Hejduk po ráně do hlavy: Byl jsem chvíli mimo...

Pět zápasů, pět gólů. To je Hejdukova aktuální vizitka. Ale jen co se prostřílel do prvotřídní pohody, dostal ránu. Skutečnou. Srážka s protihráčem Hejdukovi odměřila čas sobotní partie se St. Louis na dvě a půl minuty.

Podezření na závažnější úraz hlavy se naštěstí nepotvrdilo. „Ne, už jsem v pohodě,“ říká kanonýr Colorada v rozhovoru pro Sport. „Dostal jsem do brady. Byl jsem chvíli mimo a ze střídačky už mě nepustili zpátky,“ popisuje Hejduk víkendový karambol.

Ovšem jinak poslední dobou střílíte jako za nejslavnějších časů. Cítíte sám na sobě velkou pohodu?
„Já bych o nějaké velké pohodě nemluvil.“

A proč ne?
„Co se týká mě, v minulých zápasech jsem se cítil dobře, něco mi tam napadalo. Ale jako tým nevyhráváme, trápíme se šíleným způsobem. Jsme jen bod od posledního místa v Západní konferenci, takže žádná obrovská zábava to tady není. Momentálně určitě ne.“

To pak ani radost z gólů není taková, že?
„Přesně. Atmosféra v našem týmu je vážně bídná. Ani na tréninku není žádná sranda, prostě nic moc v tuhle chvíli. Hokej mě momentálně zrovna netěší. Z posledních dvanácti zápasů jsme vyhráli dva, k tomu není co dodávat.“

I v nepříznivém čase se vás však forma drží. Díky komu nebo čemu?
„Víte, jak to se mnou je. Někdy mi to tam padá, jindy moc ne. Mám taky kliku, musím férově uznat. Ale hlavní váha je asi v prostoru, který od trenéra dostávám. Za což může i fakt, že máme zraněného Sakika a Paula Šťastného. Chybí nám dva výborní centři. A ne nadarmo se říká, že centři dělají lajnu.“

Právě vás postihla na přelomu roku střelecká krize, během 15 utkání jste skóroval jen jednou. Trápilo vás to hodně?
„Nijak výrazně. Dřív jsem se tím zabýval mnohem víc než teď. Ale mně bude třiatřicet a vím, jak to v hokeji chodí, nějakej pátek už ho hraju. Kolikrát jste hodně závislý na týmu, na spoluhráčích. A pokud se mužstvu nedaří, je to o to horší. A ať děláte, co děláte, stejně na vás během sezony krize padne.“

ČTĚTE TAKÉ:
Hejduk skóroval počtvrté za sebou >>
Hejdukova branka Lavinám nepomohla >>
Hejduk oslavil třístou branku v NHL >>
Hejduk se představí v Utkání hvězd NHL >>

Colorado v posledních sezonách krok za krokem míří mezi průměrné až podprůměrné týmy NHL. Přestává z něj jít strach. Z tahounů staré party jste zbyl jen vy, ostatní jsou pryč, nebo zranění jako Sakic či Foote. To nezní povzbudivě, co říkáte?
„Je to tak. To mužstvo je naprosto jiný, než bývalo dřív. A to samé naše ambice. Ty jsou totálně jiné. Dřív se u nás o základní části nikdo nebavil. Tu jsme si v klidu odehráli, protože jsme věděli, že budeme na prvních třech místech. A ta pravá sezona nám začala až při Stanley Cupu. Kdežto teď bojujeme o play off od prvního zápasu sezony. A zatím taháme za kratší konec.“

Jak ta bída baví fanoušky Avalanche, navyklé na krásné bitvy o Stanley Cup?
„Hm… Moc je to asi nebaví. Ale oni nechodí v celé NHL, co jsem si všiml. Ekonomická krize už je cítit. My do toho navíc hrajeme mizerně, nedokážeme vyhrát ani doma. Kolikrát máme poloprázdnou halu nebo přijde třináct tisíc lidí. A ti se v tak velké aréně dost ztratí.“

Přitom ještě nedávno jste se mohli pyšnit dlouholetým rekordem vyprodaných hal…
„Jo, asi šest nebo sedm let jsme měli v jednom kuse vyprodáno. Tak to už je pryč.“

Vedení nevytváří tlaky?
„Chovají se seriózně. Kdybychom byli všichni zdraví, naše naděje na play off je reálná. Ale v tomhle stavu musíme být všichni realisti.“

Dostanete-li se mezi obyčejné lidi, je na nich znát naštvání na aktuální stav týmu?
„Tady nám vyloženě nikdo nenadává. Mentalita Američanů je jiná než naše, že jo. To my si doma na tribuně umíme pěkně zakřičet! (směje se) Američani na náš nekřičí, ale příště už nepřijdou.“

I proto by vám mohla vyhovovat změna adresy, nebo ne? Vážně chcete dohrát kariéru v dresu Colorada?
„Ne, nikam se mi nechce. Zažil jsem tu dobré i špatné chvíle, ale v Denveru jsem doma. Vyhovuje mi to tu. A že máme špatné výsledky, to není jen náš případ. Snad kromě tří, čtyř klubů, které jsou ustavičně nahoře, se v každé organizaci střídá horší období s příjemnějším. A my teď procházíme obdobím, kdy se ten kádr přestavuje.“

Přestavuje, ovšem podle mnohých zvláštně, neprůhledně. Vy v té rekonstrukci vidíte systém?
„Nevím, přijde mi to takové zvláštní. Asi je na vině i ta přicházející krize. Dřív se tolik nešetřilo jako teď. Jenže spousta majitelů klubů přišla a dál přichází o obrovské peníze. Nejen ve svým byznysu, ale už i na hokeji, na který přestávají lidé chodit. A co vím, tak rozpočet Colorada je letos opět nižší než dřív.“

Povězte, jak se hospodářská recese dotýká přímo vás hráčů?
„Tak třeba nám přestávali dávat jídlo v letadle na cesty ven, když letíme pryč hned po tréninku. Musíme si jít někam za svý. Je to jeden z kroků k úspoře.“

Trochu jsme zamluvili váš eventuální odchod z Denveru. V zákulisí NHL se proslýchá cosi o zájmu Pittsburghu. Zaznamenal jste to?
„Tady se o tom nemluví, ani mě se na Pittsburgh nikdo neptal. Žádný z místních novinářů. Mně to řekl táta, že se o tom píše v Čechách. Nevím, kdyby na tom něco bylo, asi by se mě zdejší média vyptávala. Ale nic se neděje. Takže si z toho nic nedělám.“

Nedávno jste si jako jeden ze dvou Čechů vychutnal All Star Game. Bavila vás akce v Montrealu, nebo jste ji považoval spíš za splnění povinnosti?
„Mně se tam líbilo! Pravda, jeden den tam bylo skoro třicet pod nulou, což už je slušná kosa. Ale jinak jsem měl zážitek příjemnej. Bylo to pěkně udělaný, parádní, spousta legend… Fanoušci Canadiens jsou neskuteční šílenci, bylo vidět, jak hokej zbožňují. To se s Američany nedá srovnávat.“

I rodině se v Montrealu líbilo?
„Taky. Děcka jsem bral každý den do kabiny, lítali tam s ostatními a mydlili hokejkama. Protože se nedalo moc chodit po venku, zalezli jsme do těch podzemních nákupních center. Sami hráči jsme měli od NHLPA (hráčská asociace) vyblokované jedno hotelové patro, což bylo taky fajn. Děcka tam mohla v klidu blbnout, měla k dispozici různé hry. My zase spoustu jídla.“ (usmívá se)

Hned po exhibici se vyrojily názory o přežitku exhibice. Kritici narážejí na to, že zápas v mírném tempu není tou pravou reklamou ligy. Co si o tom myslíte?
„Tak ta exhibice má obrovskou tradici a od počátku se takhle hraje. My se bijeme a jdeme po sobě 82 zápasů v roce. Tak proč bychom se měli mlátit ještě na exhibici? Někdo se zraní a co potom? Hraje se to skoro za chůze, jako v létě, ale pořád je to oslava hokeje. Já bych to nerušil. A lidi na to chodí, tak se jim to nejspíš líbí.“

Fanoušci ve Švédsku začnou brzy chodit na Petera Forsberga, jenž se chystá v MODO naskočit do švédské ligy. V plánu má i mistrovství světa. Nemíníte ho napodobit, zrušit dřívější slovo a posílit Růžičkův výběr?
„Ne, ne, na mistrovství určitě nepojedu. Nebudu měnit plány, v posledních letech toho mám po sezoně vždycky víc než dost. Já o českej nároďák nemám strach. V záloze máme kupu šikovných kluků.“