Existují i příjemnější věci, než se nechat zválcovat Milanem Lucicem. Bostonský vagon umí soupeře zničit, když do nich najede železnou silou. To poznal v listopadovém zápase i Jiří Sekáč, nováček z Montrealu. V nedělním utkání ale Kanaďanovi všechno vrátil. Srovnal ho díky své ohromující stabilitě.
Tohle k hokeji patří. Kromě toho, že rána od vazouna typu Lucice často pekelně bolí, mnohem větší škody nadělá v psychice. Nikoho nepotěší, že vmžiku leží, zatímco protivník se mu vzdaluje. „Posadit“ soupeře, to je úder do jeho sebevědomí.
S tím záměrem se taky ke konci první třetiny nedělního duelu Montrealu s Bostonem (3:1 pro Canadiens, kteří vyhráli všechny čtyři vzájemné partie rivalů v sezoně) vyrazil Milan Lucic na Jiřího Sekáče.
Ovšem nepochodil.
Ránu jako od dělové koule český útočník u mantinelu ustál. Tam, kde by mnozí jiní sbírali zuby a nahazovali zpátky vyražený dech a možná i utržená ramena, se jen lehce zakymácel. A Lucic, jemuž energie vlastního hitu odražená od montrealské skály nafackovala zpátky, šel k ledu.
Sekáč si vychutnal i následující vteřinu, sokovi dal pocítit, že narazil. Doslova.
V jednom z předchozích vzájemných zápasů, 13. listopadu, přitom jiná srážka těchto dvou skončila jasným triumfem bostonského svalovce, na něhož pak vystartoval coby Sekáčův mstitel P. K. Subban. I tak se sbírají zkušenosti, i proto už byl tentokrát dříč „Seko“ připraven.
A chcete vidět, kde bere nováčkovský účastník letošní All Star Game tak obdivuhodnou stabilitu? Pár cviků na zpevnění těla Sekáč ukazuje na instruktážním videu, kterým montrealští hráči nechávají nahlédnout do své posilovny.
Související články
