Záříjová výměna švédského obránce Erika Karlssona z Ottawy do San Jose byla pořádnou bombou. Švédův trejd absolutně kamkoliv by byl bombou, ale do defenzivy, která už má hvězdy Brenta Burnse a Marca-Edouarda Vlasice to bylo ještě pozoruhodnější. Jenže přechod osmadvacetiletého beka zatím neprobíhá podle představ a i když se Sharks daří, Karlsson zrovna nezáří. Co se s ním tedy děje? „Vůbec nic," zní z okolí mužstva.
Karlsson je naprostá superstar, která v posledních letech nasbírala více bodů než většina útočníků v NHL. V jedné sezoně přes 80, v dalších třech přes 70 a ve dvou přes 60. Umí dát i 20 gólů v jednom ročníku. Karlsson byl prostě v Ottawě často takovým čtvrtým útočníkem. V San Jose si ale na nový systém, který nestojí celý na něm, zatím zvyká.
Uplynulo 20 zápasů a dvojnásobný majitel Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže ještě nemá ani jeden gól. K tomu přidejte bilanci - 9 (nejhorší v týmu) a nedávnou sérii sedmi zápasů bez bodu. Ne, tohle není úplně běžné. Pro Karlssona jde o bodově nejslabší sezonu kariéry od té nováčkovské.
„Jenže když si prostudujete ty méně viditelné statistiky, zjistíte, že na tom je vlastně ještě lépe než před dvěma lety, kdy s Ottawou šel až do finále konference, vyhrál cenu pro nejlepšího zadáka soutěže a zářil v bodování," brání svého svěřence trenér Peter DeBoer. „Pořád je skvělý, jen se to zatím neukazuje tak, jak jsme zvyklí," pokračuje dál pro SportsNet.
Přitom všechno reálně mluví pro bývalého kapitána Ottawy. Chladné hlavní město Kanady, ze kterého chtěl uniknout po zvláštní aféře, kterou měla manželka jeho bývalého spoluhráče Mika Hoffmana s jeho ženou, vyměnil za hřejivé kalifornské podnebí a nadupaný ambiciózní útočný tým. Jenže zatím to vypadá, že Karlsson ve hře značným způsobem spoléhal na to, že celé mužstvo stojí na něm.
U Sharks je navíc šéfem obrany Burns, který v 19 zápasech sesbíral už 21 bodů a dokonce vede bodování mužstva. Na druhou stranu hokejisté Sharks jsou v klidu. Sází na to, že v průběhu roku se do potíží může dostat zase Burns a Karlsson to vezme za něj.
„Když se navíc podíváte na jeho držení puku, střelbu a množství šancí které má, tak jasně vidíte, že jeho útočný průlom prostě brzy přijde," je v klidu DeBoer.
Ten nemusí na novou tvář v kabině navíc nijak tlačit. Sharks jsou v pohodě. V noci sice prohráli 3:5 s Torontem, ale dávají góly a s 23 body vedou Pacifickou divizi. Produktivita není něčím, co nutně v tuto chvíli po Švédovi potřebují.
„Spoustu věcí dělá dobře, jen se to prostě zatím neodrazilo v jeho bodových statistikách," zahání štiplavé novinářské dotazy DeBoer.
Dalším faktorem je téma stěhování. Karlsson od svého vstupu do NHL v roce 2009 nehrál nikde jinde než v Ottawě a navykat si na nové působiště není nic snadného. Nejde totiž jen o stadion či spoluhráče, je toho podstatně více.
„Kavárny, obchod s potravinami, restaurace... Je to rutina! Věci, které děláte deset let stejně, se najednou musíte naučit bleskově dělat úplně jinak," vzpomíná Burns, kterého potkal trejd z Minnesoty do San Jose v roce 2011.
Do výkonů na ledě se tak vkrade pocit nejistoty, nového prostředí a očekávání. Automaticky může hráč nevědomky změnit svůj způsob hry. Proč? Aby udělal co nejlpší dojem. Rázem přestane být sám sebou a může zahučet do nepříjemné situace. Puky se k němu pak navíc ještě přestanou odrážet a je hotovo.
„Tak to prostě chodí. Ale už jsem viděl několik zápasů, které v našem dresu úplně ovládl a člověk viděl, jak moc je dobrý. Je děsivě dobrý. Přesně tak moc, jak se o něm celé roky říká," varuje DeBoer.
