Říha: V Rusku mě uznávají víc

Zkraje sezony se přitom o hokejisty moskevského Spartaku málokdo zajímal. Na stadion Sokolniky chodilo pár set lidí.

Vše je jinak. Díky českému kouči. A tomu se může naplnit sen. To znamená nové angažmá v jiné ruské destinaci. Ve finančně a sportovně atraktivnější. „Miloše čeká v Rusku velká budoucnost,“ předpovídá příteli Vladimír Vůjtek, v Rusku dvojnásobný mistrovský kouč. Říha o svých možnostech nemluví nahlas, každopádně o nich ví…

Otevírají se vám dvířka do top trenérského klubu v KHL. Třeba se už brzy ukážete v mnohem bohatším klubu než je Spartak. Co myslíte?
„Ono to je trochu složitější. Já jsem si ke Spartaku vybudoval vztah. Až tady jsem zjistil, jak moc je to uznávaný klub, s obrovskou historií a fanouškovskou základnou. Spočítali, že po celém Rusku má tři a půl milionu příznivců. Což je neskutečné! Venku na nás chodí až tisíc našich fanoušků. Právě teď si Spartak získal zpět svůj dřívější věhlas a já cítím, že by se mi odsud těžko odcházelo.“

A ten problém je v čem?
„V tom, že od vedení necítím abnormální zájem o prodloužení smlouvy. S hlavním šéfem klubu jsme o tom jen krátce debatovali, chce se k tomu vrátit až po play off.“

Přitom by bylo logičtější, kdybyste si určité podmínky kladl vy…
„No, to jo (usmívá se). Zatím to ale tak není.“

Jste zklamán?
„Já už to tolik neprožívám. Cítím, že zájem odjinud je obrovský a trenérská práce je vlastně všude stejná. Jen bych se rád v Rusku dočkal toho, že nebudu jen týmy vytahovat zespodu, ale budu s nimi hrát i o medaili. Čímž netvrdím, že se Spartakem se nám to nemůže stát.“

Tak třeba v Ufě je prázdno…
„Já vím.“ (usmívá se)

Volno má být i v Omsku. Patříte mezi kandidáty nového Jágrova trenéra, jak se povídá?
„Tak oni chtěli trenéra hned, během sezony. Což jsem odmítl. Kontrakt se Spartakem bych během sezony nezrušil. A protože to v Omsku všechno řídí Jarda Jágr, vidím to na sto procent, že si k sobě vezme Frantu Výborného a svého kondičního trenéra Jelínka.“

Kolik klubů se vám ozvalo?
„Asi pět. Ale nechci to teď řešit, nebylo by to seriózní. Soustředím se na práci se Spartkem.“

To je hezké, ale kontrakty se v zákulisí dolaďují občas i dávno před koncem sezony, ne?
„Jestli mám říct pravdu, konkrétně jsem s nikým nemluvil. O zájmu vím, ale ještě jsem se do ničeho natvrdo nepustil.“

Trenér Vůjtek vám prorokuje, že v Rusku zůstanete do penze. Co vy na to?
„Já? Jedině, kdyby mi dělal konzultanta. Aby mě měl kdo uklidňovat.“ (směje se)

Teď po postupu jste v pohodě, ne?
„To víte, že se cítím dobře. Je to fajn odměna za to, co jsme tady prožívali od začátku sezony až sem. Na první zápasy chodilo pět set diváků, postupně se to zvyšovalo, zvyšovalo, až jsme měli na poslední zápas vyprodáno. Atmosféra byla nádherná, to samé zápas. A jak říkáte, teď to stojí za to.“

Po skalpu Petrohradu jste zrovna vy hodně dychtil, je to tak? Loni vás SKA se štěstím vyřadil v pátém utkání.
„Já bych to nesrovnával. Loni jsme na play off nebyli tak dobře připraveni. Když jsem v zimě přišel, Spartak se nacházel kolem dvacáté příčky. Dostali jsme se do play off, tím jsme bohatě splnili cíl a od play off jsme nemohli nic velkého čekat. Ale i to loňské play off jsme hráli skvěle, škoda osmi zraněných hráčů před posledním utkáním. Ale dalo nám to hodně do letoška. Přečetli jsme si jejich tým, kluci si na ně začali věřit.“

A vy jste pak v rozhovorech říkal, že si Petrohrad přejete k odplatě…
„Ono to k tomu dlouho směřovalo. Akorát v jednu chvíli mi narušoval plány Vláďa Vůjtek s Dynamem, začali častěji prohrávat.“

Takže jste to Vůjtkovi včas vysvětlil, ano?
„Tak nějak.“ (směje se)

Ruská legenda Alexander Jakušev dává postup Spartaku do úzké souvislosti s vaší prací. Podle něj takhle dobře Spartak nehrál dvacet, třicet let. To je možná vůbec nejpříjemnější odměna, ne?
„Slyšet tohle od takové persony jako je Jakušev, to je obrovská pocta. To neskrývám. Bylo příjemné vidět radost dalších legend, jak si to užívají. Třeba Staršinova. Spartak asi po devíti letech porazil CSKA, na to jsou tu obzvlášť hrdí.“

Rozhodující triumf Spartaku sledovali z VIP lóže bossové Vjačeslav Fetisov a šéf ligy Medvěděv. Zaregistroval jste jejich přítomnost?
„Dokonce měl přijet i Putin, ochranka už měla všechno připravené, byla tam spousta strážců a připravená místa pro premiéra. Nikdo na nich nesměl sedět. Ale nakonec to padlo. Přestože Putin pochází z Petrohradu, slyšel jsem, že je duší spartakovec. Tajně (usmívá se). S Medvěděvem jsem se potkal u kabin. On tam bývá, protože je zároveň jedním z šéfů Petrohradu. Pozdravili jsme se jako obvykle. Pak se šlo na věc.“

Spartak prožívá nejúrodnější období za několik dekád. Má na to, aby zařídil senzaci a šel třeba mezi poslední čtyři?
„Kluci jsou na hokej nadržení, psychická výhoda je oproti favoritům na naší straně. Málokdo z těch mých kluků takhle daleko došel. Pocit hrdosti a odhodlanosti je v kabině hodně cítit. Uvidíme, co to přinese.“

Trenér Vůjtek vás pochválil za to, jak krásný projev hokeje jste týmu vtiskl. Jak jste to poměrně průměrné hráče naučil?
„Rusové hrají celý svůj život individuální hokej, na nějakou velkou taktiku nejsou zvyklí. Zároveň ale každou novinku v tréninku vítají. Nejsložitější na tom všem bylo udržet kluky na uzdě, aby to nepřeháněli s ofenzivou. Zkraje soutěže jsme dávali dost gólů, hráči byli v euforii a my je museli trochu krotit.“

V létě se vám nadmíru vydařily nákupy, Slováci Růžička s Radivojevičem jsou nepostradatelnými tahouny…
„Vybrali jsme to dobře. Hlavně Branko Radivojevič se povedl. To je profesionál každým coulem. Je na něm vidět, že v NHL obešel víc adres, načerpal zkušenosti. Růžička je mladej, velice šikovnej, na druhou stranu by mohl líp využívat svůj potenciál. Když mu uteče puk, sklopí hlavu, přestane hrát. Kdyby tuhle stránku vylepšil, bude ještě lepší. Ale střílí nám góly, je to náš kanonýr.“

A co německý gólman Kotschnew? Tomu z expertů málokdo věřil a on se zařadil mezi top brankáře KHL.
„Kotschnew nám už v přípravě ukázal, že je to velkej gólman a teď to jen dokazuje. Když připočítáme ještě slovenského beka Baranku, tohle jsou naši čtyři stěžejní hráči.“

V průběhu sezony jste si k sobě přivedl Andreje Potajčuka, někdejšího oblíbeného sparťana. To je asi parťák, jak má být, nebo ne?
„Tak já znám Andreje už ze svého prvního působení v Rusku, kdy mi dělal kapitána v Mytišči. A taky překladatele. Vycházeli jsme spolu vždycky dobře, tehdy jsme s Chimikem měli skvělou partu. Andrej je správnej člověk na správném místě.“

Pořád trvá tvrzení, že český hokejista remcá víc než ten ruský, zvyklý na drsný dril, anebo se to s nástupem demokratičtějších poměrů v Rusku mění?
„Ten klasický obrázek o ruském hokejistovi postupně odeznívá, hlavně ti mladí, kteří pověstný dril nezažili, mají tendenci řečnit. Máme třeba výborného mladého hráče z jednoho vesnického klubu, tak ten má obrovské problémy s chováním. S tím, aby se naučil poctivě makat. Ale talent má neuvěřitelnej.“

Stejně tak neuvěřitelně prestižní ligu chtěli hokejoví bossové vytvořit z KHL. Po necelém roce je patrné, že druhý ročník bude mnohem skromnější. Nemáte strach o velký krach megalomanských plánů?
„Byl to velký a přehnaný boom. Vykřikovali, že doženou NHL, což těžko půjde. NHL se tvoří sto let, oni začali s prvním ročníkem a už se chtějí s Amerikou srovnávat. Ruská liga bude fungovat dál, ale ne v tak velkém finančním rozpětí jako dosud. Na ústředí KHL už vznikají krizové plány, jedním z nich jsou finanční limity hráčů, třicet procent platu má jít plošně dolů.“

Co myslíte, vzbouří se hráči přes své odbory?
„Hráči se s tím nějak vyrovnají, spíš agentům se to líbit nebude.“ (směje se)

Jak se šetří ve Spartaku?
„V posledních měsících jsme měli problémy, naším sponzorem je bankéř... A ti se bojí pouštět finance, svůj byznys si hlídají. Takže, když ostatní posilovali, my jsme prodali dva hráče z první a třetí pětky. Přestali jsme k zápasům létat svým letadlem, využíváme linky. Každopádně KHL se postupně srovná do reálnější podoby.“

Stále však bude platit, že i trenérské výdělky zůstanou na mnohem vyšší úrovni než v Česku. Když sečtete všechny plusy a minusy, dělá se vám lépe v Rusku, nebo doma?
„Nejde říct, že jsem doma v Česku nebyl v pohodě. Mě spíš mrzelo, že se ke mně v Pardubicích už podruhé postavili stejným způsobem. Ale cítím, že v Rusku jsem uznávanější osobou než doma. Kór teď, po tom postupu. Na tohle téma jsme se v sobotu při večeři bavili s Vláďou Vůjtkem. Doma jsou holt uznávanější trenéři než jsme my. S tím se ale musí počítat. A i na to jsem si zvykl.“ (usmívá se)