Hrajeme pro pana Hlinku, na Kanadu máme, věří gólman osmnáctky
Hokejová osmnáctka je v euforii, z její šatny duní sborový zpěv, hráči si jako v transu navzájem tleskají. Tým mladíků je po vítězství nad Švédy v Břeclavi poprvé od roku 2005 poprvé ve finále Memoriálu Ivana Hlinky, v sobotu v něm hraje s Kanadou. A věří si. „Kanada bude hratelná,“ tvrdí brankář Daniel Vladař, jeden z hrdinů týmu.
Napřed výbornými zákroky pomohl překonat švédskou překážku, pak překážky přeskakoval sám. Náhradník mu do cesty nad led nastavoval hůl a Daniel Vladař ji rybičkami přeskakoval. Po ledě se klouzal v euforii. Aby ne. Mladý tým právě porazil Švédsko 4:3, je v Břeclavi ve finále a on na tom má velký podíl.
Kolik takových rybiček byste zvládl po těžkém zápase skočit?
„Před takovými fanoušky, jací jsou tady, bych skákal klidně celý den. (na semifinále přišly 3000 diváků, pozn. red.) Bylo to fakt neskutečný, musíme jim poděkovat. Zápas to byl těžký a i díky jim jsme ho zvládli.“
Měli jste oslavné rybičky s parťákem Stezkou natrénované?
„Byla to náhlá inspirace. Napadlo nás to hned, jak jsme vyhráli. Kvůli pověrčivosti jsme to neměli domluvené před zápasem, ale pak to byla chvilka.“
Jaké bude hodnocení vítězného semifinále?
„První třetinu jsme hráli výborně. Švédové měli vysoké tempo, s tím jsme se vyrovnali a byli jsme lepším týmem. Na začátku druhé třetiny jsme je tlačili, dali jsme na 2:0, potom jsme bohužel dostali na 2:1 ne moc dobrým gólem. Přelévalo se to, vyrovnali na 2:2, my jsme vedli 4:2, oni korigovali. Ke konci nás sice Švédové zamkli, ale my jsme to měli pod kontrolou. Nepouštěli jsme je do velkých šancí a hráli jsme výborně.“
Líbilo se vám, jak obrana vytlačovala Švédy při jejich power play k mantinelům?
„Přesně tak. To jsem vlastně právě řekl. Kluci hráli výborně, hrozně mi pomáhali. Od půlky zápasu, hlavně ve třetí třetině, na mě nešla jediná ne nebezpečnější střela, ale ani jedna šance.“
Počkejte, vždyť ve 48. minutě už celá švédská střídačka slavila vyrovnání. Šanci jste zachránil na poslední chvíli nad brankovou čarou. To nic nebylo?
„Musím poděkovat bekům, kteří mi v té situaci pomohli. Sice to vypadalo, že tam byla prázdná brána, ale já jsem do poslední chvíle věřil, že to zvládneme. Měl jsem čas zareagovat. Kluci fakt bránili neskutečně. Při třetím gólu jsem je sice okřikoval, že jsem neviděl, ale kluci blokovali, chtěli zabránit střele. Bohužel to prošlo.“
Jaké bude podle vás finále proti Kanadě?
„Hráli jsme s nimi minulou sobotu, byl to, myslím dobrý zápas. (Kanada vyhrála 7:5, pozn. red.) Sice nám to pak trochu nevyšlo, ale víme, do čeho jdeme, Kanada bude hratelná. Oni budou favoriti, což nám vyhovuje. Máme výborný začátek sezony, čtyři výhry, jsme na vítězné vlně.“
Uvědomujete si, že jste ve finále právě deset let od úmrtí Ivana Hlinky?
„Určitě jsme si toho vědomi a uděláme všechno proto, abychom vyhráli, a pak to věnujeme jemu. Je to jeho memoriál, hrajeme doma, pro něj. Všichni si uvědomujeme, jak velká to byla tragédie, víme, co pan Hlinka pro hokej udělal a budeme se snažit mu to aspoň takhle vrátit.“
