Nechtěl jsem být za idiota… Fleury hvězdou č. 1! S NHL se loučí čistým kontem
Zazvonil zvonec. A pohádka o Marcu-Andrém Fleurym zná svůj happy end. Legendární brankář nastoupil v noci na neděli do úplně posledního zápasu v kariéře. V rámci předsezonní přípravy oblékl ještě jednou dres Pittsburghu, soupeři z Columbusu nedovolil za třetí třetinu skórovat (celkově 4:1). Velkolepé sbohem čítalo osm perfektních zákroků, další už ikona Penguins a NHL nepřidá. Nepřekvapilo, když Fleuryho v bouřící hale vyhlásili první hvězdou nesoutěžního klání.
Kdyby si ze zad odpáral jmenovku, klidně si o něm fanoušci mohli myslet, že je jedním z aspirantů na pozici jedničky Penguins pro další sezonu. „Určitě jsem nechtěl dostat šest gólů a vypadat jako idiot. A dopadlo to dobře,“ křenil se po derniéře majitel 1051 startů v NHL, což z něj dělá druhého nejčastěji nasazovaného brankáře po Martinu Brodeurovi.
S Fleurym se loučili nejen příznivci, ale také bývalí spoluhráči a členové svaté čtveřice, která pro Pittsburgh získala všechny velké poháry v novém miléniu. Závěrečné dvě přihrávky poslal obránce Kris Letang na parťáka v kleci. Prvními hráči, kteří se sešli u čtyřicetiletého „důchodce“ po siréně, byli útočníci Jevgenij Malkin a Sidney Crosby.
„Celou dobu jsme se smáli, byli jsme šťastní. Je to jedna z věcí, o které netušíte, že se vám poštěstí. A ne vždycky to taky dopadne tak dobře,“ narážel kapitán Crosby na Fleuryho výkon s čistým štítem. „Někteří kluci by do toho ani nešli, on přitom chtěl, aby se na závěr ještě jely nájezdy a aby se soupeř dostával do přečíslení. To je na něm to krásné, nikdy nemá dost. Vášeň pro hru měl vždycky obrovskou.“
Při samostatných nájezdech zastavil Fleury po vítězství 4:1 ještě Jegora Činachova a Colea Sillingera, v předem dohodnuté soutěži dovedností ho tak překonal pouze Luca Del Bel Belluz. Jinak muž v sytě žlutých betonech branku úplně zavřel.
„Možná se po zápase probudím se svalovicí, ale stálo to za to. S těmi kluky jsem odehrál spoustu zápasů a sezon, vyhrávali jsme vedle sebe. Jsem šťastný, že jsem si to mohl ještě jednou prožít, sdílet s nimi tyto chvíle,“ děkoval Fleury Pittsburghu.
Tým chtěl vyhrát pro něj
Přiznal, že se s publikem nechtěl loučit šílenými kreacemi nebo tygřími skoky. Kluby z NHL vyprovázely kanadského brankáře směrem k důchodu už v průběhu celé předchozí sezony, kdy svůj záměr oznámil. Někdejší jednička draftu by se tak cítila trochu provinile, pokud by se upnula k přehnané a okázalé show.
Co Fleury chtěl, už Pittsburghu odevzdal během třinácti sezon aktivního působení v milovaném městě. Loučil se s ním až v roce 2017, když ho vedení nedokázalo ochránit při rozšiřovacím draftu Vegas. Právě v dresu Golden Knights získal svou jedinou Vezina Trophy, tedy individuální cenu pro nejlepšího gólmana sezony (2020/21). Postupně prošel ještě Chicagem a Minnesotou, všude platil za kabinou milovaného borce.
Proto bylo pro Penguins důležité, aby přípravný duel s Columbusem ovládli, přestože v této fázi se většinou na týmové výsledky vůbec nehledí. „Chtěli jsme pro Marca vyhrát. Ztráceli jsme jeden gól a bylo super, že jsme se dostali zpátky. Přiznám se, že trošku zvláštní to bylo. Toužíte skórovat, ale zároveň si chcete takovou událost užít. Bylo pochopitelně fajn, že jsem se taky prosadil,“ pousmál se Crosby, který bývalého kolegu potěšil třemi body (1+2).
Potom už se Fleury jen několikrát sklouznul po ledě, širokou holí zamával směrem k tribunám. Jednou by mu Penguins měli slavnostně vyřadit číslo 29. Olympijského vítěze jistě čeká také zařazení do Síně slávy.
