Má kompletní sbírku medailí z mistrovství světa. Před třemi lety vychytal Švédsku úžasnými výkony zlato. Anders Nilsson měl před třicítkou, v NHL konečně sahal po místu gólmanské jedničky. Jeho hvězda stoupala. Pak ji ale z nebe sestřelil jeden tvrdý direkt. Otřes mozku, dlouhá léčba. Teď Švéd oznámil konec kariéry. Je tak dalším z dlouhé řady hokejistů, kterým zranění hlavy nadobro zabouchlo vrata stadionu.
Byl z těch brankářů, kteří museli o své místo v ořezaném modrém půlkruhu arén NHL tvrdě bojovat. Anders Nilsson takhle válčil osm let, jen na rok si odskočil do KHL, kde Kazaň dovedl až do ligového finále.
Rvačku o místo za oceánem ale nevzdal. Celkem oblékl dres šesti klubů. Nejzářivější moment kariéry prožil Nilsson v dánské Kodani na jaře 2018 během mistrovství světa. Jako jednička dovedl Švédsko ke zlatu. Jeho výkony přitom byly impozantní. Vyhrál všech šest zápasů, do nichž vcházel jako jednička. Třikrát zapsal nulu. Průměr inkasovaných gólů stlačil na 1,09 a úspěšnost zákroků naopak vyšponoval na úžasných 95,4 procent! Nebylo proto překvapením, když byl poté vyhlášen nejlepším gólmanem šampionátu a členem All-Star týmu.
Na startu ročníku 2019/20 se dvoumetrový habán konečně usazoval v NHL na místě jedničky. V Ottawě přechytal Craiga Andersona, Senators na něm chtěli stavět. Před Vánoci však přišel nešťastný zápas. Utkání s Floridou se Ottawě hrubě nevyvedlo, prohrála ho 1:6. Víc však bolela ztráta brankáře. Nilsson ten večer utrpěl otřes mozku. Zápas normálně dochytal. Do žádného dalšího už však nenastoupil. A ani nenastoupí.
Sakra práce, Nilsi
„Chtěl bych oznámit svůj odchod z profesionálního hokeje. Následky otřesu mozku a také problémy s krkem mi neumožňují pokračovat v kariéře. Takhle jsem se rozhodně s hokejem loučit nechtěl, ale jsem rád, že jsem si stihl splnit dětské sny. Hrát v NHL a reprezentovat Švédsko,“ napsal Nilsson na svůj Instagram. Poděkoval také všem lidem ve svém okolí, kteří ho podporovali a všem klubům, v nichž během kariéry působil.
|
Pod příspěvkem se hned začaly množit odpovědi. „Sakra práce, Nilsi. Přeju ti hodně štěstí v další životní kapitole,“ napsal mu třeba hvězdný útočník Jack Eichel, se kterým se potkal v Buffalu. Ke skvělé kariéře Nilssonovi pogratuloval také český brankář Alexander Salák.
Fanoušci si budou metrák vážícího obra pamatovat zejména díky nepřehlédnutelné postavě a taky helmě, na které míval celou kariéru stejný motiv v podobě překřížených holí. Ten míval na své škrabošce gólman Billy Smith. Nilsson si námět od legendy Islanders vypůjčil, nakonec u něj zůstal.
Není zdaleka jediný
Jeho nečekaný konec za mořem znovu rozjel debatu o otřesech mozku a jejich následcích. V minulosti už takhle o kariéru přišly desítky hokejistů. Eric Lindros, Paul Kariya nebo Johan Franzén. Z českých hráčů pak například Aleš Hemský, Radek Martínek nebo Lukáš Krajíček.
Nahlas se o svých problémech způsobených otřesy mozku rozmluvil Jeremy Roenick. Během dvacetileté kariéry v NHL jich prý utrpěl minimálně třináct. S následky se někdejší skvělý útočník, který brusle zahodil do kumbálu v roce 2009, potýká dodnes. Bojí se, že se jeho stav může dál zhoršovat, také proto se před lety rozhodl založit organizaci Players Against Concussions, která se věnuje jak prevenci, tak i pomoci s následky poranění hlavy.
První otřes mozku prožil Roenick jako 19letý. Na patnáct minut po tvrdém nárazu ztratil vědomí. Dodnes netuší, jak se tehdy dostal z ledu do šatny Blackhawks. Na konci 80. let minulého století se podobné trable řešily jednoduše: bolí tě hlava? Dobře, tady máš pytlík s ledem, přilož si ho ke spánku a na zátylek. Zítra hraješ.
Ani po 12 letech od konce kariéry si Roenick nepamatuje řadu zápasů, které sehrál. Zapomněl na příhody, historky, dokonce i některé přátele. „Moje žena se mě zeptá: Hele, pamatuješ si, co jsme tenkrát dělali? A já totálně netuším, o čem to mluví. Moje krátkodobá paměť je dobrá, ale je spousta věcí z minulosti mého života, na které nedokážu pořádně odpovědět,“ přiznává jeden z nejlepších amerických hokejistů minulosti.
Konec v Třinci
Málo se o tom ví, ale velmi nešťastný incident se stal také v listopadu 2017 v Česku. V rámci hokejové Ligy mistrů přijelo do Třince švédské Malmö. Běžný souboj u mantinelu tehdy neustál útočník Seveřanů Erik Andersson. Byť měl na hlavě helmu, náraz do tvrdého plexiskla mu způsobil otřes mozku. Jenže v té chvíli to vůbec netušil.
Cítil lehčí závratě, ale zápas chtěl dohrát. „Mnohokrát jsem si sám dokazoval, že jsem po hitu v pořádku, a ukážu odvahu. Nenechám své spoluhráče ve štychu a hraju dál. Přesně to jsem udělal i v Třinci, i když jsem se cítil omámený. Dnes bohužel vím, že to byla špatná volba,“ popisuje Andersson, který už poté k dalšímu utkání nikdy nenastoupil.
Příznaky se projevily až po příletu zpátky do Švédska. „Přál bych si, abych měl v té době lepší znalosti o následcích otřesů mozku. Kdybych tehdy věděl, co vím teď, odstoupil bych ihned ze zápasu, speciálně po těch mnoha ranách, které jsem během své kariéry do hlavy dostal,“ ohlíží se zpětně dvojnásobný mistr švédské elitní soutěže. „Bylo to nejtemnější období v mém životě,“ přidává Andersson, který se nyní rovněž věnuje pomoci podobně strádajícím sportovcům.
Komu také ukončily otřesy mozku kariéru?
|
Eric LINDROS Říkalo se, že bude kanadským nástupcem Wayna Gretzkého. Nestalo se. Zabrzdilo ho osm otřesů mozku, kvůli nimž musel několikrát vynechat velkou část ročníku NHL. Už v roce 2004 mu lékaři doporučovali, aby ukončil kariéru, on však neposlechl a znovu se vrátil na led. Byl však pouze stínem dřívějšího Erica Lindrose, ofenzivního démona. Dnes patří Lindros k velkým zastáncům toho, aby z hokeje zmizela nepřiměřená tvrdost a dokonce hra tělem vůbec. |
|
Paul KARIYA Vyhlášenému gentlemanovi ukončil kariéru známý tvrďák Scott Stevens, který ho sestřelil ve finále Stanley Cupu v roce 2003. Poté ještě Paul Kariya odehrál několik sezon, avšak následky ho stejně dostihly. V roce 2011 ho zastavili lékaři. „Byl jsem na testech, kde přišli na to, že funkčnost mého mozku je asi o šedesát procent horší, než by měla být,“ řekl kanadský útočník. Jeden z nejlepších hokejistů své generace se poté stáhl do ústraní. |
|
Aleš HEMSKÝ Jeden z nejšikovnějších hokejistů české historie ohlásil konec kariéry před rokem. Poslední zápas ale sehrál v říjnu 2017. Bojoval s následky otřesu mozku, trápila ho i kyčel. „Pořád to bylo takové jo a ne, až jsem pochopil, že se s koncem definitivně musím smířit. Nikde jsem to nevyhlašoval, nic nesvolával, to nikdy nebyl můj styl. Jen jsem uvnitř sám sebe věděl, co nastává,“ řekl Aleš Hemský, když svůj odchod oznamoval prostřednictvím rozhovoru v deníku Sport. |
|
Johan FRANZÉN Jistě si ho vybavíte. Johan Franzén je jedním ze symbolů úspěšné éry Detroitu, jehož dres přes hlavu přetahoval jedenáct let. Přezdívalo se mu Mezek. Velmi příznačně. Kariéru mu ukončil v lednu 2015 hit Roba Klinkhammera. Od té doby se Franzénovi i celé jeho rodině změnil život. Bývalý útočník není schopen normálního života. „Jediné, co můžu udělat, je spát a ležet v posteli. Užívám antidepresiva a snažím se znovu cítit lépe, ale stále je vše tmavé,“ popsal. |
|
Steve MONTADOR Deprese a úzkosti způsobené otřesy mozku donutily Steva Montadora ve 34 letech uzavřít hokejový život. O rok později zemřel. Čtyři dny poté se mu narodil syn, kterého nikdy nepoznal. „Nebyl to můj bratr. Byl jako jiný člověk v jeho těle. Rve mi to srdce. Chtěl být tím samým klukem, ale prostě nemohl,“ popsal jeho chování v posledním roce Montadorův bratr. Pět let před smrtí sepsal obránce dopis, kterým daroval svůj mozek na výzkumné účely. Jako by tušil, co se blíží. |
