Hamrlík: Rusko ne. Chci Stanley Cup

Koupil si luxusní byt na Žižkově, z rozlehlé terasy se sprchou má impozantní výhled na Pražský hrad. A vyměnil klidný Zlín za rušnou metropoli. Natrvalo. „Z NHL jsem zvyklý na velká města,“ vysvětluje statný chlapík.

Zrekonstruovaný rozlehlý kvartýr v nenápadné uličce kousek od stadionu Viktorie Žižkov nabízí borci ošlehanému 17 lety v NHL veškerý komfort. Černý Range Rover zaparkuje Hamrlík v soukromé garáži u vchodu a výtahem vyjede až do předsíně.

Na údržbu moderně řešeného interiéru si uznávaný zadák najal uklízečku. A je to znát. Vše voní novotou, nikde ani smítko.

Rozvedený obránce sám „šůrovat“ nestíhá. Je v plném tréninku. Do toho se stará o desetiletou dceru, kterou si chce v létě co nejvíc užít. Převážnou část roku jsou od sebe tisíce kilometrů daleko. „Někdy z toho mám depku,“ přiznává olympijský vítěz z Nagana nad střechami prosluněné Prahy.

Romane, už je z vás Pražák?
„Praha se mi vždycky líbila. Ze zámoří jsem zvyklý na životní styl ve větších městech. Navíc kousek ode mě bydlí exmanželka s malou. Chtěl jsem být co nejblíž dceři. Do Zlína to není tak daleko. Kdykoliv tam můžu zajet za bráchou, za rodinou.“

ČEŠI PODLE POČTU UTKÁNÍ V NHL

1. Robert Holík 1314 2. Jaromír Jágr 1273 3. ROMAN HAMRLÍK 1157 4. Petr Svoboda 1028 5. Petr Nedvěd 982 6. Radek Dvořák 976 7. Radek Bonk 969 8. Martin Ručinský 961 9. Martin Straka 954 10. Robert Lang 925

Dům v Malenovicích jste prodal. Prý přespáváte u staršího bratra Martina, obránce Zlína ...
„Jo, brácha mě vždycky hodí na zahradu k tomu obrovskému psovi, co tam má. (směje se) Vždycky grilujeme, uděláme si pohodu. A rozebíráme různé věci.“

Třeba vaše večírky v Praze?
(úsměv) „Nikam nechodím. Letos jsem ještě na žádné společenské akci nebyl. Já už na paření nemám věk. Ale stejně čekám, kdy zase něco o mně v bulváru napíšou. Až se něco objeví, tak zavolejte.“

Vadí vám tyhle drby o tom, s kým randíte a podobně?
„Že bych chtěl jako Jarda Jágr za to někoho nakopnout? Zatím ne. Džegr to má daleko horší. Nedivím se mu, že je naštvaný. Je v časopisech každý den. Já vždycky jen zírám, co o mně napsali. Už jsem dávno zpátky v Americe a v Česku vyjde článek o něčem, co je tři měsíce staré. Tomu se zasměju. Více než půlka z toho stejně není pravda. Nijak mě to nevzrušuje. Oni se prostě snaží prodat ten svůj plátek. My si pak s kamarády řekneme, jak to ve skutečnosti bylo.“

Minulé léto jste za 65 tisíc korun koupil v dražbě obraz miss Zuzany Jandové. Kde jej máte? V bytě jsem jej neviděl...
„Vy jste ho hledal, že? (smích) Má ho jeden známý v kanceláři. Nebudu ho jmenovat. Minulý rok jsem tady ještě neměl žádné zázemí. Takže jsem to zatím vyřešil takhle. Do tohoto bytu jsem se nastěhoval teprve před měsícem.“

Jaká máte v Praze oblíbená místa?
„Párkrát jsme byli s Martinem Ručinským v Kolkovně. Tam mají vynikající plzeň. Jinak si dávám v japonské restauraci sushi, občas zajdu na jídlo do Slovanského domu nebo do Koga. V Praze je spousta vyžití. Každý den můžete zkusit něco nového. Určitě znáte i hospodu U Václava.“

Hodně času trávíte s dcerou. Chybí vám během sezony?
„Samozřejmě jsou chvilky, že na mě v Kanadě přijde depka. Je mi strašně smutno. Hlavně začátky byly hodně těžké. Když jsem v Česku, chci být každý den s ní. Pořád něco podnikáme.“

Donutíte se přes léto k tvrdému tréninku?
„V tom není problém. Mám tady jednoho kouče, se kterým se připravuju. A až se vrátí z dovolené Patrik Eliáš s Martinem Havlátem, budeme občas makat společně. Chodíme na Strahov do parku Ladronka. Dáme si na záda nebo na nohy závaží a posilujeme. Letní příprava je víceméně pořád stejná. Ale čím je člověk starší, tím je to těžší. Poslední roky chodím na led zhruba až týden před kempem. To mi stačí. Když je hezké počasí, radši si zahraju venku tenis nebo jdu na kolečkové brusle. Být na ledě v červenci, to mi přijde hrozně brzy.“

Proč jste letos odmítl účast na mistrovství světa?
„Z rodinných i zdravotních důvodů. Play off proti Bostonu jsem hrál s nastřeleným kotníkem. Sotva jsem dal nohu do brusle. Navíc jsem v prvním zápase vletěl do mantinelu a urval si břišní sval. Pak jsem hrál pod práškama. Skoro jsem neslezl z postele. Říkal jsem si, jestli bych nároďáku vůbec pomohl. Rozhodl jsem se, že radši pojedu domů za malou. Cítil jsem, že je to lepší řešení.“

V Montrealu se po sezoně dějí věci. Přišel nový kouč Jacques Martin, řadě důležitých hráčů vypršely smlouvy...
„Minulá sezona byla neúspěšná, v klubu panovalo zklamání. Čekalo se, že uděláme víc než první kolo Stanley Cupu. Myslím, že budou docela velké změny. Z těch deseti hráčů, kterým skončily smlouvy, podle mě určitě půjde tak půlka pryč. Jsem docela rád, že mám kontrakt.“

Bez něj je naopak váš krajan Robert Lang, jemuž bude letos devětatřicet let. Zůstane?
„Těžko říct. Záleží na manažerovi. Než se Lanýž zranil, byl náš nejlepší hráč. Hrál hodně dobře. Pak šel na operaci šlachy a nyní se dává do kupy. V play off už s námi začínal bruslit, a kdybychom postoupili dál, tak by asi naskočil. Podle mě dokáže ještě dva tři roky být na téhle úrovni.“

Co víte o novém trenéru Martinovi?
„Potkal jsem ho jednou při All Star Game na Floridě. Trošku jsme se seznámili. Působil na mě jako velmi příjemný člověk. Vyptával jsem se na něj Jardy Modrého, kterého trénoval v Ottawě. Říkal, že je to dobrý kouč. Mám se nechat překvapit.“

Šel byste hrát do Ruska?
„Byl jsem tam naposledy se Zlínem na turnaji Super Six. (v Petrohradu v roce 2005 - pozn. aut.) Rusko mě docela zklamalo. Myslím, že tam chodit nemusím. V Americe jsem si udělal nějaké jméno a chci získat Stanley Cup. Do Ruska mě to vůbec netáhne. Když jsem se o této možnosti s některými lidmi bavil, okamžitě jsem řekl: Ne. Když si zvykneš na Ameriku a Kanadu, je těžké jít někam na východ. Z mého pohledu mi to přijde zbytečné. V zámoří jsem šťastný a klub je se mnou spokojený. Budu v NHL tak dlouho, dokud mě nevyhodí. Není nic lepšího než hrát hokej v Kanadě. Ale musí se samozřejmě vyhrávat.“

Jak se vám líbí nové megastar Crosby, Malkin či Ovečkin?
„Co ti borci předvádějí, to je fakt neskutečné. Jsou obrovsky nadupaní. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že jsou o třídu lepší než ostatní hráči. Tahle trojice je v NHL momentálně nejlepší. A nejvýš stavím Ovečkina. Hokej se za poslední roky změnil. Dřív jste si mohl útočníka odblokovat hokejkou, zastavit tělem. To dnes nejde. Obránci to mají obtížnější.“

V NHL jste i s play off odehrál 1157 zápasů. Jste na sebe hrdý?
„Nikdy bych neřekl, že tohle můžu dokázat. Těší mě to. Třeba ještě předeženu Bobbyho Holíka.“

ROMAN HAMRLÍK Narozen: 12. dubna 1974 ve Zlíně Post: obránce Výška/váha: 188 cm/95 kg Draft: 1. místo 1992, Tampa Bay Klub: Montreal Canadiens Předchozí kluby: Zlín, Tampa Bay Lightning, Edmonton Oilers, New York Islanders, Calgary Flames Úspěchy: zlato na ZOH 1998, bronz na Světovém poháru 2004, stříbro se Zlínem 2004/05 V NHL celkem: 1 157 zápasů, 564 bodů (142+422) Příjem v NHL: 42 395 000 dolarů