Hanzal: Ukázal jsem na corvettu

S výsledkem byl spokojen. Udělal si ještě jednu radost. Luxusním vozem Chevrolet Corvette. „Když slyším ty koně, uklidňuje mě to,“ usmívá se jedenadvacetiletý Jihočech.

Dostal se do pohádky, kterou si vysnil už jako malý kluk. Poctivě dřel a svůj ohromný talent nenechal uvadnout. Teď zažívá to, o čem mraky jeho vrstevníků jen sní.

První rvačka v NHL. Teď ještě parádní auto. Už se cítíte jako velký kluk?
(zasměje se) „Čas nejde zastavit. Ne, vážně. Splnil jsem si sen. O nějakém podobném autu jsem často přemýšlel. Vždycky jsem si přál mustanga. Když mi ho v prodejně půjčili, bylo to parádní svezení. Pak mi ale řekl ten dealer, ať vyzkouším támhleto. A jen tak ukázal na corvettu. Svezl jsem se a okamžitě jsem byl rozhodnutý, co vezmu.“

Říkáte to, jako kdybyste si kupoval nové boty...
(usmívá se) „To zase ne. Plním si své sny. Navíc za mnou po Vánocích přijede přítelkyně a bude tu až do konce sezony. Tak jsem chtěl, aby měla svoje auto.“

Počkejte. Takže corvetta je pro ni?
„Kdepak. Tu nedám. (směje se) Dostane to, v čem jsem jezdil doteď. Audi A6.“

Už jste svůj nový vůz „protáhl“?
„Tady je to složitější. Skoro všude jsou kamery a moc rychle se jezdit nedá. Znám místa, kde se neměří, takže se tam občas projedu.“

Předpokládám, že osobní rychlostní rekord už je na světě. Jakou má hodnotu?
„No... Jel jsem s tím něco přes sto mil za hodinu (asi 160 km/h). Víc bych to radši nerozebíral (usměje se). Už jsem se přesvědčil, jakou sílu to auto má.“

Jak to myslíte?
„Jel jsem jednou po zápase domů a na výjezdu ze zatáčky jsem na to pořádně šlápnul. Jenže jsem to asi přehnal. Má to náhon na zadek a já se otočil o 180 stupňů.“

Co na to ostatní řidiči?
„Naštěstí to bylo v noci, takže jsem byl na cestě široko daleko sám.“

Teď k hokeji. Před deseti dny jste zažil první pořádnou rvačku. Pustili jste se do sebe s Jonathanem Toewsem, kapitánem Chicaga...
„Já se nerad peru, ale zápas byl hodně vyhecovaný. Před třetí třetinou řekl trenér, ať nefaulujeme, ale jestli chceme, ať se klidně porvem.“

Tak jste ho vzal hned za slovo, viďte?
„To zase ne. Ale Toews vedl blbý řeči. Je to jejich kapitán, tak jsem si řekl, že ho tím taky můžu na chvíli vyřadit ze hry, když budeme na trestný lavici. Pomohl jsem tím částečně týmu, protože se nám povedlo nepříznivý výsledek vyrovnat.Ž

Čím přesně vás chicagský kapitán vyprovokoval?
„Povídal, že jsem Evropan a ti se prý neumějí prát. Pořád rejpal, tak jsem mu před jedním buly řekl, jestli se chce porvat s Evropanem.“

A on řekl, že jo...
„Přesně tak. Šli jsme do sebe férově. Pár jsem jich dostal, ale víc jsem rozdal.Ž

Co vám po rvačce říkal?
„Nic. Asi věděl, že dostal, tak to nechtěl rozebírat.“ (usmívá se)

První bitku jste vyhrál. Bude z vás tedy rváč?
„Určitě ne. Musím se soustředit na to, co umím.“

A to je co?
(směje se) „Třeba střílení gólů.“

Vždyť máte zatím jen dva. A to jste chtěl před sezonou dosáhnout na hranici dvaceti branek...
„To je fakt. (smutně) Ale plány se trochu změnily. Až před pár dny jsem se dostal do optimální pohody po operaci zad, kterou jsem prodělal před sezonou. Bude to ještě náročný rok. Hlavně musím pořád makat, abych vydržel. To, že jsem neabsolvoval celou letní přípravu, může být brzy znát. Ale já dělám všechno pro to, abych to zvládnul. Když k tomu budu dávat i góly, bude to paráda.“