Pavel Bárta
1. února 2023 • 10:20

Hull (†84) měl ránu z olova. Vymyslel zahnutou hůl, hráčům pomohl k balíku

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Takovou explozi hala Chicago Stadium ještě nezažila. Na led létaly klobouky, deštníky, noviny a suvenýrové puky s číslem 51. Dvacet tisíc diváků na nohou. Křičeli, skákali, objímali se a plácali. Bylo 16. března 1966 a jejich největší miláček Bobby Hull právě překonal střelecký rekord NHL. Takových ovací se dočkal ještě mockrát. „Zlatý tryskáč“ posouval hranice. V pondělí jeden z nejobávanějších bombarďáků a nejlepších hráčů historie Blackhawks zemřel. Bylo mu 84 let.



Blonďatý Adónis překonal představy o tom, jak tvrdě se dá střílet a jak rychle je hokejista schopen bruslit. Odtud přezdívka „Golden Jet“. Bobby Hull měl charisma, úsměv na líci a prořízlou pusu. Na ledě připomínal nadzvukový letoun a měl šlehu jak z houfnice. Vyprávěl se vtip, že kdyby prohnal puk skrz automyčku, vyletí na opačné straně úplně suchý.

„Byl by schopen přibít gólmana do brány, vystřelit ho z betonů a roztrhat mu rukavice,“ psali o něm. Jeho příklep dosahoval rychlosti téměř 190 kilometrů v hodině. Legenda je pravdivá, ale doložit se nedá. A tak světový rekord drží Martin Frk, jehož střele naměřili před třemi lety při Utkání hvězd AHL 175,7 kilometrů v hodině. Překonal Zdena Cháru, jenž při dovednostních soutěžích NHL v roce 2012 vypálil rychlostí 175,1 kilometrů za hodinu.

Za Hullových časů se však ještě hrálo s dřevěnými hokejkami. Se spoluhráčem Stanem Mikitou si je začali ohýbat. Napadlo je to náhodou. Jednomu se zaklesla čepel pod dveře a tlakem se ohnula jak banán. Obě esa zkoušela zakřivené hole nejprve při tréninku. Tak tvrdé rány svět neviděl. Zahnutí přidalo forhendovým střelám na razanci, kotouče občas nečekaně změnily směr. „Bobby pálil ostošest. Náramně si užíval, já jsem nadšený nebyl,“ líčil brankář Hawks Glen Hall, první oběť revolučního vynálezu, který změnil hokej.

Hull byl přírodní talent. Vyrostl na farmě v kanadském Ontariu, asi dvě hodiny východně od Toronta. V patnácti letech už hrál za juniory a do NHL naskočil v ročníku 1957/58. Jen těsně mu utekla Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, získal ji Frank Mahovlich. Po dvou letech ho kouč Rudy Pilous přesunul ze středu útoku na levé křídlo, což se ukázalo jako geniální tah. Hull vyhrál poprvé bodování ligy a dočkal se první nominace do nejlepší šestky soutěže. V play off 1961 pomohl Chicagu 14 body ve dvanácti utkáních k triumfu ve Stanley Cupu. Prvnímu od roku 1938 a na dlouho zase poslednímu, ačkoli do finále postoupil Hull s Blackhawks ještě třikrát.

Sedmkrát byl nejlepším střelcem ligy a třikrát nejproduktivnějším hráčem, desetkrát ho zvolili do prvního all-star týmu. Jako první nastřílel v sezoně víc než 50 gólů, překonal rekord Maurice Richarda a Bernieho Geoffriona. Nejmíň na padesátku se prostřílel v NHL celkem pětkrát. „Když vás trefí, je to jako dostat kusem olova,“ řekl slavný brankář Jacques Plante.

Málokterá superhvězda měla sílu jako Bobby Hull. Svalnatý útočník se díky tomu dokázal vyrovnávat s tvrdostí soupeřů. I navenek zůstal farmářským chasníkem. Fotili ho, jak drží krávu za rohy, do půl těla svlečený přehazuje vidlemi balíky sena nebo tlačí páku. Všechno, co předváděl mezi mantinely, ještě předčil vliv, jaký měl mimo ně.

Patřil k největším lákadlům ligy a ambasadorům hokeje. S Blackhawks pravidelně a veřejně bojoval o lepší plat. „Nikdy mě nedonutí, abych držel hubu,“ prohlásil jednou, když byl s klubem zase na kordy. V roce 1968 kvůli osobní stávce za zvýšení gáže vynechal kemp, o rok později nenastoupil do prvních 11 utkání. Tehdy něco nemyslitelného.

Hullovo přeběhnutí z NHL do nově vzniklé ligy World Hockey Association v roce 1972 mělo klíčový význam pro celý profesionální hokej. S týmem Winnipeg Jets podepsal první sedmimístnou smlouvu v historii - na deset let za 2 750 000 dolarů, k tomu milion za podpis. V žebříčku nejlíp placených sportovců přeskočil basketbalistu Wilta Chamberlaina. „Bral jsem to tak, že mám v kapse pár mega a do práce musím až v říjnu, kdy začne sezona,“ smál se Hull.

Bobby Hull byl v Chicagu velmi oblíbeným i po konci kariéry, během ní se stal památným střelcem
Bobby Hull byl v Chicagu velmi oblíbeným i po konci kariéry, během ní se stal památným střelcem

Jeho zběhnutí vyvolalo ostré reakce NHL. Vlastníci klubů se například zasadili, aby nemohl nastoupit v Summit Series proti SSSR. „Je jako hlasatel evangelia, všichni jdou za ním,“ řekl jeden z právníků ligy, která se s Hullem soudila. Měl pravdu. Do WHA ho následovali další hráči. Bez Hulla by soutěž nepřežila ani sezonu. Fungovala sedm let. Zároveň pomohl k penězům i ostatním a způsobil konec feudálních poměrů v NHL, kde se k hokejistům chovali jako k nevolníkům. Jejich hodnota přes noc vzrostla dvojnásobně až trojnásobně.

Hull se stal prvním MVP konkurenční ligy. „Hot Line“ se Švédy Andersem Hedbergem a Ulfem Nilssonem patřila k nejúdernějším útokům a otevřela cestu dalším Evropanům. Ve Winnipegu prožíval Hull skvělé časy, s Jets dvakrát vyhrál Avco Cup. Současně ale bojoval s brutalitou, která nakazila hokej jak ošklivá nemoc. „Idiotští majitelé, nekompetentní trenéři a neumětelové na ledě ničí hru nesmyslným násilím. Hokej už není potěšení. Stal se utrpením,“ prohlásil Hull.

Jeho soukromý život býval dost bouřlivý. Dvě z jeho manželek ho obvinily z domácího násilí. Při jednom zásahu napadl policistu. Nicméně s první ženou měl syna Bretta, z nějž taky vyrostl výtečný střelec a pokračovatel hokejového dědictví. A stejně jako otec získal Hart Trophy, což je unikát.

Bobby Hull poprvé skončil během sezony 1978/79, po níž WHA zanikla. Ale v dalším ročníku pokračoval v Jets, které pohltila NHL, stejně jako Hartford, kam ho posléze vyměnili. V září 1981 ještě nastoupil do kempu New York Rangers. Bylo mu 42 let a měl jediný motiv: Zahrát si s Hedbergem a Nilssonem. Zůstalo u pěti startů v přípravě, tuhle epizodu však Rangers zařadili mezi stovku příběhů, které musí jejich fanoušek vědět.

Později zkoušel Hull komentovat zápasy Toronta, ale po jednom z výlevů upřímnosti ho vyhodili. Nevyhnul se ani dalším kontroverzím. Ruské noviny citovaly jeho údajné výroky, že Hitler neměl špatné myšlenky, ale zašel příliš daleko, a že černošská populace Spojených států roste příliš rychle. Hull popřel, že by kdy něco takového vyslovil.

Koncem 80. let vyhrál s dalšími veterány soud, který donutil NHL využívat penzijního fondu víc ve prospěch vysloužilců. Hull se stal rovněž tváří projektu, který se snažil před lety znovu vzkřísit WHA, od roku 2008 dělal ambasadora Chicago Blackhawks, kde ho coby střelce dosud nikdo nepřekonal. „Už jsem myslel, že se toho nedožiju,“ prohlásil po prvním z jejich dalších tří triumfů před třinácti lety. Před halou United jemu a Mikitovi odhalili sochu. Téhle pocty se v Chicagu dostalo jen basketbalistovi Bulls Michaelu Jordanovi. Když loni na podzim připomínali půl století od vzniku WHA, nemohl Hull taky chybět.

Jeho styl života mimo led na něm zanechal taky spoustu jizev. Ale Hullova popularita přetrvala. Zejména v Chicagu, kde fanouškům léta připomínal slávu z doby, kdy hokej ještě otřásal zdmi staré haly Stadium a název klubu se psal ještě dvěma slovy - Black Hawks.

„V 60. letech byl největším tahákem NHL Bobby Hull,“ řekl o něm vrstevník a bývalý útočník Dave Keon. „Dynamický, dobře vypadal, uměl bruslit a vystřelit. Byl vstřícný a měl všechno, co liga potřebovala. Před ním ji nejvíc prodávali Rocket Richard a Gordie Howe, pak přišel Bobby a po něm Bobby Orr. To oni NHL nejvíc pozvedli,“ dodal.

Bobby Hull

Datum narození 3. ledna 1939
Datum úmrtí 30. ledna 2023
Týmy Chicago Blackhawks, Winnipeg Jets, Hatford Whalers
NHL 16 sezon, 1063 zápasů, 1170 bodů (610+560); Play off: 119 zápasů, 129 bodů (62+67)
WHA 7 sezon, 411 zápasů, 638 bodů (303+335); Play off: 60 zápasů, 80 bodů (43+37)
Trofeje a pocty v NHL 2x Hart Trophy (nejužitečnější hráč - 1965, 1966), 3x Art Ross Trophy (produktivita - 1960, 1962, 1966), 1x Lady Byng Trophy (nejslušnější hráč - 1965), 10x první all-star tým (1960, 1962, 1964-70, 1972), 2x druhý all-star tým (1963, 1971)
Trofeje a pocty v WHA 2x Davidson/Howe Trophy (nejužitečnější hráč WHA- 1973, 1975), 3x první all-star tým (1973-75), 2x druhý all-star tým (1976, 1978)
Úspěchy 1x Stanley Cup (1961), 2x Avco Cup (vítěz WHA – 1976, 1978ú, 1x vítězství Canada Cup (1976), člen Hockey Hall of Fame (1983)

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud