Pilař: Rusové mi záviděli peníze!

Přestože v Magnitogorsku bojoval s nedůvěrou kouče. Nic naplat, KHL je u hokejistů stále oblíbenou štací. „Rusové jsou zvláštní nátura. Dávají pěkné peníze, ale musíte počítat s blázincem. Doufám, že v příští sezoně chytnu nějakej normálnější blázinec,“ usměje se Pilař.

Kdy se na stole objevila nabídka Sparty?
„Já chtěl nejdřív zůstat v Rusku, ale všechny lepší týmy, které by na mě sehnaly peníze, měly zaplněnou kvótu pro cizince. Mohl jsem to dohrát v Magnitce, nikdo mě nevyhazoval, ale já se rozhodl odejít sám. Pro můj další rozvoj mi nepřipadalo dobrý vysedávat na střídačce nebo na tribuně. Chci hrát za nároďák, pokusit se o mistrovství světa a vrátit se do Ruska příští rok.“

A se suchým dresem ve skříni by to šlo těžko, že?
„Přesně tak. Nejdříve přišly velmi kvalitní nabídky ze Švédska, ale pak jsem se bavil s panem Charouzem (vlastníkem klubu) a došlo mi, že Sparta pro mě bude nejlepší variantou. Znám to tam, budu na očích. A hlavně se považuju za sparťana. Aby si někdo nemyslel, tohle angažmá není o penězích. S panem Charouzem máme vzájemnou, dlouhodobou dohodu. Když jsem byl v minulosti nemocnej, pomohl mi. Teď chci pomoci já Spartě.“

Magnitogorsk vám vyplácel velmi slušný plat, což někteří ruští spoluhráči těžko snášeli…
„To je pravda. I tohle hrálo velkou roli. Když se nad tím zamyslím, možná z šedesáti procent může za můj odchod právě závist ruských hráčů. Někde se provalilo, kolik beru a hráči to asi neunesli.“

Klub vám nesáhl na peníze ani po nástupu hospodářské krize?
„Nás se to naštěstí nedotklo. Ale všude ve městě se o té krizi mluví. Naštěstí jsme v lize chytli vítěznou šňůru a postoupili jsme i do finále Ligy mistrů. Ten zápas a postup v Ufě byl ohromným zážitkem. Takže fanoušky může hřát aspoňa naše hra. Mají pro co žít. Je mi ale jasné, že kdybychom prohrávali, lidé se otočí proti nám. Tuší, kolik tady zhruba dostáváme.“

Nechtěl jste si v Rusku počkat na finále Ligy mistrů?
„Strašně rád bych si ho zahrál, ale jako postava, která do toho má co mluvit. Vyhrát Ligu mistrů z bydla, to mě moc neláká. Vnitřně bych to jako svůj úspěch necítil.“

Zatímco s koučem Bělousovem jste k sobě cestu nenašli, vlivný klubový boss Veličkin všude oceňoval váš přístup. Přijde mi zvláštní, že s trenérem nehnul.
„Co vím, tak trenéra si do Magnitky vybral přímo Rašnikov (majitel ocelářského gigantu). Do toho pak nemůže mluvit nikdo.“

Předpokládám, že se české extraligy a pořádného vytížení nemůžete dočkat…
„Těším se moc! Doufám, že to dotáhneme se Spartou na první místo a zajistíme si Ligu mistrů už před play off . Ale tabulka je natřískaná, bude to hodně zajímavý.“

Kdy naposledy jste měl sám ze sebe dobrý pocit?
"Určitě v Lize mistrů, v ní jsem dostával víc šancí. Třeba proti Oulu jsem hrál v první dvojici, nahrával jsem na gól. To bylo super. Doma mě pak obsadil trenér do dvou lajn, zřejmě na něčí nátlak. Hrál jsem asi pětadvacet minut, můj výkon šel hodně nahoru. Bohužel, příště už to bylo zase ve starých kolejích. Dali mi čuchnout a tím to skončilo.“