Sýkora: S koučem bojuju od začátku

Sýkora
SýkoraZdroj: ČTK
NHL
Začít diskusi (0)

Třicet gólů chce na konci sezony vyúčtovat Petr Sýkora v Pittsburghu. Taková cifra tref je v NHL razítkem vysoké kvality. Opora Penguins k tomu však potřebuje jedno: důvěru trenéra Therriena. Jenže to je právě člověk, s nímž 32letý střelec nemá ideální vztah.

„Bojuju s ním od začátku,“ tvrdí s 34 body třetí nejproduktivnější hráč týmu.

Sýkoru paradoxně namíchl nedělní povedený duel s Rangers. Český útočník gólem a nahrávkou de facto rozhodl partii. Ale po utkání v rozhovoru pro Sport mrzutě vyprávěl: „Až do neděle jsem byl spokojenej. A najednou mě tam trenér zase přestal dávat… Nevím, co jsem mu udělal, jestli se špatně vyspal. V podstatě jsem mu vyhrál zápas, stejně mě ale nehrál.“

Therrien s vámi zvláštně smýká. Do přesilovek vás nasazuje, ale jinak si moc nezahrajete. O co jde?
„Nevím. Normálně jsem to tam proseděl. Byl jsem lehce nas… Doufám, že příští zápas bude hrát zase víc než v neděli.“

Odůvodnil vám kouč menší vytížení tím, že se mu vaše hra v rovnovážném stavu tolik nepozdává?
„Ne, vůbec jsme se nebavili. Přitom před Rangers jsem hrál třikrát po sobě kolem dvaceti minut, to bylo fajn. Za tu dobu, co hraju, tak poznám, kdy odvedu dobrý výkon a kdy ne. A i když jsem v těch třech zápasech nedal gól, hrál jsem super hokej. To si dovolím říct. Dostal jsem se pokaždé do tří, čtyř šancí, jen z toho nebyl gól. Tak mě s Rangers šoupnul dozadu mezi dva kluky z farmy.“

Hrát s farmáři a stát se druhou hvězdou zápasu, to není vůbec špatné, co říkáte?
„Asi mě tak nas…, že mi to začalo střílet.“ (usmívá se)

Už sezonu samotnou jste rozjížděl hodně ztuha, při prvních utkáních NHL ve Stockholmu jste jen polehával na hotelu. To bylo prima trápení na úvod, že?
„Začátek byl hrozně těžkej. Ještě v kempu to bylo super, ve dvou zápasech jsem dal tři góly. Jenže hned na to jsem dostal angínu a s ní letěl i do Švédska. Tam jsem týden jenom proležel, protože se k nemoci přidala i třísla. To jsem šel poprvé na led a bylo to…“

Jakmile jste se dal do pořádku, kouči se zřejmě nechtělo měnit sestavu a na vás zbyly spíš jen epizodní role. Jak jste to snášel?
„Jo, s trenérem jsem měl problémy hned zkraje. Jako každej rok (usměje se). Asi po dvaceti zápasech mě nechal víc hrát a začalo mi to tam padat. Ale pravidlo se z toho nestalo, hraju jak kdy, systém v tom moc nevidím.“

Odejít jinam byste nechtěl?
„Ne. Já nechci vyměnit. Až na ten poslední zápas si v podstatě nemůžu stěžovat. V průměru těch šestnáct minut mám, což mi stačí. Nepotřebuju mít přes dvacet minut, jako dostávají super hvězdy. Mně by stačilo občas nasadit k Malkinovi nebo Crosbymu, prostě k hráčům, kteří umějí nahrát do šance. Teď jsem na sedmnácti gólech, což je přes to všechno dobrá bilance. S tím jsem spokojenej.“

Máte našlápnuto na třicet branek za ročník. To by byla slušná bilance, ne?
„V podstatě je na trenérovi, jestli těch třicet gólů dám, nebo ne. Pokud mě strčí k Malkinovi, dám je. Když ne, nebudou.“

Pittsburgh neprožívá jednoduché období, chvíli se drží mezi postupujícími do Stanley Cupu, jindy zase ne. Nyní jste osmí. A z nejhoršího venku?
„Nevím, nevím… Nemyslím si, že ta krize je za námi. Sice jsme vyhráli dvakrát po sobě, ale pořád to není ono. Musíme tady něco otočit. Těžko říct co, ale nějaký impuls to chce. Zatím potvrzujeme roli týmu, který to má po skvělé sezoně v té následující mnohem těžší. Nedokážu vysvětlit, čím to je, ale je to tak. Pamatuji si i Edmonton, kam jsem přišel po jejich finálové sezoně ve Stanley Cupu. A bylo to krutý.“

Není divu. S hokejem končíte v červnu, na regeneraci máte oproti jiným mnohem méně času. A s takovým mankem si poradí jen ti nejsilnější…
„To je další věc. Dáte si dva týdny pauzy a musíte do toho zase šlápnout, abyste byl připravenej na kemp. Co se bavíme s klukama v kabině, všichni říkají, že jsou oproti loňsku unavenější. Kdežto kluci z týmů, kteří končí v dubnu, těm je hej. Na vyléčení všech zranění a bolestí mají tři měsíce.“

Že byste se s Malkinem a Crosbym neprokousali do play off, tomu asi sám nevěříte, že?
„Jasně, v play off budeme. Tomu věřím. Jen tam asi nepůjdeme z nejvyšších příček. Spíš tak z šestého až osmého místa.“

Mnozí za krizí Penguins vidí i neuspokojivé výkony Miroslava Šatana, jenž zatím nenahradil Mariána Hossu. Váš názor?
„Pro Mira je to moc těžký. On má taky zápasy, kdy skoro nehraje. To pak nemáte šanci něco ukázat. Kdybyste se stavěl na hlavu, máte smůlu. V mých očích je Miro hokejista, který potřebuje být na puku, rozdat ho, najet si a dostat ho zpátky. Ale když ho dáte do třetí lajny s klukama, kteří to jen nastřelujou, jste odrovnanej.“

Kdyby sezona dopadla jakkoliv, stejně na ni nezapomenete. A to díky svému prvnímu hattricku v NHL z půlky prosince. Souhlasíte?
„Určitě. Doma jsme si to s Renčou (manželkou) užili, celý večer jsme se smáli. To víte, byla to úleva, konečně jsem se dočkal! Ale já bych nechtěl být k téhle sezoně jenom negativní. Ta sezona může dopadnout zase dobře. A i po osobní stránce to není zlý. Jen mě hrozně žere, že to může být daleko lepší, kdyby jeden člověk chtěl. Ale s tím já nic neudělám, tak to prostě je. Uvidíme, ještě zbývá přes třicet zápasů, z toho se dá něco vytřískat. Jak říkám, pokud mi kouč dá víc minut a Malkina k sobě, ke třicítce se snad prokoušu.“

Vedle Malkina se vám daří pokaždé, nebo najdete i hluchá utkání?
„Samozřejmě, že to pokaždé není top. I Malkin má řadu zápasů bez bodu. Ale i když z toho nebyly body, naše hra měla kvalitu. Rozumíme si, jde nám to spolu. Proto je pro mě těžký sedět na střídačce a dívat se, jak tam hraje s někým jiným.“

K Malkinovi máte hodně blízko. Asi mu hodně přejete, aby vyhrál bodování NHL, viďte?

„Samozřejmě. Jsme kámoši, chodíme spolu na večeře, na venkovních tripech jsme skoro pořád spolu. Žeňa má tak velkej náskok, že by to měl dotáhnout do konce. Kvality na to má, o tom se tady nemusíme bavit.“

V Americe se rozkoukává pomalu. Vidíte na jeho přizpůsobování alespoň mírné pokroky?

„On je v jádru úplně pohodovej kluk, jenom je samotář, moc se nedruží s ostatními. Image má takovou zvláštní, ale ve skutečnosti je to super kamarád. A v soukromí je pro každou srandu. Pořád na sebe kecáme rusky. Akorát nemá rád novináře. Já se ovšem Ženi budu vždycky zastávat. Ještě aby ne, když mi to pořádá dává před prázdnou bránu.“ bránu (směje se)

Před týdnem došlo na velice očekávaný očeduel Malkina proti Ovečkinovi. Očekávaly se tvrdé srážky a na žádnou nedošlo. Jejich zvláštní vztah už je tedy korektnější?
„Bylo to úplně v pohodě. Žádná rozmíška, nic. Ovečkin nebyl nejdřív vůbec vidět, ale najednou bum, bum, dva góly a bylo to. Žeňa ale dal taky pěknej gól.“

Mezi Čechy si to o vítězství v produktivitě NHL nejspíš rozdají Patrik Eliáš s Davidem Krejčím. Eliáš není překvapením, co však říkáte na raketu Krejčího?

„Krejča hraje suprově, to se musí uznat. Sedí mu, v jakém hraje mančaftu. Bostonu to klape, vyhrává skoro všechno. V lajně má toho Wheelera a Rydera, jsou to všichni tři praváci a dohromady hrají fantasticky. A ty góly, co Krejča dává, to jsou všechno nádherný trefy. Je na něm vidět, jak si věří, nemá z nikoho a ničeho strach a jde do toho po hlavě. Je správně drzej. David je ohromnej talent, má před sebou velikánskou budoucnost.“

Krejčí je o deset let mladší než vy. Ale na vás nejsou přibývající roky znát. Na kolik sezon si ještě troufáte?

„Ještě tak tři, čtyři roky a pak to tady pro mě skončí.“

A pak do Ruska?

„Uvidíme, ještě bych tady rád něco odehrál. Na ještě jednu slušnou smlouvu si věřím. Kdybych ji ale nedostal, Rusko budu zvažovat. Díky Žeňovi mám o té jejich KHL čerstvé zprávy. On si furt volá se svými kámoši s Magnitogorsku. Takže víme, co se tam děje.“

A co víte?
„Třeba to, že v Magnitce zatím problémy s penězi nejsou. Že kluci dostávají to, co mají nasmlouváno. Akorát, že vají nasmlou ta ocelárna má těžkej život.“

A co další veličina, kapitán Crosby? ka Už je v pozici týmového vůdce zcela týmové adaptovaný?
„Když je potřeba a zahraje se špatnej zápas, Sid vstane a něco řekne. Jako nej správnej kapitán. Podle mě tuhle práci dělá výborně. Ale jinak do chodu a programu týmu tolik nezasahuje. Veškeré porady a mítinky dělají jenom trenéři.“

Crosbyho popularita u fanoušků neklesá, zato soupeři nacházejí čím dál víc výtek. Co řeknete na nedávnou Crosbyho bitku s McLeanem z Floridy, kterou opěvovaný Kanaďan nesmyslně vyprovokoval?
„Ta kritika se mi nelíbí, jsem proti ní. Sám jsem se Sidneyho ptal, jak k tomu došlo, a potvrdil mi, že se toho kluka před buly ptal, jestli se chce poprat. A on mu řekl, že jo. Tak se do něj Sid pustil. A je jeho chyba (McLeana), že rukavice pozdě zahodil. Jakmile někoho vyzvete k bitce a on souhlasí, musí být okamžitě připravenej na údery. A to ten protihráč nebyl. Jeho smůla. Takže v tomhle budu Sida chránit. Sice to na první pohled vypadalo nefér, ale náš kapitán nic špatnýho neprovedl.“

McLean tvrdí, že ho ke rvačce Crosby nevyzval. Lhal?

„To je tvrzení proti tvrzení. Kdo zná Crosbyho, ví, že je to férovej kluk. Takže věřím Sidovi.“

Voláte si s kamarádem Alešem Hemským, který teď dlouho stál kvůli otřesu mozku a při nedělním návratu se blýskl dvěma góly?

„Jasně, že jo. Hemáčka mám na drátě dost často. Viděl jsem ten zákrok na něj, to tedy byla síla. Ale nic nenaděláte, když tam Nashville nasadí kluka, co jen jezdí po ledě a hledá, koho by sundal. A zrovna rozstřelil Hemáka. Smůla a škoda pro něj i Edmonton. Ale potvrdilo se, jakou má Aleš náturu. To je borec, kterýho nemůže nic položit. V Oilers to zase bude šéfovat.“

Stejně jako to v Plzni dělá Martin Straka. I s ním jste v kontaktu, viďte?
„To je pravda. Naposledy jsem s ním mluvil v sobotu a teď mu ani volat nebudu. Myslím, že po Varech by mi to stejně nebral. (usmívá se) Jak ho znám, ten musí bejt tak vytočenej… V tom zápase šlo o šest bodů, strašně důležitej mač. No nic, musí se jít dál.“

PETR SÝKORA
Narozen: 19. listopadu 1976 v Plzni
Výška/váha: 183 cm/86 kg
Stav: ženatý, manželka Renata, syn Nicholas Pozice: hokejový útočník Kariéra: Plzeň (1992–94), New Jersey Devils (1995–2002), Anaheim Mighty Ducks (2002–04, 2005–06), Magnitogorsk (2004–05), New York Rangers (2005–06), Edmonton Oilers (2006–07), Pittsburgh Penguins (2007–?)
Bilance v této sezoně: 44 zápasů, 34 bodů (17+17) Celkem v NHL: 889 zápasů, 662 bodů (292+370)
Největší úspěchy: vítěz Stanley Cupu (2000), dvojnásobný mistr světa (1999, 2005), nejlepší střelec juniorského šampionátu do 20 let (1994)
Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů