Marek: Před Jágrem nezůstanu

„Ale nedělal bych z toho vědu. Pořád je jenom začátek ligy,“ říká útočník Magnitogorsku v rozhovoru pro Sport. Vede bodování KHL, je i nejlepším střelcem. A má i více bodů než uctívaný Jaromír Jágr!

„Ale stejně není reálné, abych se před ním udržel...“

Pro Sport promluvil ve čtvrtek večer. Zrovna v době, kdy si s krajany zaskočil v Moskvě do Českého domu. Na guláš a pivo.

„Nepřeháníme to, jen chvíli posedíme. Ale stejně jsme se radši zeptali trenéra, jestli můžeme na chvilku zajít,“ říká osmadvacetiletý centr.

Vy jste se ptát nemusel, ne? V Metallurgu jste taková hvězda, že si můžete všechno diktovat...
(jen se směje) „To vůbec ne. Radši jsme se zeptali, aby nebyl nějaký průser. Ale všichni jsme rozumní, víme, že program je hrozně náročný. Večerku musíme dodržovat.“

Ta je v kolik?
„V jedenáct.“

Klubový šéf Genadij Veličkin vás opěvuje, prohlašuje, že jste pro klub všechno. To říká i vám osobně, nebo jen do novin?
„Ruské noviny vůbec nečtu, takže tohle od vás slyším poprvé. Nevím, co povídá.“

Do očí vám tedy takovou chválu nechrlí?
„To zase ne. Po každém vítězství mi podá ruku, pogratuluje. Jako každému hráči. Ale jinak to zase moc nepřehání.“ (usměje se)

Jak vy se osobně cítíte?
„Dobře. Mám celkem sebevědomí, síla mi neschází. Takže energie mám dost. Trenér mě dost využívá, hraju od začátku sezony ve dvou pětkách, na ledě jsem dost.“

Jak to zvládáte?
„Je to náročné, ale přes léto jsem dobře potrénoval, takže to jde. Naopak jsem rád, když můžu být hodně na puku. Moc si vážím, že mám takovou důvěru, kouči se to snažím splácet.“

V minulosti vás sužovaly zdravotní problémy. Teď je všechno v pořádku?
„Ano, musím to zaklepat.“ (a na chvíli se odmlčí, hledá, na co by zaklepal)

Hledal jste něco dřevěného?
„Trefil jste se! (směje se) Abych to zaklepal pořádně.“

Zatím jste první v bodování. Udržíte se na špici až do konce ligy?
(usměje se) „To je otázka... Na to vůbec nemyslím. Je teprve začátek soutěže, nejsme ani v polovině. A ani se tím nezaobírám, hlavní pro mě je, že jsme se jako mužstvo zvedli, atmosféra v klubu je celkově uvolněnější. Vedení je najednou spokojené, že se nám daří. Takže na tohle myslím.“

Na sebe ne.
„Tak nějak... Ale je jasné, že jsem rád, že mužstvu pomáhám.“

Vyhrát bodování KHL, to by byla prestižní věc. Láká vás to?
„Kdybych řekl ne, lhal bych. Každého útočníka zdobí góly a nahrávky, za ně jsem placený. Ale teď je hrozně brzy, soutěž se vlastně teprve rozjíždí. Pro mě jsou důležitější jiné věci.“

Vedete i před Jaromírem Jágrem. Co to s vámi dělá?
„No, je to hezké... Ale Jágr je prostě Jágr. Je to pořád jeden z nejlepších hráčů na světě, oproti mně toho hrozně moc dokázal, vzhlížím k němu s obrovskou úctou. A že jsem momentálně před ním? Kdyby to bylo pět kol před koncem, řeknu si: ´Jo, je to dobrý.´ Uvidíme, jak se mi bude dařit dál.“

Zjišťujete si, kolik bodů po každém utkání Jágr udělal?
„Vždycky mrknu na všechny výsledky a na to, jak se dařilo českým klukům. Nejenom Jardovi.“

Myslíte si, že je reálné, abyste opravdu na konci ligy měl více bodů než on?
„To ne. On je to pan hráč, podívejte na to, co dokázal. Podle mě není reálné, abych byl v bodování lepší. Všichni starší hráči mají pomalejší rozjezd, Jarda se tedy rozjede ještě víc.“

Dobírají si vás čeští spoluhráči, že se rvete o vedení právě s Jágrem?
„Ne ne, o tomhle se nebavím. O tom nepadlo ani slovo.“

Vy byste si sám na sebe vsadil, že budete lepší?
„To rozhodně ne. Možná mám nějaké hokejové sebevědomí, ale určitě ne to sázkařské.“

Ve formaci v posledních utkáních záříte i s krajany Tomášem Rolinkem a Jaroslavem Kudrnou. Vymysleli ruští komentátoři pro vaši českou pětku nějakou přezdívku?
„Nic takového jsem nezaznamenal. Ale i klukům děkuju za to, že mi pomáhají. Je to i jejich zásluha, že se mi takhle daří.“

V Mangitogorsku působíte třetím rokem a patříte k nejlepším. Takže jste dokonale nahradil Jevgenije Malkina, který pláchl do NHL...
„To bych zase neřekl, nikoho jsem nepřicházel nahradit. On je super hráč, světová třída. Jsem rád, že mám nějakou výkonnost a mužstvu pomáhám. Víc neřeším.“

Přišel jste s novou oslavou gólu, líbáte snubní prstýnek. Jak vás to napadlo?
„Ani nevím... Nějak spontánně to ze mě vyšlo, párkrát jsem to takhle udělal. Jsem moc rád, že manželka Lucka je tady se mnou v Rusku, i když to nemá jednoduché. Většinu času jsem někde na cestách nebo na bázi, takže ona je zavřená doma. Ale vytváří mi super zázemí.“

Takže z toho vašeho gesta musí mít radost.
„Udělal jsem to tak, aby ho dobře viděla! (usměje se) Vzájemně se podporujeme, jsme šťastní, když se tomu druhému něco povede.“

Dříve jste si stěžovali, že se vám v Magnitogorsku nespí dobře. Už je to lepší?
„Úplně v pohodě to není, někdy se trápím a dlouho se převaluju. Ale spíš je to tím vypětím po zápasech. Každopádně už to s tím spaním není taková hrůza jako na začátku.“

Klub do sezony vstoupil velmi mizerně. Neměl jste strach, že přísné vedení tým rozmetá?
„Trošku jsem se toho bál. Nešlo jen o špatné výsledky, ale my jsme i hrozně hráli. Srážely nás individuální chyby. Člověk nevěděl, co se stane. Jestli vymění trenéra, nebo co bude... Nejistota byla. Majitelé klubu tlačili na generálního manažera Veličkina, on zase tlačil na nás. Ale bylo to právem. Jako hráči bereme dobré peníze, máme výborné podmínky, můžeme se soustředit jenom na hokej. Takže kritika byla na místě. Hráli jsme fakt hrozně.“

Měl jste strach i o svoje místo?
(zamyslí se) „Jsem braný jako lídr, předváděli jsme strašný hokej, byli jsme u dna. A v takovém případě člověk přemýšlí o všem, cizinci jsou v takovém případě na prvním místě. Jsem moc rád, že jsme se jako celý mančaft zvednuli.“

Ještě k méně příjemné věci – jaký ohlas v KHL vyvolala smrt Alexeje Čerepanova, mladíka z Omsku?
„Hokejovou část národa to opravdu zasáhlo. Protože to byl mladý, velmi talentovaný kluk s dětským úsměvem. (velmi smutně) I mně osobně lezl mráz po zádech, když jsem se to dozvěděl.“

Je teď na stadionech zajištěná lepší lékařská péče?
„U nás v Magnitogorsku je sanitka hned u ledu, máme i defibrilátor. Doufám, že ho nikdy ale nebudeme potřebovat... A je nařízení, že takhle to musí být také na všech ostatních stadionech.“

Budete muset projít i důkladnějšími zdravotními prohlídkami?
„Už existuje příkaz, podle kterého všichni hráči v KHL budou muset do konce března podstoupit důkladné vyšetření srdce. Od nejmladších hráčů po ty nejstarší. Já musím říct, že už jsem ho prodělal během letní přípravy. Tu jsem absolvoval sám, takže jsem si z vlastní iniciativy podrobnou prohlídku zařídil. Abych měl klid.“

A co NHL? Ještě vás láká?
„Když jsme hráli Victoria Cup proti New York Rangers, cítil jsem, že bych mohl s těmi hráči hrát. Ale nevím... (zamyslí se) Za chvíli mi bude 29 let...“ (nedopoví)

Ale do zámoří odešli i starší hráči.
„To vím. Jenže ta šance už je menší, tak deset dvacet procent. Spíš řeším, jestli se po sezoně vrátit do extraligy, nebo zůstat ještě v Rusku.“

Magnitogorsk jistě udělá všechno pro to, aby vás udržel. Už začal vyvíjet aktivitu?
„Vedení klubu už se chtělo začít bavit o prodloužení kontraktu, zájem je i z dalších klubů. Ale na takové myšlenky je hrozně brzo, nechci se tím teď rozptylovat. Teď je pro mě hlavní to, abychom si jako tým udrželi dobrou formu.“

Netušíte, jestli se čtvrtého listopadu objevíte v Praze v přípravném zápase se Slovenskem?
„Vůbec nevím. Ale je jasné, že bych si s takovými hráči jako Jágr nebo Straka rád zahrál. Byl by to pro mě velký zážitek.“