Hráčské otázky, na které NHL dluží odpověď! Souboje hvězd bez vítěze
Základní část NHL nabídla i několik třaskavých soubojů mezi superhvězdami. Kdo bude nejlepší střelec ligy? Kdo byl pro své spoluhráče tím nejužitečnějším parťákem? Ke konci ročníku bylo jasné, že odpovědi na tyto otázky se budou vždy vybírat ze dvou jmen. Pokud se zbylých dvanáct zápasů základní části nedohraje, o tyto odpovědi budou fanoušci ochuzeni. A to by byla škoda. Které to jsou?
Otázka č. 1 – Střelecký šampion
Z českého pohledu rozhodně nejpalčivější záležitost. Po sedmnácti letech mohl mít český hokej znovu nejlepšího snajpra. Snová jízda Davida Pastrňáka se kvůli ligovému přerušení zastavila na cifře 48 branek. „V této sezoně byl ve formě, že by dokázal cokoliv,“ řekl o něm parťák z lajny Brad Marchand. A opravdu, těch kouzelných večerů připravil Pasta několik. Je libo dát za zápas čtyři góly? Nebo nahrát na pět branek? Nic z toho nebylo problém.
To vše dohromady zapříčinilo, že 48 branek stačí na dělené první místo. Dělené, s kým jiným, než s Alexem Ovečkinem. Ruský fantom nabral od ledna neskutečnou fazonu a nasbíral za leden a únor hned 19 zářezů. Tím se dotáhl na čelo. Ale pozor! Střelecká situace je jako jediná zamotanější. V závětří totiž číhá americká superstar Auston Matthews, který má jen o branku méně. Právě mezi těmito třemi jmény se mělo v posledních dvanácti duelech rozhodnout.
| David Pastrňák (Boston) | 48 branek |
| Alex Ovečkin (Washington) | 48 branek |
| Auston Matthews (Toronto) | 47 branek |
Otázka č. 2 – Defenzivní jednička
Za normálních okolností podobná otázka nepřitahuje tolik pozornosti, ale teď je situace jiná. Především vzhledem k souboji, který byl k vidění. Vše začalo díky výkonům, které předváděl na začátku sezony John Carlson z Washingtonu. Stal se teprve čtvrtým bekem v historii, který za říjen překonal hranici dvaceti bodů. Alex Ovečkin už tehdy překřtil trofej pro nejlepšího obránce na John Norris Trophy.
Jenže nic netrvá věčně. Dominantní výkony vydržely Carlsonovi jen do All-Star game pauzy. Poté vypadl z rytmu a už tehdy rostl Američanovi silný konkurent. Roman Josi. Kapitán Nashvillu totiž předváděl hru, která by vlastně měla být touto trofejí oceněna. Byl neuvěřitelně platný na obou stranách kluziště. Zatímco Carlsonovi výkony mají lesk především díky bodové produkci, Josi byl komplexnější. Věčná škoda, pokud by kolonka s nejlepším zadákem ročníku zůstala prázdná.
| John Carlson (Washington) | 75 bodů (15+60) | +12 |
| Roman Josi (Nashville) | 65 bodů (16+49) | +22 |
Otázka č. 3 – Nováčci ze zadních řad
Wow, tak tohle byly vstupy do ligy jaksepatří. Mladí obránci Cale Makar a Quinn Hughes se měli do posledního kola rvát o trofej pro nejlepšího zelenáče. „Cale je hokejový student. Všechno neustále zkoumá a neustále žije hokejem,“ řekl o Makarově povaze jeho kapitán Nathan MacKinnon. Bylo to vidět. Sledovat Makara je jako zaplatit si lístek na oscarový snímek. Prostě vás to baví. Za normálních okolností by o nejlepším nováčkovi nebylo pochyb. Jenže fandové hokeje mají kliku. Makar není jediným mladým talentovaným bekem.
Quinn Hughes ukazuje, že když se spojí flegmatická povaha a minutáž na ledě, dějí se věci. „Stačily mi dvě třetiny, abych pochopil, že je výjimečný,“ řekl o něm pro web nhl.com Bo Horvat. V týmu Vancouveru si Hughes vypracoval takovou pozici, že kolikrát při prodlouženích ani nestřídal. Ve dvaceti letech. Ryzí talent. Tihle dva nám do příští dekády nabídnou mnoho zábavy. Otázkou zůstává, kdo si bude moci stěnu v obýváku ozdobit nováčkovskou trofejí.
| Quinn Hughes (Vancouver) | 53 bodů (8+45) | -10 |
| Cale Makar (Colorado) | 50 bodů (12+38) | +12 |
Otázka č. 4 – Větší míra užitečnosti
Tohle není jen o bodech, ale na druhou stranu, napoví vám hodně. Kdo byl pro svůj tým nejužitečnějším hráčem? Pokud se podíváme jen na produktivitu, tak není o čem. 110 bodů Leona Draisaitla hravě strčí do kapsy zbytek pelotonu. „Je to příjemné být první, nebudu nic nalhávat,“ řekl Němec. Navíc to vypadalo, že se Edmonton po dvou letech prokouše do play off. A protože výsledky týmu stojí vyloženě na Leonovi a na Connoru McDavidovi, tak v Edmontonu mají o této trofeji jasno.
S tím by ale nesouhlasili v Coloradu. Když byla totiž sestava Avalanche decimována zraněními, tak tým udržel nad vodou především jeden muž. Nathan MacKinnon. On dokázal i bez hvězdných parťáků bodovat a byl to on, kdo zajišťoval v těžkých chvílích přísun bodů do tabulky. Tahle otázka je zvláště těžká. Má více užitku hráč, který dokázal táhnout tým v těžkých chvílích, nebo snajpr, který je součástí hvězdné dvojice a má na svých bedrech tým neustále?
| Leon Draisaitl (Edmonton) | 110 bodů (43+67) | -7 |
| Nathan MacKinnon (Colorado) | 93 bodů (35+58) | +13 |
