Přes dvanáct let pomáhá hokejistům Montereal Canadines v NHL. A nejen jim. Uznávaný kanadský sportovní psycholog David Scott vystoupil na pražské prosincové akci Mosty v panelu nazvaném Koučování mentální složky hry: Odkud začít? Obsáhlý rozhovor přinášíme i v magazínu Coach a na webu iSport.cz.
Davide, jak jste se dostal až do kabiny Montreal Canadiens? České prostředí vstupu psychologa do kabiny, do těsné blízkosti hráčů a trenérů, moc nefandí. Dost často spolupráce začíná i končí na bázi individuálních rozhovorů s hráči. Měl byste radu, jak to prorazit?
„Má to dvě roviny. Já si myslím, že je, obecně řečeno, chyba i na straně psychologů, kteří nedokázali dobře vysvětlit hráčům a trenérům, co dokáží a co dělají. Většina lidí si myslí, že psycholog je tu proto, že je něco špatně, že je tu stigma: pozor, tady musí být něco špatného s borcem, když potřebuje psychologa! Jenže my jsme tu proto, abychom navodili správnou atmosféru, kulturu a pomohli vytvářet pozitivní prostředí. Například, řeknu to stručně, pro představu: snažíme se, abychom mezi sebou neříkali NE. To nedělej, tam nejezdi, odtud nestřílej na branku a podobně. Naopak to lze vyjádřit pozitivně: Dělej to takto, najížděj si tam a tam, protože je to pro tebe i tým výhodné, střílej raději z tohoto prostoru, protože máš například lepší šanci skórovat. Další, o co se snažíme, je určit si cíle.“
Jak si připravíte první schůzku s vlastníkem klubu, generálním manažerem nebo trenérem?
„Je důležité, že vás někdo doporučí. Tak to funguje všude. Potom musíte být schopen během 30 minut představit svůj plán, a to konkrétně, v čem hráčům můžete pomoci. Jak se vašim přičiněním mohou zlepšovat. Všechno je propojeno a na konci dne nám všem jde o jedno. Dávat víc gólů, častěji vyhrávat a být úspěšný v play off. To je přeci úkolem hráče, trenéra, maséra a samozřejmě i psychologa. Já u mužstva nejsem proto, abych ho klepal po zádech. Moje práce je prostá. Aby hráči předvedli standardně vysoký výkon. Znovu a znovu. Na sportu je krásné, že za dobrý výkon jste odměněni. Ale stojí to spoustu úsilí, odříkání, odhodlání a musíte si projít procesem.“
| Profese: sportovní psycholog |
| Narozen: 17. 11. 1963 |
| Aktuálně: Fakulta kineziologie University of New Brunswick, spolupracovník Montreal Canadiens v NHL (od roku 2010) |
| S kým také spolupracoval: Philadelphia Flyers (Roger Nielson), Vancouver Canucks (Marc Crawford), Florida Panthers (Mike Keenan, Jacques Martin, Peter DeBoer), s kluby v AHL, QMJHL, OHL a WHL, v Evropě (Lugano, Fribourg, Ingolstadt), s reprezentacemi Kanady v plavání, sportovní gymnastice (muži), lukostřelbě a bowlingu, kriketovými týmy Západní Indie a Bermud, s individuálními sportovci (atletika, tenis, šerm, fotbal, basketbal, volejbal, synchronizované plavání, krasobruslení, lyžování, jezdectví, curling, golf) |
Když už se to povede a jste jako psycholog součástí týmu, jak často se s hráči setkáváte? A mají vaše schůzky řád a pravidelný rytmus?
„To je důležité si osvětlit. Moje práce je učit a rozvíjet psychické dovednosti. Konkrétně řeknu, že začínám sezonu přednáškou pro mladé hráče v Lavalu a hovoříme o procesu. Potom si sednu s každým hráčem individuálně na asi 10 až 15 minut. Jsem pak s nimi každý měsíc, abychom se navzájem dobře poznali. Pokud má někdo problém se svou dívkou, ne, ne, tohle je prostor pro jiného psychologa. Já jsem tu proto, aby podávali lepší výkon. Tým Canadiens navštívím během sezony asi tak sedmkrát.“
Dá se speciálně připravovat na závěr zápasu, na situaci hry bez brankáře šest na pět, nebo pět na šest?
„Určitě dá. Ale je v tom jeden háček. Trenéři i hráči během sezony raději vyhrávají 4:0 nebo 5:2. Aby neměli moc nervy a měli klid. Ale pro případ play off by měli raději chtít vyhrávat 2:1 nebo hrát 2:2, a pak se snažit vyhrát 3:2 v prodloužení. To znamená: jen mnohaletá hráčská i trenérská praxe vás dostatečně provede těmito náročnými minutami, získáváte rutinu, jste odolní, jste i pod tlakem schopni předvést to, co ve vás skutečně je.“
Jak připravíte tým na play off? Budete mít speciální porady, doporučujete dělat něco jinak?
„Vůbec ne. Musíte celoročně kvalitně trénovat, přistupovat ke každému zápasu na sto procent, vše postupně automatizovat, získávat návyky a rutinu. Pak, když přijde čas play off, nemusíte dělat nic jinak. Parašutista si také musí zabalit padák pokaždé stejně, zodpovědně a skočit, ať je září, nebo květen. Stejně tak v hokeji. Musíte mít zažité a automatizované veškeré činnosti, ať jde
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
