Funěl do mikrofonu a soukal ze sebe strohé věty. Vítek Vaněček předstoupil po středeční porážce proti Carolině (1:6) před novináře. Zápas mu hrubě nevyšel, po pěti inkasovaných gólech přepustil místo v brankovišti New Jersey. „Měli prostě štěstí,“ řekl krátce o důvodech neúspěchu, načež záhy dodal: „Je jasné, že musím být lepší.“ Český gólman v play off strádá. V celé ligové historii vykazoval horší čísla jediný brankář.
Deset kariérních startů v play off, úspěšnost 83,4 %, k tomu průměr inkasovaných branek na zápas v hodnotě 4,52. Holá fakta, která dokonale odráží realitu – Vítek Vaněček se v bojích o Stanley Cup trápí. Žádná náhoda.
Tragičtější statistiky zapsal v NHL pouze Jim Carey, paradoxně někdejší držitel Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana. V 90. letech desetkrát naskočil za Washington, přičemž měl úspěšnost zásahu 81,6 % a průměr o 9 setin vyšší než současná jednička New Jersey.
Střelci Hurricanes ve středu Vaněčka opět vyhnali z branky předčasně. Přitom v pořadí čtvrtý souboj druhého kola začal pro Devils fenomenálně. Po 114 sekundách propadlo nenápadné nahození Jacka Hughese až za záda Frederika Andersena, Vaněček následně obstál proti první obří šanci Jordana Staala, kterou poctivým napadáním připravil Martin Nečas.
Jenže český šikula se gólové vidiny nevzdával. V 18. minutě dopravil do branky první střelu, když si našel skákavý puk po přihrávce Jordana Martinooka. Komplikace překonával rodák ze Žďáru nad Sázavou i při druhé trefě, přesto složitý kotouč umístil přesně nad rameno svého krajana a přidal šestý bod v play off.
„Dobří hráči umí najít způsob, jak tyhle puky dostat do branky. Tentokrát se to Martinovi povedlo, minule nastřelil dvě tyčky. Když je na ledě, existuje slušná šance, že nastane něco skvělého,“ pochvaluje si práci čtyřiadvacetiletého centra trenér Rod Brind’Amour, sám bývalý vynikající útočník.
Nečasův druhý zářez spustil lavinu. V průběhu necelých šesti minut Canes navýšili na 5:1 a Vaněček musel opustit pracoviště.
„Těžký zápas. Nemám co k tomu říct,“ odbyl zámořské reportéry. „V první třetině jsme hráli dobře. Co se stalo pak? Nevím. Měli štěstí, puky se jim odrážely na hokejky. Dávali góly, zatímco my ne. I já musím být lepší, to je jasné,“ zhodnotil bolavou porážku na domácím ledě.
Série se zatím zapisuje do historie způsobem, o který sedmadvacetiletý rodák z Havlíčkova Brodu rozhodně nestál. V úvodních čtyřech zápasech došlo ke střídání brankáře. Třikrát na popud Devils, v jednom případě nedokončil duel Andersen. Kdo půjde do branky New Jersey teď? Složitá otázka. Pokud důvěru dostane znovu Vaněček, měl by se inspirovat právě dánským protějškem.
Andersen rovněž dlouho nosil nálepku muže, kterému nejdůležitější období sezony nevoní. Jenže letos je všechno jinak a Seveřan patří k nejlepším. Zvládnul zapomenout na výplach v předchozí partii i pokřiky fanoušků, kteří si ho dobírali po první obdržené brance.
„Pro mě to byl jen nějaký šum. Snažím se soustředit na to, co se děje přede mnou,“ popsal Andersen své nastavení.
Svalit soužení Devils pouze na brankáře by ovšem bylo až příliš laciné. Faktem je, že výběr trenéra Lindyho Ruffa nestačí ani herně. Ve čtvrtém klání vyrobili domácí 26 ztrát, Carolina pouhé dvě. A k tomu našla nečekaného zabijáka v osobě Jordana Martinooka. Muž, který proti Islanders v prvním kole nebodoval, už má na kontě devět zápisů a naposledy vykázal bilanci 1+2.
„Náš nejlepší hráč od startu play off,“ nebojí se silných slov kapitán Staal. Už v pátek bude se svými kumpány usilovat o postup.