Šikin se dušoval, že to je ověřená informace.“

Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
„Nechal jsem to být, s nikým jsem to dál neřešil. Řekl jsem si, že dokud to nebude jisté, kašlu na to. Další den mi agent volá, ať pošlu pas, další potřebné věci a rozjelo se to. Volal mi pak i generální manažer Kunlunu, jestli