Když Tampa Bay před startem letošního ročníku přišla o kompletní třetí formaci, bil generální manažer Julien BriseBois hlasitě na poplach. Věděl, že jestli má se svým ansáblem navázat na dvě předchozí tažení za Stanley Cupem, nemůže spoléhat pouze na hvězdy Hedmana, Kučerova nebo Paláta. Lightning vypsali výběrové řízení na zasloužilé pracanty, hledali hráče pod radarem, kteří nemají nohy a ruce z porcelánu. A povedlo se. Důkazem budiž Nicholas Paul, jehož ve třetím finále neodstavil problém s brňavkou. Navzdory zjevné bolesti pak partii pocukroval vítězným gólem.
Bolts po předchozím výprasku v poměru 0:7 potřebovali na domácím ledě vstát z mrtvých. Vždyť výsledek 0:3 na zápasy ve finále NHL obrátilo pouze Toronto před 80 lety, když za zdánlivě beznadějného stavu přetlačilo Detroit. Dodnes je série titulována přívlastkem hotový zázrak, Tampa Bay proto neměla v plánu pokoušet hokejový osud.
Lightning sice po gólu kapitána Avalanche Gabriela Landeskoga brzy ztráceli i ve třetím duelu, ale tentokrát díky slepeným trefám Anthonyho Cirelliho a Ondřeje Paláta zabrali. Jenže pak se v 18. minutě u mantinelu poroučel na led člen pracovité třetí formace Nicholas Paul. V nepřirozené pozici odjel na střídačku, okamžitě zamířil do kabiny.
V tu chvíli jako by Tampě za jízdy odpadnul nárazník. Důležité komponenty svištící formule sice stále fungovaly, ale na první pohled bylo zjevné, že všechno není v pořádku. Najednou ve třetí pětce chyběl živel, který překáží soupeři při rozehrávce a žádný puk pro něj není ztracený.
„Všichni se mě začali ptát: ‚Jak je na tom, vrátí se ještě?‘“ přiznala Paulova snoubenka Janessa, která třetí finále sledovala zpoza střídačky, stránce The Athletic. Sama nevěděla, co má odpovědět. Sedmadvacetiletý Kanaďan se však v průběhu první přestávky dal do pořádku. Usednul na střídačku a hned v dalším střídání si najel na střed útočného pásma. Hladké zpracování, prudká rána… a radost Tampy mohla naplno propuknout.
„Zrovna jsem se dostávala ke svému sedadlu, když skórovali. Všichni křičeli, že to byl Nick. Nemohla jsem tomu uvěřit,“ popsala Paulova partnerka. Kouzelný moment zlomil odpor Colorada, které se už do zápasu nezvládlo dostat. Nakonec prohrálo vysoko 2:6, Paulovi tak patřil vítězný gól.
Právě obětavost je nedílnou součástí genetického kódu obhájců Stanley Cupu. Proto jsou každoročně tolik úspěšní. Rodák z provincie Ontario ani na vteřinu neuvažoval, že by z utkání odstoupil. „Asi něco s brňavkou, nic podstatného,“ odsekl na dotaz týkající se jeho zdravotní indispozice. Přitom si stěžovat mohl, po zbytek zápasu měl viditelný problém s pohybem.
Přiznávání slabostí však není součástí jazyka šampionů. Podobně se v sérii s newyorskými Rangers zachoval obránce Ryan McDonagh, když v pátém duelu konferenčního finále přemluvil doktora a skočil zpátky na led. Teď na něj navázal i Paul.
„Pozvedl nás,“ uvedl po vítězném utkání trenér Tampy Bay Jon Cooper. „Tak má vypadat hokejista! Prostě to překousnul a přišel dát důležitý gól,“ dodal kapitán Lightning Steven Stamkos.
I kdyby se Tampě nepodařilo finále dotáhnout do vítězného konce, může generální manažer BriseBois cítit uspokojení. Znovu se mu podařilo do třetí formace nashromáždit obětavce, kteří umí uštknout gólovým zakončením nebo přesnou přihrávkou. Loňský bolavý odchod Blakea Colemana, Yanniho Gourdeho a Barclaye Goodrowa zpřístupnil příležitost Nicku Paulovi s Rossem Coltonem a Coreym Perrym. Hlavně centr Paul vítá po sedmiletém trápení v Ottawě novou kapitolu s nadšením.
„Neuvěřitelný hráč. Jeho zisk vyšel skvěle a ukazuje to po celé play off,“ uvědomuje si zadák Victor Hedman. „Je to válečník. Byl jsem opravdu šťastný, že se mu podařilo skórovat,“ chválil český bek Jan Rutta.
