Kempný o Seattlu: Poslední šance, dá se říct. Jágr? Minulost, vlasy šly dolů
Necelé dva týdny po otevření trhu s volnými hráči ho vysvobodil Kraken. Obránce Michal Kempný (31) chtěl zůstat v zámoří, ale vyskakovat si nemohl. Za poslední dvě sezony v NHL sehrál 15 zápasů. Jinak byl zraněný, nebo na farmě Washingtonu. V Seattlu podepsal na rok za minimální plat 750 tisíc dolarů ročně (asi 18 milionů korun). „Je to poslední šance, dá se říct,“ připouští vítěz Stanley Cupu z roku 2018 a bronzový medailista z letošního šampionátu ve Finsku.
Z Washingtonu D.C. se stěhuje do státu Washington, z východu na západ kontinentu. Jako první český hráč oblékne Michal Kempný dres Seattlu, který vstoupí do své druhé sezony v NHL. Už loni si Kraken v rozšiřovacím draftu vytáhl z Capitals brankáře Vítka Vaněčka, jenže po týdnu ho vyměnil zpátky. Kempnému tam skončila smlouva, spekulovalo se dokonce o návratu do extraligy. „Každý rok, který budu v NHL, je dobrý,“ přiznává rodák z Hodonína.
Dopředu jste tvrdil, že byste nejraději pokračoval za mořem. Byl jste ochotný připustit si taky návrat do Evropy?
„Mojí prioritou byla stále NHL a jsem moc rád, že se to ještě podařilo a že jsme podepsali. Samozřejmě, trvalo to docela dlouho. Myšlenky na Evropu tam byly taky, ale připravený jsem na to nebyl. Kdyby z Ameriky nepřišla nabídka, musel bych situaci přehodnotit a řešit něco jiného. Ale nakonec se to povedlo, k ničemu takovému nedošlo. Každý rok, který budu v NHL, je dobrý.“
Možná překvapilo, že jste podepsal se Seattlem pouze za 750 tisíc dolarů. Byly ve hře i další kluby?
„Určitě ano. O těch se ale nebudu zmiňovat, je to pryč. Agenti obvolávali týmy, jak si stojím a jak by to se mnou mohlo vypadat. Seattle byl nakonec nejvážnější zájemce a klaplo to. S tímhle platem jsem víceméně počítal, spíš jsme chtěli tým, kde ta šance je. V posledních dvou ročnících jsem sehrál v NHL dohromady 15 zápasů a sezonu předtím nic, protože jsem byl zraněný. Věřím, že jsem udělal dobré rozhodnutí a teď bude záležet na mně. Je to poslední šance, dá se říct.“
Sehrál při námluvách s Krakenem nějakou roli Robert Kron, který v klubu dělá šéfa skautingu?
„S Kroňákem jsme byli v kontaktu. Psali jsme si i po podpisu, ale všechno to měl na starosti agent, přes kterého to šlo.“
Brousily kolem vás i české kluby. Kometa, taky Sparta…
„Těch spekulací bylo až až. Jenže dohady jsou jedna věc a pravda druhá. Myslím, že o práci bych v Evropě neměl nouzi. Ale na rovinu říkám, že jsme chtěli zkusit trh s volnými agenty. Za ten zájem jsem však rád. A nikdo nemá křišťálovou kouli, aby věděl, jak to bude vypadat za rok. To teprve zjistíme.“
Po čem z Washingtonu se vám bude stýskat?
„Strávil jsem tam skoro pět let, narodil se nám tam syn. Vzpomínky budou pozitivní, zažil jsem tam nejkrásnější momenty kariéry a dostal šanci hrát. Vážím si, že jsem mohl být v takové organizaci. Ale všechno krásné jednou končí, tuhle kapitolu jsem už uzavřel.“
Poslední sezona po vážných zraněních nebyla asi podle představ. Zklamalo vás, že jste nehrál tolik zápasů?
„Nebudu lhát. To, že mě hned na startu sezony poslali na farmu a zařadili mě na waiver listinu, byl signál, že se mnou nepočítají. A tak se to táhlo celou sezonu. Během Vánoc jsem se vrátil , bylo to takové, jaké to bylo. Nebyl jsem spokojený já a ani druhá strana, trochu vázla komunikace mezi mnou a trenérem. Ale mám čisté svědomí. Dělal jsem všechno, co jsem mohl, ale kouč věřil jiným. Šťastný jsem z toho rozhodně nebyl.“
Jak jste vycházel s koučem Peterem Laviolettem?
„Jen na exit mítinku jsme seděli asi deset minut u jednoho stolu. Jinak jsme toho během těch dvou let spolu moc nenamluvili. Ale vím, jak to chodí, jak je to v byznysu. Jak se říká: ‚It is what it is (Je to, jaké to je).“
Capitals vypadli v prvním kole play off. Myslíte, že okno pro Stanley Cup už se pomalu zavírá, nebo se dokonce zavřelo?
„Těžko říct, do toho dění už nevidím, nevím, co zamýšlejí. Ale co si budeme povídat, tým stárne a celá NHL se omlazuje, takže to asi čeká i Washington. Ale k tomu mi nepřísluší se vyjadřovat.“
Přece jen jste strávil nějakou dobu s hráči jako Carlson, Ovečkin, Bäckström. Proběhlo před vaším odchodem nějaké loučení? Poslali vám vzkazy?
„S pár klukama jsme si psali. Už na konci sezony, než jsem odjel na mistrovství světa, jsem věděl, že v Capitals končím. S klukama jsem se rozloučil po sezoně. Prodal jsem byt a udělal za tím čáru. Chci se soustředit na další kapitolu.“
Spravila vám chuť bronzová medaile ze šampionátu? Co oslavy?
„Žádná divočina se nekonala. Určitě jsme byli moc rádi, že se placka povedla. Já osobně jsem si turnaj užil, každý zápas, co jsem mohl nastoupit. Ale ze šampionátu jsem měl respekt, protože jsem dva a půl měsíce nehrál.“
Nyní vás čeká Seattle, kde se potkáte taky s bývalými spoluhráči Andrém Burakovskym a Justinem Schultzem, s nimiž jste působil v Capitals…
„Ještě jsem s nimi nemluvil. Ale znám i (brankáře) Grubauera a docela dost hráčů, s nimiž jsem taky něco odehrál. Už se na ně moc těším.“
Co víte o Seattlu? První sezona mu moc nevyšla, budou chtít mnohem víc. Klub provedl změny, přišli Oliver Bjorkstrand, jako čtyřka draftu Shane Wright. Těšíte se na novou energii, jaká tam bude?
„Moc! V Seattlu jsem ještě nebyl, ale slyšel jsem jen samé pozitivní věci. Nová organizace, nové prostředí, takže opravdu nový impuls. A Wright určitě bude dobrý tahák pro fanoušky.“
Když se podíváte na beky, jež Kraken mají: Oleksiak, Dunn, Larsson. Není tam žádný vyložený lídr jako John Carlson v Capitals. Může to být pro vás dobře? Můžete z toho těžit?
„Jdu tam s čistou hlavou. Pro mě je důležité, že chci být zdravý a maximálně připravený a zahrát si. Konkurence je všude, jsem rád za tuhle šanci, nechtěl jsem v NHL končit po takové sezoně, jakou jsem měl. To by ve mně hlodalo ještě dlouhou dobu.“
V Pacifické divizi budete střídat kalifornské teplo s kanadskou zimou. Jak se chystáte na tohle?
„Vůbec nevím, co čekat. Chicago a Washington byly na cestování OK. Na druhé straně Ameriky jsem ještě nehrál, samozřejmě kromě občasných tripů. Uvidíme, jak to bude náročné.“
Po vašem podpisu začali někteří fanoušci jásat, že přijde Jaromír Jágr, který se po otevření trhu v nadsázce klubům taky nabízel. S dlouhými vlasy jste ho trochu připomínal. Nebo ne?
„No, postřehl jsem. Hezké přirovnání… (usměje se) Ale to už je minulost, takže je možná zklamu. Vlasy šly dolů, už jsem se ostříhal, trošku mi to lezlo na nervy. Bylo s tím moc práce a při hokeji mi to překáželo. Teď je to příjemnější.“
Poslední sezony vám pokazila zranění. Jak jste na tom zdravotně? Jakou podstupujete přípravu tentokrát?
„Musím říct, že po sezoně noha držela, jak jsem si představoval. Příprava probíhá stejně jako loni, zatím bruslím dvakrát týdně, budu si postupně přidávat. Mám i stejného kondičáka Dominika Kodrase, takže všechno při starém.“
A kromě ledu v Letňanech dáváte taky tenis s Davidem Pastrňákem? Už jste nad ním vyhrál aspoň set?
„Tenis mi už doktoři moc nedoporučují. Raději se mu vyhýbám, na tu nohu mi nedělá dobře. Soustředím se na to, co mám a co mě živí. A to tenis není.“
MICHAL KEMPNÝNarozen: 8. září 1990 (31 let) v Hodoníně |
