Grál se nehne, zůstává na Floridě. Tampa dovlekla dobře rozjetou sérii do blyštivé koncovky, nejdelší sirku opět tahal Andrej Vasilevskij. „Blesky“ ale nejsou tým jen okolo ruských démonů a obranných hvězd, koneckonců vývoj Ondřeje Paláta je dobrým důkazem mimořádnosti cesty k úspěchu. Jak k němu došlo v širší perspektivě?
Tenhle euforický příběh se začínal psát už v květnu 2010, odbočme nejdřív proto o jedenáct let zpátky. Steven Yzerman právě kývl na nabídku Lightning, má je dostat na vrchol. S týmem přebírá i supertalentované borce Stevena Stamkose s Viktorem Hedmanem, legendárního Martina St. Louise a ikonického Vincenta Lecavaliera. V draftu 2011 Bolts sahají vedle, celková šestka Brett Connolly se za ně nikdy výrazně neprosadí.
Jde ale o jednu z mála šlápot do nikam. Tampa rostla, postupně se přetvářela v dynamický kolos postavený na ofenzivní hře. Za poslední dekádu se tamnímu vedení podařila řada speciálních trejdů: Steve Downie se stěhoval za volbu v draftu, kterou posléze manažeři využili na Andreje Vasilevského, v Los Angeles si zase vyhlédli Erika Černáka (2017) a Michaila Sergačjova vytáhli z Montrealu za utíkajícího Jonathana Drouina (2017).
S tím souvisely také skvělé drafty. Kromě známého příběhu superbrankáře brali z třetího kola Braydena Pointa díky trejdu s Minnesotou (2014), za připomenutí stojí tažení Anthonym Cirellim ve třetí třicítce (2014) a volba na Nikitu Kučerova, která zase přišla v pořadí až jako 58. (2011). Ve stejném roce šel až v poslední, sedmé rundě Ondřej Palát.
Právě on je společně se všemi jmenovanými důkazem o vynikajícím skautingu spojeným (samozřejmě) s nutnou dávkou štěstí. Český útočník se stal postupem času jedním ze stabilních a pevných článků kádru, tuze potřebným útočníkem. Je panem nepostradatelným. Hra Tampy totiž nekončí první pětkou, po ní přichází druhá, třetí, čtvrtá a nepříjemný styl nikdy nekončí.
Právě borci, kteří stojí ve stínu hlavních hvězd, o úspěchu rozhodli. Angličtina si vypomáhá slovíčkem depth, které vyjadřuje v hokejovém slengu hloubku kádru. Právě tam je třeba hledat důvod obhajoby poháru. Hráči jako Palát, kteří v klubu strávili podstatnou část své kariéry za mořem, se navíc mohou libovolně pohybovat sestavou, skládat se, umí si vyhovět skoro s každým. Konkrétně českému útočníkovi vyprchá smlouva na 5,3 milionu dolarů už za rok, i přes doložku o nevyměnitelnosti do určitých týmů může být s trejdy konfrontován.
„Opravdu věřím, že se na tento tým bude zpětně pohlížet jako na jeden z nejlepších v historii," komentoval Martin St. Louis upřímně pro The Athletic. Dejme stranou kontroverzi ohledně platového stropu, který Tampa legálně překročila vystavením Kučerova se Stamkosem na listinu dlouhodobě zraněných, komplexněji složený tým by se v lize hledal jen těžko.
„Tahle parta si – nehledě na to, co se stane v budoucnu – zaslouží být zapsaná v historii," křičel kapitán „Stammer“ po zvednutí druhého Stanley Cupu za sebou. „A je to sakra speciální," dodal v euforii.
„Sledujete historii," komentoval zase bývalý generální manažer Craig Button, sám vyhrál nejcennější hokejovou trofej s Dallasem. „Dva poháry v řadě vás automaticky hodí do speciální skupiny týmů, ale společně s okolnostmi... Tento úspěch je unikátní, nikomu jinému se to ještě nepovedlo."
Tažení Tampy umocnil celý kádr, silná defenziva zvládala klíčové duely, navíc vzadu zase řádil Andrej Vasilevskij. Ruský gólman prokázal nejvyšší level kvality, vynuloval soupeře ve všech čtyřech rozhodujících duelech sérií a ve velkém stylu si dojel pro Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.
„Kdyby hrál na jiné adrese, mohl by vyhrávat Vezinu každý rok," kýval hlavou Nikita Kučerov. Cenu pro nejlepšího gólmana si letos odnesl Marc-André Fleury. Gólman Vegas ale sám přiznal, že v jeho očích je nejlepší právě chytač z tampského zálivu. „Příliš gólmanů nemá tak stabilní psychiku. Je ho radost sledovat. Bude bezpochyby jedním z nejlepších brankářů historie," přihodil Ben Bishop, který s tehdy mladičkým Vasilevským pracoval před výměnou do Los Angeles (od Kings se pak dostal ke Stars). Dvoumetrový bývalý parťák musel uvolnit místo nadcházející jedničce.
Druhý z dvojice démonů sborné si během oslav rýpl do fanoušků Montrealu. „Po čtvrtém zápase reagovali jako kdyby vyhráli Stanley Cup. Děláte si srandu? Vaše finále bylo minulou sérii," smál se. Canadiens se dostali až těsně pod vrchol poprvé od roku 1993, na brutální armádu z Floridy recept našli jen jednou.
„Myslím, že jsem v sérii nebyl dost dobrý," soukal ze sebe na druhé straně zklamaný Carey Price. S Montrealem si zahrál první finále, Stanley Cupu byl blizoučko, ale přece jen na míle daleko. „To si vůbec nemyslím," opáčil okamžitě 35letý bek Shea Weber, který stál vedle. „Nemám slova. Je to těžké. Myslím, že to každý ví. Dostanete se tak blízko a nestačí to," smutnil.
I když generální manažer Steve Yzerman v září 2018 u Bolts skončil, jeho nástupce Julien BriseBois pokračuje v dobré práci. Teď před ním každopádně leží složitý rébus, ježek v platové kleci. Tým musí ztenčit finanční výdaje na smlouvy, kádr čeká úprava. To však neznamená, že krasojízda Lightning končí. Naopak, budou hladoví po triplu.
A jádro bezpochyby zůstane...
