Miroslav Fryčer (58 let) se vrací na trenérskou střídačku. Je novou posilou realizačního týmu Orlů Znojmo v EBEL lize. „Cíl je jasný - dokud bude šance na play off, tak o něj bojovat,“ říká Miroslav Fryčer.
Jak se vaše angažmá ve Znojmě zrodilo?
„EBEL liga je renomovaná soutěž a Rosťu Dočekala, generálního manažera, znám přes dvacet let. Proto byla domluva celkem jednoduchá a rychlá. Dohodli jsme se do konce sezony a pak se uvidí, co dál. V sobotu jsem byl představený mužstvu a pokusíme se uhrát play off.“
Neříkal jste dřív, že vám už trénování stačilo?
(usměje se) „Člověk míní... Blbě se říká ne známému. Už jsem tři, čtyři trenérské nabídky odmítnul, že už trénovat nechci. Ale Rosťovi se ne říkalo blbě. EBEL je zajímavá soutěž, je v ní plno Kanaďanů a s kanadským stylem mám nějaké zkušenosti.“
Co vaše zdravotní problémy?
„Mám k ruce asistenty. A když je někdo schopen řídit o hůlce čtrnáct milionů lidí, tak já si o hůlce těch 22 hokejistů taky ukočíruju. (usměje se) Není podmínkou, že bych musel na led. Když se budu cítit, půjdu. Někdo mě tam dotlačí a já už za ty roky vím, kam se postavit, aby mě netrefil puk. Jde spíš o to, co mám v hlavě, než abych někoho naháněl po ledě.“
Doma vám na nové angažmá říkali co?
„Když přišla první nabídka před týdnem, tak se se mnou doma nebavila ani klika od dveří. Manželka si myslela, že jsem se zbláznil. Ale to jsem já. Buď mě to nakopne, nebo zabije. Věřím, že to první.“
